Lubomír Dudek píše:ale zajímal by mne ten provoz,jak ho plánuješ,jaké bude složení souprav a posloupnost příjezdů a odjezdů vlaků.Je nepochybně dobře,že ses rozhodl pro tu vratnou smyčku,protože si nedovedu představit,jak ve SN přepřahuješ ručně lokomotivu.To bys musel kolejiště obsluhovat od SN a nešlo by to ke stěně.
Protože se bohužel včerejší, poměrně čilá a zábavná, komunikace na tomto vláknu vytratila do neznáma, pokusil jsem se dát dohromady co si pamatuji.
A takhle to začalo… odpovědí na příspěvek Luba Dudka.Provoz ve stanici
Jak už bylo zmíněno, je to stanice náležející nejspíše malému provinčnímu městečku, tedy žádný rušný provoz. Viděl bych to následovně:
Güterzugtenderlokomotive T 3 (BR 89) s nákladnímy vozy na dřevo těženého v okolních lesích. Nakládka s dlouhé nízké rampy v levé části stanice za pomocí jednoduchého jeřábu. Nebo prken z katru a kulatiny z nedaleké pily. Mohla by se zaměňovat se soupravou malých uhláků, přivážejícíh uhlí pro lokomotivy a do domácností ctihodných měšťanů. Další souprava třeba s vozy pro dobytek, plošinový vůz s nějakým strojem (parní stříkačka pro hasiče, první automobile ve městě apod.)

Güterzugtenderlokomotive T 16.1 (BR 94) se smíšenou soupravou poštovního vozu, osobního vozu třídy II.-III.a dvou nákladních zakrytých vozů, jeden by mohl být chladicí pivovarský. Tuto lokomotivu mám vyhlédnutou a snad se podaří ji získat. I když je trošku delší má v TT přes deset cm. A byla určena primárně pro nákladní vlaky.
Personenzuglokomotive P 8 (BR 38) se do tohoto provozu zrovna asi moc nehodí. Je dlouhá 15,5 cm. Tak nějak jsem s ní nepočítal i když ji mám, protože jsem prostě nemohl odolat a něco tak krásného jsem si musel pořídit.

Chtěl bych ji předělat samozřejmě do kabátu K.P.E.V., zatím je černá. Ale když to Lubo nakousl tak jsem se chtěl zeptat zda je vůbec reálné, aby lokomotiva této velikosti zajížděla do tak male stanice? Nevím zda mohla nazpět couvat, když není ve stanici točna. Kdyby to nebyl úplný nesmysl, pak bych k ní měl tuto legendu. V našem blízkém pohraničí, samozřejmě ze strany bývalého Pruska, nyní Polska, se nacházejí lázně. Nebo, díky na kopci stojícímu kostelíku, by to mohlo být navštěvované poutní místo? Co kdyby tam jednou týdně zajížděla souprava, asi maximálně tří, tříosých osobních vozů třídy I., II. a III. s lázeňskými hosty nebo poutníky? Na to konto by se dala upravit i staniční budova, mohla by být trošku luxusnější, možná s alespoň částečně krytým nástupištěm, nádražní restaurací, v okolí budovy okrasné záhony apod. No trošku jsem popustil uzdu fantazie….
Motorové vozy v té době asi ne. Jedině, že bych si vysochal něco sám. Třeba akumulátorový Wittfield nebo stroje dle plánků, které mi poskytl Milan Ferdián.. Ale to už je opravdu čirá fantazie.
Následovala čilá diskuze...Tuším, že Pavel a několik dalších kolegů reagovalo na jízdu lokomotivy s tendrem vzad při tažení vlaku. Dospěli ke společnému závěru, že je to vcelku dost dobře možné.

Což mne dost těší, protože P 8 je moje favoritka… Bohužel již nevím, který s kolegů připomínkoval, že při návratu vlaku bude P 8 do stanice couvat. Což se přiznávám, jsem si vůbec neuvědomil! No jak říkám jsem na počátku své železniční kariery,

a
navrhl v SN dvě vratné smyčky.
Lubovi Dudkovi přišel úsměvný můj “l
ázeňák”.
Večer jsem namaloval následující změny. Lubovi se to zdá zbytečně složité na obsluhu a provoz. Ale řešení by to bylo. Pravdou je, že vozy by se stejně neotočily nebo by musely obsolvovat stejně náročný proces jako lokomotivy.
V jednom z náhledů jsem namodeloval dle naměřených údajů, alespoň barevnými hranolky, lokomotivy a několik zatím dostupných osobních vozů. Zdá se, že by se do stanice všechny vlaky podle tohoto mohly vejít. Samozřejmě ne najednou. Odstranil jsem také jedno sladiště, zvětšil staniční budovu, přidal domek s toaletami a k remíze kůlnu na krámy, před budovu nástupiště, a zkrátil kolej u skladiště. Dle doporučení Jardy H., i přes moji negující argumentaci, přibyl k první koleji ještě jeden vodní jeřáb, především pro P 8.
N, Epocha I, K.P.E.V., plánování kolejiště ukončeno, nastává éra výstavby.