nákladní vozy II. epochy

[Ivan]

Střelec, a ohýbačku na lepty používáš? Velmi doporučuji, bez ní to kolikrát rozumně ohnout nejde.

[Střelec]

Ohýbačku jsem měl krátkou (původně na díly letadýlek), speciálně na tyhle vozy jsem kupoval dlouhou - podélníky rámu bez ní rozumně tvarovat nejdou. U rozsoch je ten problém, že se musí jen vyhnout z výřezu v podlaze a jejich nejmasivnější část (základna) je právě v místě ohybu. Takže se to musí opatrně podebrat nožem těsně u ohybu a lehce odpáčit z jedné a pak z druhé strany, aby se mohlo vyhnutí na 90° dokončit vhodnýma kleštěma nebo pinzetou. Na nic jiného tam místo není. Honička jsou i schůdky - stupně mají na konci ohnutý rantl, ale ten je hodně úzký a u kousků přes celou délku vozu (u DF) se mi nedařilo ho ohnout na první pokus dál, než do poloviny. Rantlík vždy z části vyklouzl a neohnul se. Nakonec jsem do ohýbačky sevřel schod a rantl doohnul "přežehlením" kleštěma na plocho. U Zl se mi podařilo schůdek chytit do ohýbačky za rantlík a ohnout ho palcem - bylo to rychlejší, než to štelovat přes ohýbací lištu.

[Petr Berka]

Do ohýbačky chytnu lem schůdku a prstem ho zlomím dolů, je to jediné místo, kde je proleptaná drážka na vnější straně ohybu.