Max>
Ale stavitelé skutečných železnic se příručkami tohoto typu jaksi neřídili.Ale řídili. K tomu, aby to bylo jinak, museli mít hodně dobrý důvod. Například ten, že se tunel nerazil, ale dosypával. Ražené tunely mívají vyšší nadloží, protože nízké nadloží bývá opravdu jednodušší zařezat a nezdržovat se ražbou mnohem dražšího tunelu.
Druhou fotografii nepoznávám, ale ta první je z
Tehachapi Loop. Tam postavili tunel místo mostu. Zemina nahoře byla dosypána jako 23,5 metrů vysoký násep pro horní vedení stejné tratě. Nenašel jsem podrobnosti, ale řekl bych, že ten tunel nebyl vůbec ražen.
----------------------------------------
EDIT:
Aha, tak druhý snímek je z odklízecích prací po závalu na Lamačském tunelu v Bratislavě roku 1900. Mohutnost nadloží 35 metrů byla v roce 1844 dostatečným důvodem k ražbě tunelu. Místo pro začátek tunelu muselo být vybráno podle poměru ceny za tunel a zářez (jeden metr tratě zářezem tam představoval ruční odtěžení přibližně tří tisíc metrů krychlových skály spolu s dalšími výdaji, například na odkup pozemků nad stávajícím tunelem).