Zvolil bych kiploru se sypkým materiálem v jakékoli barvě - bílá, 50 odstínů šedi
, modrá, zelená, žlutá, okrová, oranžová, červená, hnědá, černá... S tím neuděláš chybu. Pro každou barvu mám (ne)jednu surovinu. Můžeš použít nejen kiploru, ale i hunty, nízkostěnné, vysokostěnné, plaťáky atd... Můžeme vozit nejen surovinu (sypká, granulát), ale i různé polotovary - slisovaný materiál do cihel, nebo napytlovaný materiál, nebo i hotové výrobky.
Bílá - s bílou je problém, že málo co je opravdu 100% bílé, snad jen ukrajinský kaolin a vápno?
Je to samozřejmě dáno chemickým složením a většina je ve skutečnosti trochu našedlá. Takže z těch skoro bílých až šedých vápenec, či vápno, sádrovec, písek, kaolin (mletý, granulovaný, cihly), lupek, keramzity, živce, jíly a jíly mohou být od skoro bílé, přes šedé, žluté až po červené a to už je vlastně cihlářská hlína - a tuhle surovinu můžeme buď rovnou přeložit do vysokostěnných vozů - takhle se snad ještě vozí z Chodova jíly (Eas), ale pozor, má to velkou měrnou hmotnost, takže to není naloženo s čepicí jako štěrk, ale tak do půli stěn, nebo nasypat do Rajek při velmi jemné frakci, nebo to můžeme napytlovat a naložit do zetek. Další možností je přivést už plné pytle na platu, což je případ zmiňovaných Poběžovic. Další možností je, že to nebude jen překládací stanice, ale třeba i malá cihelna, nebo keramička.
Dále tu máme rašelinu v barvě od hnědé až po černou, buď v cihlách (borka) nebo sypká nafrézovaná korečkem, expedice v různě velkých pytlích, expedice volně asi už ve druhé polovině minulého století ne, za to v SSSR ano, tam tím živili i elektrárny.
A teď musí zelené matky křísit!
Ve stejné barvě máme i uhlí, lignit, popř. brikety.
A v černé barvě máme vlastně i grafit s použitím do tužek či reaktorů, těžba byla v jižních Čechách - JČ nejsou jen krajem rybníků, ale překvapivě i horníků...
Zbytek barevného spektra, včetně již zmiňovaných barev jsou různé baryty, fluority, cín, wolfram - ve druhé polovině minulého století došlo k nebývalému rozmachu (ne)rudného dolování, ať už to bylo z důvodů surovinové nezávislosti (asi i valutově), ale i potřebami hospodářství (a východních odběratelů), kdy došlo otvírkám mnohých malých důlních děl, kde se těžili tyhle "speciality"... (leč pochybuji o rentabilitě)
Dále se můžeme bavit o těžbě smolince, či různých oxidů železa, ale vynechám to. U toho druhého kvůli nutné velikosti zpracovatelských závodů a celého provozu. Většinou se totiž ty krevely, hnědely a spol zpracovávaly místně. Možná bychom ale mohli najít ve Slovenském rudohoří malý provoz, který jen těžil a překládal na velkou dráhu a zpracovávaní proběhlo jinde...
V neposlední řadě třeba oblast Skutečska byla vyhlášena výrobou dlažebních kostek, ale můžeme vozit vlastně i obrubníky, či větší kusy žuly, vápence, mramoru...
Z dopravy hotových výrobků je zajímavá drážka na nádraží v Liticích nad Orlicí, kam se dopravovaly úzkou prefabrikáty...
K té sodovce mě napadla stáčírna minerálních vod v lázních Kyselka, tam měli také úzkou a převedeno do dnešních, či nedávných měřítek by se mohl na plaťácích vozit přepravky s lahvemi, ale to je spíš taková bočnost...
Jistě by se našla spousta dalších příkladů.
Akorát bych se vůbec nebál na té úzké vytáhnout výhybnu někam do viditelné části, protože to tak měla spousta závodů. Před koncem dráhy u výklopníků byla výhybna...
>H0< Nejde? To slovo neznám. :-)