H0 3700x3400, vícepatrové

[Zlámalík]

Úprava dvojitých kolejových spojek.

Milane, tam je sloup podkroví (ten čtverec 15x15), ten se musí minout - a doprava za šikmou čarou navazuje odklápěcí díl, na který už výhybky nedáš.
S ohledem na to, že se ještě nestaví, bych nechal nápad dozrát.

[StandaR]

Možná by tam šla napcat varianta s jednostranným angličanem. Ale věřím, že i kdyby šla, nemusí to být vizuálně pro každého. Mě osobně by tam nevadilo mít jenom jednu tu spojku pro hlavní trať, pro někoho to může být limitující, pro jiného další obzvláštnění a komplikace provozu (Myšleno jako pozitivní komplikace, která obsluhu stanice nutí přemýšlet)

[Ondra S.]

Moc všem děkuji za nápady a čas při úpravách! Limity tvoří dělení segmentů a vyklápěcí díl, musím si to rozkreslit. Taky je možná "kratší" varianta. Ta ale snižuje propustnost provozu. Zatím to nechám uzrát a pustím se do SN a do ladění v 1:1.

Zeptám se jako laik, abych se přiučil.

1) V čem by podle vás bylo původní řešení tak moc limitující, případně čemu vadí? Provoz mezi tímto nádražím a tím koncovým o patro výš by zajišťovaly motoráky různých druhů, náklad Mn vlaky s max. tak 7 uhláky + služební vůz . Občas nějaký výletní delší vlak, jako třeba 555.0 + 6x lokálkové vozy.
2) Chápu, že nákladní vlak by neměl překážet u nástupiště na 2. koleji (čísluji od VB), pokud by přijel osobní vlak na 3. nebo 4. kolej kvůli bezpečnosti lidí.
3) Ještě se zeptám, za jakých podmínek je možné, aby případně mohl osobní vlak vjet na 1. kolej přímo k budově? Je to pro tuto situaci a epochu možné/běžné?

Děkuju za trpělivost, neznám drážní předpisy, nařízení a pokyny tak, jako mnozí tady. Rád se k tomu ale přiblížím a poučím se!

[Michal Šuhajda]

Moc všem děkuji za nápady a čas při úpravách! Limity tvoří dělení segmentů a vyklápěcí díl, musím si to rozkreslit. Taky je možná "kratší" varianta. Ta ale snižuje propustnost provozu. Zatím to nechám uzrát a pustím se do SN a do ladění v 1:1.

zhlavi_leve.PNG

Zeptám se jako laik, abych se přiučil.

1) V čem by podle vás bylo původní řešení tak moc limitující, případně čemu vadí? Provoz mezi tímto nádražím a tím koncovým o patro výš by zajišťovaly motoráky různých druhů, náklad Mn vlaky s max. tak 7 uhláky + služební vůz . Občas nějaký výletní delší vlak, jako třeba 555.0 + 6x lokálkové vozy.
2) Chápu, že nákladní vlak by neměl překážet u nástupiště na 2. koleji (čísluji od VB), pokud by přijel osobní vlak na 3. nebo 4. kolej kvůli bezpečnosti lidí.
3) Ještě se zeptám, za jakých podmínek je možné, aby případně mohl osobní vlak vjet na 1. kolej přímo k budově? Je to pro tuto situaci a epochu možné/běžné?

Děkuju za trpělivost, neznám drážní předpisy, nařízení a pokyny tak, jako mnozí tady. Rád se k tomu ale přiblížím a poučím se!

1. Limitujícím Tě to, že mas pouze jednu dopravní kolej( kolej na kterou mohou vjíždět, nebo z ni dojíždět vlaky. To je druhá kolej od V. Budovy (VB)Tedy když budeš mít na této koleji vlak (třeba MOs čekající na odjezd), nemáš místo pro vjezd vlaku z lokálky.
2. Ano, překážet by neměl. Koleje mas docela dlouhé, takže krátký nákladní vlak může stát od námezníku, aby končil ještě před přechody. Když to jinak nešlo, dělalo se to tak, že se nákladní vlak rozdělil a nechala se mezera nad přechody před VB.
3. U první koleje od VB máš skladiště a rampu, takže je to manipulační kolej, kam se zajíždí pouze posunem. Kolej by mohla být rozdělena na dopravní část, ze které např. může odjet krátký MOs, ale není to příliš typické. Případně by šlo vložit spojku ze dvou vyhybek na druhou kolej, ktera kolej rozdělí.

