Kolejiště H0 – mini-max

[Max]

Koukám, že v kolejiších probíhá debata ohledně výšky, aby se kolejiště vešlo pod postel/do skříně a pod.
Mám zde podobný dotaz - plánovaná výška koncové stanice je +53 (viz úvod vlákna) , k tomu 15 cm je rám, a 20 cm domy, stromy, návěstidla = summa 88 cm !
A to už neprojde dveřmi při případném stěhování jinam, ať už kvůli malování nebo z jiných důvodů.

Má někdo zkušenosti s dvoudílným kolejištěm nikoli nejen na délku ale i NA VÝŠKU ?

[Max]

Nějakou takovouhle, dle mnohých "odborníků" vyloženě nemodelovou stanici bych chtěl mít na kolejišti.....

[Sandy]

Nějakou takovouhle, dle mnohých "odborníků" vyloženě nemodelovou stanici bych chtěl mít na kolejišti.....

No, ono těch mýtů, které by Saturnin určitě uvedl na správnou míru, je v železničním modelářství více. Namátkou : trať má vést odněkud někam, trať nemá nadjíždět sebe sama, koleje nemají vést rovnoběžně s hranou panelu apod....

[Michal Šuhajda]

Nechci se zastávát dogmat (a už vůbec ne dogmatiků), ale existuje jisté úsloví o výjimkách, které potvrzují pravidlo...
Maxi, jestli se nepletu, tak je to Sychrov. Ten už v modelu (modulu) existuje, přestože je v současnosti dlouhodobě rekonstruován.

[Max]

Nechci se zastávát dogmat (a už vůbec ne dogmatiků), ale existuje jisté úsloví o výjimkách, které potvrzují pravidlo...
Maxi, jestli se nepletu, tak je to Sychrov. Ten už v modelu (modulu) existuje, přestože je v současnosti dlouhodobě rekonstruován.

Michale, a co když těch výjimek je víc než těch pravidel ? (depa a vlečky napojené do dopravní koleje)
Na tom obrázku jsi správně určil Sychrov, a v modelu je v jaké velikosti ?
Druhé zhlaví hlavní stanice bude na kolejišti vypadat třeba takhle - když není víc místa, jinak to nejde. Tunel taky hned za výhybkou. Ale jak vidíš, nevymýšlím si fantazie z hlavy, ale chci modelařit dle skutečnosti (aspoň něco, vždy to nejde).

[Michal Šuhajda]

Reagoval jsem spíš na ty tunely, protože jinak se držím spíš toho, že na kolejišti může být znázorněna lecjaká výjimka, ovšm musí pro ni být viditelný důvod stejně jako ve skutečnosti.

[vojtas]

Např v Brandýse n/L bylo depo napojené taky do dopravní koleje,byla to sice výjimka,ale teoreticky tomu nic moc nebrání.

[Max]

Mezi velké prohřešky proti "příručkám" bývá také počítána malá výška terénu nad tunelem - prý by tam měl být zářez a ne tunel. Ale stavitelé skutečných železnic se příručkami tohoto typu jaksi neřídili. Dokonce i když vykopali zářez, tak tam vyzdili klenbu a pak ji zasypali, - aby snad měli "tunel v krtičině" ??

[D]

Max
> Ale stavitelé skutečných železnic se příručkami tohoto typu jaksi neřídili.
Ale řídili. K tomu, aby to bylo jinak, museli mít hodně dobrý důvod. Například ten, že se tunel nerazil, ale dosypával. Ražené tunely mívají vyšší nadloží, protože nízké nadloží bývá opravdu jednodušší zařezat a nezdržovat se ražbou mnohem dražšího tunelu.

Druhou fotografii nepoznávám, ale ta první je z Tehachapi Loop. Tam postavili tunel místo mostu. Zemina nahoře byla dosypána jako 23,5 metrů vysoký násep pro horní vedení stejné tratě. Nenašel jsem podrobnosti, ale řekl bych, že ten tunel nebyl vůbec ražen.

----------------------------------------

EDIT:

Aha, tak druhý snímek je z odklízecích prací po závalu na Lamačském tunelu v Bratislavě roku 1900. Mohutnost nadloží 35 metrů byla v roce 1844 dostatečným důvodem k ražbě tunelu. Místo pro začátek tunelu muselo být vybráno podle poměru ceny za tunel a zářez (jeden metr tratě zářezem tam představoval ruční odtěžení přibližně tří tisíc metrů krychlových skály spolu s dalšími výdaji, například na odkup pozemků nad stávajícím tunelem).

[TTJozsi]

Na druhej fotografii je napísané - Demolácia Bratislavkého tunela

[Max]

Demolácia starého a stavba nových, tunely stojí stále i s tím nízkým nadložím.

[Michal Šuhajda]

V příručkách, konkrétně "Modely železnic v terénu" od vV . Zusky se uvádí, že minimální doporučená výška nadloží je jednonásobek výšky tunelu. Když se kouknu na obrázek a výšku tunel. trouby, tak je nadloží minimálně dvojnásobné... Pohled zkresluje portál, který je nezvykle vysoký (téměř dvojnásobek výšky tunelu i bez ozdobné nástavby s "erbem")
Proto nejde brát v potaz velikost portálu, případně stačí porovnat tunel. troubu s umístěním a výškou lampy VO vlevo.

[Pietro]

Zářez nebo tunel? Tunel ražený nebo v zářezu a zasypaný? Je to všechno o ekonomice, technologii stavby a geologii. Hlavně o té geologii. Jak už tu bylo řečeno, tak ražený tunel je mnohem dražší. Když je nadloží nízké a zemina není soudržná, tak je jednodušší to vytěžit celé postavit tunel a pak zasypat, aby se nesesouvaly svahy. Na trati ze Zatce do Plzně je jedno místo, kde je trať vedená v zářezu, a ty svahy doslova tečou. Soudruzi se tam pokoušeli stavět mohutné opěrné stěny, pilotové stěny. A ty stěny se jim skoro ihned začali uklánět někde skoro až 45° A dokonce i ty hluboký piloty se jim tlakem začali uklánět. A to ten zářez není vůbec nějak hlubokej

[radekkrupka]

Je třeba si uvědomit, že do stavby tunelu/zářezu významně promlouvají geologické/geotechnické podmínky. Ne všude je vhodné razit tunel, i když nadloží je vysoké a naopak. Nastávají i případy, kdy se např. začne razit tunel, ale později se vzhledem podmínkám změní projekt na zářez. Stejně tak jsou známy případy, kdy byl proveden zářez a vlivem nestabilních svahů se poté vyzdil/vybetonoval tubus a zasypal se...

To nic nemění na obecných pravidlech, která platí... konec konců věci, které odpovídají běžným zvyklostem vypadají přirozeně, zatímco u výjimek je to někdy na štíru... a pak je otázka co chceme modelovat, zda divný extrém nebo "běžnou realitu". Samozřejmě s kompromisy.

Pietro mě předběhl...

[vojtas]

Ale ono i v Čechách máme tunel s nadložím 2,98m,původně byl zděný,nedávno ho rekonstruovali-zbourali a vykopali novej zářez,a zas ten tunel postavili,jen kdybych si vzpoměl kde to je...