Segmentové kolejiště v N-ku

[VladikC]

Po dalším vysedávání u kompu do pozdních nočních hodin a bezesné noci jsem si opět dovolil poupravit segment stanice. Zachoval bych točnu jak navrhoval Michal, ale zjednodušil stanici, především pravé zhlaví. Ta krátká kolej u skladiště se mi zdála, no prostě je taková divná. Nahradil jsem ji kusou kolejí u které je skladiště a malá plocha na volnou skládku, což je asi u německých stanic obvyklejší. Z odbočky se stala vlečka, řádně oplocená, k fabrice s vlastním skladištěm, přístavkem na uhlí, a čelní i boční rampou, na které by mohl být třeba malý trámový jeřáb od Ratio (http://www.litomysky.cz/n/budbrratiojerabtr.htm). Námět vlečky a lá kolejiště Eisenbahn Ostpreußen.

Ještě malá úprava. Přídal jsem jednu kusou kolej pro volnou skládku. A ještě jedna, na podnět Lubo D., jsem přemístil zauhlování, černý útvar u remízy. I takto bude problém s jeho zásobováním. Bude k němu moci pouze malá T2 s nejměnším uhlákem, no stejně zatím jiný nemám. Mohlo by být umístěno za tohoto stavu někde jinde? Děkuji.

[miroslav lengyel]

Nevím,možná je to blbý nápad,ale co tu kusou kolej prodloužit více doleva a skladiště ze staniční budovou prohodit?

[VladikC]

Nevím,možná je to blbý nápad,ale co tu kusou kolej prodloužit více doleva a skladiště ze staniční budovou prohodit?

Na nekolika plancich koncovych stanic je postaveni budov tak jak jsou nyni.

[Jarda H.]

Nejdříve jsem chtěl navrhnout, aby výhybka na skladištní kolej odbočovala z vlečkové koleje, ale při "pohledu" na provoz v I.epoše (třeba počet nákladních vozů ze smíšeného vlaku) je takto situovaní kolej zřejmě dostačující ! Jen bych asi prohodil polohu skladištní budovy a plochy (rampy), aby směrem od staniční budovy byla nejdříve plocha (rampa), pak teprve budova skladu. Vidím to jako praktičtější vzhledem k možnosti příjezdové komunikace (kolem SB směrem ke skladišti) a vzhledem k počtu vozů, co mohou být s minimálním posunem na koleji být přistavovány postupně ke skladu.
Ale jak bylo psáno již x-krát, stavitelem jsi ty Tak ať se dílo daří !

[Lubomír Dudek]

Jak říká Mistr Míra Lengyel,tak vše si musíš zodpovědět a obhájit.
V tomto případě by areál vlečky s přilehlou tušenou továrnou,nebo montovnou byl starší než železnice ,po zakolejování byla nejdřív stanice dvoukolejná,po tom co se dál po směru trati rozhodlo,že se stavět nebude,tak zůstala tato stanice jako koncová,dostavělo se depo a kolej ke skladišti.Volná skládka je taky správně,neboť se tu sváží dřevo z místního nižšího pohoří a zde probíhá jeho nakládka.
Může tak být??

[VladikC]

Nejdříve jsem chtěl navrhnout, aby výhybka na skladištní kolej odbočovala z vlečkové koleje, ale při "pohledu" na provoz v I.epoše (třeba počet nákladních vozů ze smíšeného vlaku) je takto situovaní kolej zřejmě dostačující ! Jen bych asi prohodil polohu skladištní budovy a plochy (rampy), aby směrem od staniční budovy byla nejdříve plocha (rampa), pak teprve budova skladu. Vidím to jako praktičtější vzhledem k možnosti příjezdové komunikace (kolem SB směrem ke skladišti) a vzhledem k počtu vozů, co mohou být s minimálním posunem na koleji být přistavovány postupně ke skladu.
Ale jak bylo psáno již x-krát, stavitelem jsi ty Tak ať se dílo daří !

