Lokomotivní depo v mezilehlé stanici

[Max]

tady to je čitelnější
http://img339.imageshack.us/img339/1336/hermanice38.jpg

[hank]

Max: Když jsem byl ještě mladej a teprve bral modelářský rozum, tak platilo nepsané pravidlo, že vzdálenosti včetně některých délek kolejí se redukují vzhledem k modelářskému měřítku ještě dalším koeficientem, jenže už si to moc nepamatuju, myslím, že to mohlo být tak 1:5 až 1:10, takže třeba v TT by měřítko pro výpočet modelového zmenšení vzdáleností bylo až 1:1200. Snad to není úplná blbost. Nejmenší rozumný mezistaniční úsek, v reálu dlouhý třeba 2 km, by v měřítku 1:120 měřil 16,7 m (kdo máte doma tolik místa?), při koeficientu 1:10 1,67 m - to už je rozumnější. Běžný nákladní vlak ČSD ve III. epoše (30 dvouosáků Ztr/Vtr) měl 300 m, v modelu 2,5 m - kdo máte v TT nádraží s aspoň jednou dopravní kolejí dlouhou od námezníku k námezníku 2,5 m? Jenže takový vlak se nevejde ani do délkově redukovaného mezistaničního úseku.

Takže řešení? Zababov. Nebo doma modelovat lokálky a zapomenout na dvojkolejky, soupravy osobáků nebo rychlíků se šesti čtyřosáky a dlouhé náklady. Nebo malá měřítka (N, Z).

V případě stanovení délek kolejí v depu/výtopně je pochopitelně rozhodující, kolik vozidel současně je potřeba na jednotlivá pracoviště nacpat, a taky už jinde na tomto fóru diskutované ohledy na bezpečnost provozu, požární bezpečnost apod.

Pokud si dobře pamatuju, tak nejkratší dopravní koleje u ČD/ČSD na normálním rozchodu jsou na obou jihočeských elektrických lokálkách (60 - 80 m). Krátké koleje kolem 120 - 160 m jsou třeba na trati Dolní Lipka - Štíty, v Bochově, Koryčanech apod. Jinak ale i na chcípáckých lokálkách jsou dopravní koleje dlouhé běžně 250 - 300 m a na významnějších tratích třeba i 700 a více m.

Zajímavým příkladem logiky uvažování projektantů je ramzovská dráha. Tam se stanovila délka kolejí nejen podle parametrů lokálky (ramzovskou dráhu stavěla ÖLEG, tj. Rakouská společnost místních drah, v r. 1884), ale taky s ohledem na délky vlaků, které mohla utáhnout hnací vozidla na 32‰ stoupání. I o 100 let později v dieselové trakci a při hmotnosti vlaků řazených "na tři kotle", tj. s postrkem a přípřeží, se soupravy na krátké dopravní koleje většinou vešly.

Zase už jsem OT, ale ta diskuse o délce kolejí v modelu je jistě potřebná, protože zvláště v HO lze občas vidět kolejiště na "hlavní" trati, kam se na hlavní dopravní kolej ve stanici s bídou vejde "rychlík" o impozantní délce dvou čtyřosáků...

zdraví
hank

[Max]

hank : ano, je to přesně tak, bez redukce by se nedalo modelovat. Ony i skutečné plány stanic mívají někdy dvě měřítka - délky 1:2000, šířky 1:1000. Jinak by jim ty koleje vyšly moc těsně nacpané vedle sebe a byly by nepřehledné.
Jen jsem s tou Tr.Teplou naznačil, jak moc místa by ta "nepříliš velká" topírna potřebovala. Na kolejišti bývají k vidění "rotunda s točnou" ale už tam chybí plac na uhlí, popel a další prostory, třeba na vozy s uhlím.

[hank]

Neskrývám, že při mých modelářských pokusech v 80. letech mě na dálku hodně ovlivňoval Vladimír Zuska. Jeho zásada byla: depo/výtopna není boudička pro mašinky, ale funkční provozní celek. Dokonce byly služebny, kde se veškerý provoz strojové stanice odehrával úplně pod širým nebem - třeba ve Skalici nad Svitavou, kde dřevěná remíza v r. 1957 vyhořela a už se neobnovovala, nebo v Tanvaldě, kde spadla pod tíhou sněhu. A v té Skalici to nebyla žádná procházka růžovou zahradou - 100% parní provoz, 4x433.0 v turnuse pro osobní vlaky, 2x dtto pro manipuláky, 1 stroj v záloze. Akorát vymývat se jezdilo do Brna do výtopny na rosické (dolní) nádraží, ale jinak veškeré provozní ošetření probíhalo ve Skalici.

