Koncová stanice Epocha I

[Jarda H.]

- proto bych doplnil vodní jeřáby ke staničním kolejím.

..... Prohlédl jsem několik schémat malých, především koncových, německých železničních stanic, asi kolem deseti, ale ani na jednom se takto umístěný vodní jeřáb nevyskytoval. .....

Tož nevím, ale mně to tam chybí ! Jenom upřesním - při pohledu na plánek by šlo vlastně jen o hlavní kolej, kolej č.1 ! Ale tím, že budeš budovat dráhu ala Německo, tak to máš tedy asi dobře (viz studium těch plánků).

[milan ferdián]

Tři základní varianty koncových stanic.Spíše epocha II.Ale když vezmu v potaz ,že v epoše I vznikaly jen velké koncové stanice a ne malé,tak ty schémata sem patří.



Uploaded with ImageShack.us

[Jarda H.]

Dotaz na odborníky od železnice :

koncová stanice má zjevně jen jednu dopravní kolej (kolej č.1) - jak to funguje např. s příjezdem osobního vlaku, je-li kolej číslo jedna obsazena třeba manipulákem, který je připraven k odjezdu ?! Na další koleje by vlak přímo vjet neměl ..... jak se toto řeší (řešilo) v praxi ?

Díky za osvětu !!

[JanoH0e]

Prvom rade grafikonom, aby sa takéto veci nestávali . Ak k ním už dôjde, môže sa zastaviť os. vlak na ručnú návesť pred Mn vlakom, cestujúci výstupia, os. cúvne a pôjde na Mn. koľaj. Mn. vlak odíde a os. sa vráti na 1. Alebo podľa http://www.railnet.sk/view.php?cisloclanku=2009030002, alebo sa Mn pred príchodom os. presunie na manip. koľaj a odíde až po obrate os v. - to je už dané grafikonom a zcp. Možností je viacej.

[VladikC]

Tři základní varianty koncových stanic.Spíše epocha II.Ale když vezmu v potaz ,že v epoše I vznikaly jen velké koncové stanice a ne malé,tak ty schémata sem patří.

Mohl bych se prosím zeptat, co jste mi tím chtěl vlastně naznačit? Nerad bych s toho vyvozoval nesprávné závěry. Děkuji.

Toto jsou schéma koncových železničních stanic z časopisu MIBA. Obě dvě s Bavorska zprovozněny podle textů v článcích v prvním desetiletí 20. století.

[VladikC]

Ještě jsem přemýšlel o tom, že by tam mohla být malá lidskou silou poháněná točna. Na mnoha německých nádražích se podle plánku takto vyskytovala. Dokonce jsem viděl i model točny poháněnou parním strojem, tedy jenom pouze model.

[milan ferdián]

Chyba je na mé straně ,že epochu I jsem označil za epochu II.Zmátli mě periody.Jde o to ,že nejdříve probíhala výstavba hlavních železničních tratí ,začínaly z významných nebo tehdejších hlavních měst (u nás WIEN).Jak byly postupně uváděny do provozu ,tak se průběžně dle daných podmínek, se doplňovaly dalšími regionálními sítěmi tratí.Proto ty základní schémata stanic,viz. výše ,spíše patří již do lokálních síti.Jestli mě historie neklame tak BAVORSKO bylo samostatné království.

[VladikC]

Chyba je na mé straně ,že epochu I jsem označil za epochu II.Zmátli mě periody.Jde o to ,že nejdříve probíhala výstavba hlavních železničních tratí ,začínaly z významných nebo tehdejších hlavních měst (u nás WIEN).Jak byly postupně uváděny do provozu ,tak se průběžně dle daných podmínek, se doplňovaly dalšími regionálními sítěmi tratí.Proto ty základní schémata stanic,viz. výše ,spíše patří již do lokálních síti.Jestli mě historie neklame tak BAVORSKO bylo samostatné království.

Ano, bylo samostané se svoji železnicí K.Bay.Sts. Odkazuji se ně, protože nemám k dispozici přislušné informace ke K.P.E.V., předpokládám, možná ne zcela správně, že situace mohla být hodně podobná. Jde mi o to pokud možno "věrohodně" ztvárnit takovou stanici. Nechci v žádném případě stavět žádný lokodrom a jsem limitován velikostí panelu. Přišlo mi vcelku logické použít za vzor schéma skutečně existující stanice.