Děkuji. Ve smíšeném vlaku budou dva nákladní vozy do stanice, které se na tu kolej v pohodě vejdou. Možná opodstatněná připomínka ke skladišti, především vzhledem k prostoru kolem budov, ale zde několik příkladů takto umístěných skladišť. Zdá se, že to je typický prvek německých nádraží, ale mohu se samozřejmě mýlit. Chtěl bych to zatím zachovat. Pokud by se během stavby ukázalo, že to vypadá nereálně, mohu skladiště zaměnit s plochou. Tato nádraží nejspíše nejsou pruská, asi bavorská, ale rozmístění budov je zdá se dle praxe dané doby.

[milan ferdián]

Ono taky zauhlování může být i za točnou.Vůz s uhlím se zatlačí na kusou kolej přes točnu a lokomotiva bude vedle zbrojit.

[VladikC]

Ono taky zauhlování může být i za točnou.Vůz s uhlím se zatlačí na kusou kolej přes točnu a lokomotiva bude vedle zbrojit.

Díky za pozorné čtení. Třeba takhle?

[miroslav lengyel]

Jak říká Mistr Míra Lengyel,tak vše si musíš zodpovědět a obhájit.
V tomto případě by areál vlečky s přilehlou tušenou továrnou,nebo montovnou byl starší než železnice ,po zakolejování byla nejdřív stanice dvoukolejná,po tom co se dál po směru trati rozhodlo,že se stavět nebude,tak zůstala tato stanice jako koncová,dostavělo se depo a kolej ke skladišti.Volná skládka je taky správně,neboť se tu sváží dřevo z místního nižšího pohoří a zde probíhá jeho nakládka.
Může tak být??

Míra se rozhodně za žádného Mistra nepovažuje. jen se snažil postavit nebo spíš vymyslet kolejiště a stanice tak,aby to dávalo nějaký smysl. Tedy z mého pohledu samozřejmě.

[milan ferdián]

Ono taky zauhlování může být i za točnou.Vůz s uhlím se zatlačí na kusou kolej přes točnu a lokomotiva bude vedle zbrojit.

Díky za pozorné čtení. Třeba takhle?

Přesně....

[VladikC]

Chtěl jsem se zeptat ctěného fóra, zda-li již někdo z Vás řešil na modelovém kolejišti zaštěrkování v I. epoše? Řekl bych, že je to dosti výrazný odlišující prvek od pozdějších epoch, tedy alespoň u německých drah. Dle dostupných fotografií to spíše vypadá jako „zavážka“ vším co bylo zrovna dostupné. Navíc na černobílých fotografiích se to jeví na poměrně světlý materiál různé hrubosti, který většinou ve stanicích splývá s nástupišti a zcela zakrývá pražce. Fotografií širých tratí z tohoto období se v publikacích, které jsem měl k dispozici, bohužel příliš nenachází. Ještě pohledám. Vypadá to na samovýrobu nějaké směsi z dostupných posypů obohacených prachem a pískem.

[milan ferdián]

Co se týká I.epochy.Tuto epochu třeba rozdělit na dvě podepochy.Je třeba si uvědomit,že začali stavět první kolejové spojnice významných,většinou hlavních měst států nebo regiónů.Mají charakter hlavních tratí.Potom přicházejí na pořad výstavba tzv.doplňujících železničních síti.
Zkus najít tyto tituly,"Historische Bahnhofs Bauten I" (Sachsen,Preusen,Mecklenburg,Thurinden),těch dílů byly tři.A další
"Klein-und Privatbahnarchiv 1".Vše v němčině.Jsou tam historické fotky i z tratí.

[VladikC]

Zkus najít tyto tituly,"Historische Bahnhofs Bauten I" (Sachsen,Preusen,Mecklenburg,Thurinden),těch dílů byly tři.

Díky za podnět. Tuto publikaci jsem měl zapůjčenou přes mezinárodní meziknihovní výpůjčku a něco málo jsem si z ní okopčil. Bohužel to byla první kniha, kterou jsem měl půjčenou a zaměřil jsem se z čiré nevědomosti hlavně na stavby. Nyní bych ji asi už sjel celou. Zkusím tedy nějak sehnat tu druhou zmiňovanou.

[pekl024]

Pohlednice z roku 1902 , trať vypadá jako štěrk a nádraží něco jemnějšího.



zdroj : http://www.chocen-litomysl.cz/trat-choc ... icich.html

[radekkrupka]

Pohlednice z roku 1902 , trať vypadá jako štěrk a nádraží něco jemnějšího.

Tak se to přece dělá i dnes