Ale o provozu výtopen jsem napsal seriál pro papírové modeláře na jejich fóru tady: http://www.papirovemodelarstvi.cz/forum ... highlight=, tak ať se neopakuju.

zdraví
hank

[Morris Zapp]

Hank:
Tak jsem vyštrachal brožurku "110 let železnice v Protivci" a tam se píše "někdy krátce po válce byla kolej č. 4 změněna z dopravní na manipulační, (...) a byla u ní (...) vybudována nakládací rampa (...)".
Pro model tedy asi zákeřně zvolím stav III. epochy - na tom se strojvůdci pořádně vycvičí z D3, až tam bude vlak z Bochova dělat přípoj ke křižujícím osobákům Žlutice - Chyše a zpět

Vznik 3. koleje a dvojité kolejové spojky (kéž by tam dneska nebyla!) datuje brožurka do 60. let.

Ostatním sorry za OT...

[Max]

Dost často se píše o nutné bezpečnostní vzdálenosti skládly uhlí od popelového kanálu. Někde se kompromisy u modelu připouštějí, ale zrovnu u toho uhlí ne.
Jak tomu bylo ve skutečnosti, dokazuje obrázek jedné z našich topíren - 1,5 m byla ta bezpečná vzdálenost !
Hned vedle kanálu je lávka na koše s uhlím a skládka.

[milan ferdián]

Dost často se píše o nutné bezpečnostní vzdálenosti skládly uhlí od popelového kanálu. Někde se kompromisy u modelu připouštějí, ale zrovnu u toho uhlí ne.
Jak tomu bylo ve skutečnosti, dokazuje obrázek jedné z našich topíren - 1,5 m byla ta bezpečná vzdálenost !
Hned vedle kanálu je lávka na koše s uhlím a skládka.

A to jsou ty situace s kterými ,já se neustále potkávám.Uhelná skládka,popelová jáma,vodní jeřáb ,pěkně pospolu..A teď jak poradit začátečníkovi,když realita je jinde...

[alexander]

Rada je jednoduchá - neriešiť! Už sa to tu preberalo mnoho krát a stále viac sa utvrdzujem v presvedčení: "..každá ves iný pes...". Bezpečnostná vzdialenosť je len akýsi mýtus.

[milan ferdián]

Rada je jednoduchá - neriešiť! Už sa to tu preberalo mnoho krát a stále viac sa utvrdzujem v presvedčení: "..každá ves iný pes...". Bezpečnostná vzdialenosť je len akýsi mýtus.

Mám tež stejný pocit.Kdo znal původní lokomotivní depo ve Frýdlantu v Čechách,tak ještě vedle byl tankovací stojan a je to.....

[Max]

Obrázek z jednoho menšího, skoro malého depa na Gemeri na konci parního provozu - zleva popelový výtah (v kanále vozík), vůz na popel a zauhlování. Dva výtahy a Kirow. A hromady uhlí téměř u kanálu.

[Max]

Dva obrázky pro představu, jak vypadaly výtopny za dob parního provozu - kde byl kousek místa, všude byly figury s uhlím. A třetí kopie vypovídá o tom, kolik uhlí se ve velké topírně zbrojilo a jak tam ten provoz vypadal. Naházet denně lopatou 400 tun uhlí do vozíků jeřábů a vysypat do tendru, to tehdy nebylo vůbec jednoduché.

[Vladimír_B]

Max: pěkný příklad. To druhé vypadá na Kynšperk/Letohrad a zbrojení nemají on-line, ale takové paralelní. V Letohradě mají také triangl a jelo se na něj přes popel...
Na příkladu prvém by mě zajímalo jak dostávali uhlí ze záložních skládek např. z 9 do 1 pod výtah
A nakonec bych tu měl jeden příklad typisované transversální výtopničky http://vladimirb.rajce.idnes.cz/Babiny/#Babiny.jpg (přes slovo uhlí vedla taky kolej...).

[Max]

Max: pěkný příklad. To druhé vypadá na Kynšperk/Letohrad ....
Na příkladu prvém by mě zajímalo jak dostávali uhlí ze záložních skládek např. z 9 do 1 pod výtah
...).

Zásah - těsně vedle, správně Kyšperk. Supí hora. A nebo taky Senohrad.
Všude po těch skládkách vedly kolejničky 600 mm plus točny pro zbrojní vozíky, do nich se lopatama to uhlí naházelo. Vozíků tak 50-80, někde jich měli určitě i víc.
Z Babína jsem viděl pár fotek, asi z r.45 a později.

[Max]

Ještě k Rynolticím a dalším malým topírnám zde mám jejich točny po válce. Průměr a pohon. Měli tehdy veliké plány na modernizaci topíren, ale dodnes na ně jaksi nezbylo.... Zato o řadě 52 psali :"...se nebudou u nás příliš dlouho používati.

[milan ferdián]

Tak s tou SMRŽOVKOU a Josefovým Dolem,jsi mě dostal