[Lubomír Dudek]

Ahoj.
Má představa koncového nádraží německého stylu je sice mírně odlišná,ale v celku je to návrh pěkný a hlavně to není ovál,že?
Už sem ti i psal mail a nechci to tady plevelit zbytečnejma otázkama,ale zajímal by mne ten provoz,jak ho plánuješ,jaké bude složení souprav a posloupnost příjezdů a odjezdů vlaků.Je nepochybně dobře,že ses rozhodl pro tu vratnou smyčku,protože si nedovedu představit,jak ve SN přepřahuješ ručně lokomotivu.To bys musel kolejiště obsluhovat od SN a nešlo by to ke stěně.Na tu smyčku v TT při poloměru R310 se ti z vlastní zkušenosti vejdou pohodlně tři kratší soupravy a na kusou kolej může zajíždět motorák.To může být ta P8 se třema osobníma,T16 se dřevem a T3 s něčim menšim podle tvého výběru.
Když nebudu vůbec zasahovat do tvého plánku nádraží,přimluvim se snad jen k tomu,abys širou trať protáhl až k začátku smyčky,kde by byl tunel a aby jsi z prostorových důvodů v žádném případě nevolil menší poloměr než R310 a to nikde.Vzhledem k tomu,jaké modely tu budeš provozovat se ti to do budoucna dobrem oplatí.
Jinak pěknej návrh a hodnotim kladně,jak rychle jsi načerpal a stále čerpáš potřebné informace.
Vláďo zdar dílu

[VladikC]

ale zajímal by mne ten provoz,jak ho plánuješ,jaké bude složení souprav a posloupnost příjezdů a odjezdů vlaků.Je nepochybně dobře,že ses rozhodl pro tu vratnou smyčku,protože si nedovedu představit,jak ve SN přepřahuješ ručně lokomotivu.To bys musel kolejiště obsluhovat od SN a nešlo by to ke stěně.

Protože se bohužel včerejší, poměrně čilá a zábavná, komunikace na tomto vláknu vytratila do neznáma, pokusil jsem se dát dohromady co si pamatuji.

A takhle to začalo… odpovědí na příspěvek Luba Dudka.
Provoz ve stanici

Jak už bylo zmíněno, je to stanice náležející nejspíše malému provinčnímu městečku, tedy žádný rušný provoz. Viděl bych to následovně:

Güterzugtenderlokomotive T 3 (BR 89) s nákladnímy vozy na dřevo těženého v okolních lesích. Nakládka s dlouhé nízké rampy v levé části stanice za pomocí jednoduchého jeřábu. Nebo prken z katru a kulatiny z nedaleké pily. Mohla by se zaměňovat se soupravou malých uhláků, přivážejícíh uhlí pro lokomotivy a do domácností ctihodných měšťanů. Další souprava třeba s vozy pro dobytek, plošinový vůz s nějakým strojem (parní stříkačka pro hasiče, první automobile ve městě apod.)

Güterzugtenderlokomotive T 16.1 (BR 94) se smíšenou soupravou poštovního vozu, osobního vozu třídy II.-III.a dvou nákladních zakrytých vozů, jeden by mohl být chladicí pivovarský. Tuto lokomotivu mám vyhlédnutou a snad se podaří ji získat. I když je trošku delší má v TT přes deset cm. A byla určena primárně pro nákladní vlaky.

Personenzuglokomotive P 8 (BR 38) se do tohoto provozu zrovna asi moc nehodí. Je dlouhá 15,5 cm. Tak nějak jsem s ní nepočítal i když ji mám, protože jsem prostě nemohl odolat a něco tak krásného jsem si musel pořídit. Chtěl bych ji předělat samozřejmě do kabátu K.P.E.V., zatím je černá. Ale když to Lubo nakousl tak jsem se chtěl zeptat zda je vůbec reálné, aby lokomotiva této velikosti zajížděla do tak male stanice? Nevím zda mohla nazpět couvat, když není ve stanici točna. Kdyby to nebyl úplný nesmysl, pak bych k ní měl tuto legendu. V našem blízkém pohraničí, samozřejmě ze strany bývalého Pruska, nyní Polska, se nacházejí lázně. Nebo, díky na kopci stojícímu kostelíku, by to mohlo být navštěvované poutní místo? Co kdyby tam jednou týdně zajížděla souprava, asi maximálně tří, tříosých osobních vozů třídy I., II. a III. s lázeňskými hosty nebo poutníky? Na to konto by se dala upravit i staniční budova, mohla by být trošku luxusnější, možná s alespoň částečně krytým nástupištěm, nádražní restaurací, v okolí budovy okrasné záhony apod. No trošku jsem popustil uzdu fantazie….

Motorové vozy v té době asi ne. Jedině, že bych si vysochal něco sám. Třeba akumulátorový Wittfield nebo stroje dle plánků, které mi poskytl Milan Ferdián.. Ale to už je opravdu čirá fantazie.

Následovala čilá diskuze...

Tuším, že Pavel a několik dalších kolegů reagovalo na jízdu lokomotivy s tendrem vzad při tažení vlaku. Dospěli ke společnému závěru, že je to vcelku dost dobře možné. Což mne dost těší, protože P 8 je moje favoritka… Bohužel již nevím, který s kolegů připomínkoval, že při návratu vlaku bude P 8 do stanice couvat. Což se přiznávám, jsem si vůbec neuvědomil! No jak říkám jsem na počátku své železniční kariery, a navrhl v SN dvě vratné smyčky.

Lubovi Dudkovi přišel úsměvný můj “lázeňák”.

Večer jsem namaloval následující změny. Lubovi se to zdá zbytečně složité na obsluhu a provoz. Ale řešení by to bylo. Pravdou je, že vozy by se stejně neotočily nebo by musely obsolvovat stejně náročný proces jako lokomotivy.

V jednom z náhledů jsem namodeloval dle naměřených údajů, alespoň barevnými hranolky, lokomotivy a několik zatím dostupných osobních vozů. Zdá se, že by se do stanice všechny vlaky podle tohoto mohly vejít. Samozřejmě ne najednou. Odstranil jsem také jedno sladiště, zvětšil staniční budovu, přidal domek s toaletami a k remíze kůlnu na krámy, před budovu nástupiště, a zkrátil kolej u skladiště. Dle doporučení Jardy H., i přes moji negující argumentaci, přibyl k první koleji ještě jeden vodní jeřáb, především pro P 8.

[Jarda H.]

..... Bohužel již nevím, který s kolegů připomínkoval, že při návratu vlaku bude P 8 do stanice couvat. Což se přiznávám, jsem si vůbec neuvědomil! No jak říkám jsem na počátku své železniční kariery, a navrhl v SN dvě vratné smyčky. ....

1) ano, máš pravdu, v tvém linku ubyla velká řada odpovědí, asi nedošlo k záloze dopoledních příspěvků ve středu (?!) před odstavením fóra

2) o couvání jsem psal já, stručně řečeno lokomotiva s tendrem bude střídavě do stanice jezdit "normálně" a tendrem vpřed :
- přijede do stanice, objede a vlak a je na čele vlaku tendrem vpřed
- odjíždí z koncové stanice sníženou rychlostí tendrem vpřed
- ve SN se otočí, ale stále je tendrem vpřed
- druhý příjezd do koncové stanice je tendrem vpřed, odjezd po objetí vlaku "normálně"
a tak pořád dokola
Můžeš to řešit 1) nechat jezdit na střídačku tendrem vpřed / normálně 2) přehazovat ve SN lokomotivu ručně 3) udělat si točnu třeba z CD na ruční pohon

3) dvě vratné smyčky néé, myslel jsem dvokolejnou vratnou smyčku s jednou kusou kolejí - myslím, že lépe vyhoví provozu než jednokolejná se dvěma kusými kolejemi

[VladikC]

3) dvě vratné smyčky néé, myslel jsem dvokolejnou vratnou smyčku s jednou kusou kolejí - myslím, že lépe vyhoví provozu než jednokolejná se dvěma kusými kolejemi

Omlovám se, v tom případě poněkud nechápu jak to myslíš. Chytrému napověz, hloupého kopni....

[VladikC]

3) udělat si točnu třeba z CD na ruční pohon.

O tom již také přemýšlel. Určitě bych tak ušetřil spoustu místa na ukor SN.

[Jarda H.]

3) dvě vratné smyčky néé, myslel jsem dvokolejnou vratnou smyčku s jednou kusou kolejí ....

Omlovám se, v tom případě poněkud nechápu jak to myslíš. .........

Měl jsem na mysli něco takového - http://www.volny.cz/masinky2003/vratna_smycka.html (zde trojkolejná vratná smyčka)

[VladikC]

Měl jsem na mysli něco takového - http://www.volny.cz/masinky2003/vratna_smycka.html (zde trojkolejná vratná smyčka)

Aha. Podívám se na to a zkusím nakreslit. Díky moc.