[Ondra S.]

Rozumím. S dovolením se ještě zeptám.
Kdyby se kolejová spojka nevešla (kvůli segmentům atd.) a místo ní bych použil variantu s odbočkou, jaké jsou provozní nebo jiné nevýhody? Vím o omezení provozu, další nevím.

Děkuju za rady! )

[Michal Šuhajda]

Podobně řešení staničního zhlavi se používalo spíš na místních tratích a i tam se časem předělávalo.
Na hlavních tratích bývají odbočky dodnes tam, kde se jich nepodařilo zbavit jako provozní komplikace, protože náklady na přestavbu by byly příliš vysoké. Tedy mezi stanicí a odbočkou je např. tunel, hluboký zářez, most, několik kilometrů trati apod. Teprve v 6.epoše se v rámci zjednodušování stanic opět odbočky zřizují (např. Janovice n/Úhlavou),ale takhle před stanici by to snad nikdo nenavrhnul ani dnes.
Chceš-li toto řešení, udělej odbočku až na otáčecím dílu, a na jednokolejném úseku bude třeba most přes řeku, nebo trati rozděl až v tunelu (odbočka bude jako za tunelem).
Možnost řešení bez odbočky je předělat zhlaví. Nechat jen jednu spojku, ale posunout osy vjezdových kolejí, aby ses z lokálky dostal na první tři koleje od VB. Tím budeš mít k dispozici dvě dopr. koleje pro lokálku.
Ale osobně bych dodělal druhou spojku a posunul zhlaví ke stanici i za cenu zkrácení kolejí. Stanice, které se obloukem blíží 90 nebo více stupňům působí hrozné nepřirozeně, zvlášť v kombinaci s menšími poloměry. Natož když je to na obou zhlavích..
I skutečně „pokroucené” stanice (Sychrov, Rychnov u Jablonce, Tanvald, Nejdek) se nedostanou přes cca 60 stupňů. Samozřejmě existují i výjimky (Kladno má cca 75st.) nebo výhybny, či alpské stanice, ale v tech našich kopcích i údolích se většinou kousek přímého místa našlo, nebo ta stanice byla kraťoučká (Rychnov).

[rchlumecky]

Rozumím. S dovolením se ještě zeptám.
Kdyby se kolejová spojka nevešla (kvůli segmentům atd.) a místo ní bych použil variantu s odbočkou, jaké jsou provozní nebo jiné nevýhody? Vím o omezení provozu, další nevím.

Děkuju za rady! )

To se tam musí vejít - druhou část spojky klidně udělej až v oblouku, kde se začne vytvářet zhlaví - celé to bude vypadat přirozeněji a staniční koleje se tím zkrátí

něco jako tento příklad na první dobrou (tady je teda poslední kolej jen z hlavní ) :

[Ondra S.]

Ahoj, od posledního příspěvku jsem přepracoval plánek podle doporučení s diskuze. Zahrnul jsem do plánu kolejovou spojku a snížil úhel zhlaví ta, abych pořád mohl rozumně rozdělit segmenty. Od M. Šuhajdy jsem dostal doporučení (za což moc děkuju) na přehození VB na druhou stranu "k divákovi". Nejdříve jsem se tomu bránil, nakonec to tak udělám.
- Přijdu sice o vhled do čekárny, získám ale místo pro umístění zhlaví
- získám logičtější napojení vleček
- Místo budovy "Ledečko" použiju nižší "Ledeč nad Sázavou" (LVII/H) od KB model, aby bylo lépe vidět na staniční koleje. Tím bude stanice trochu na motivy Zruče n. S.
- vlečky počítám dvě, jedna do asi pivovaru (zaujala mě nová budova pivovaru od resinové modely), druhá nějaký neurčený malý výrobní podnik, volná skládka bude u skladiště (nejspíš kkStb 25/H)
- rád bych zachoval výtopnu, pravděpodobně typ CXXXVII/P "Rokytnice"
- sýpku jsem odstranil
- ve stanici je 6 kolejí + 1 výtažná. Z toho 4 dopravní, 2 manipulační. Kolej výtažnou k pivovaru bych případně napojil přímo na kolej č. 5.
- minimální oblouky jsou na výhybkách (kolejová spojka) 505 mm. Na pravém zhlaví (od VB) je to pak 600 mm). ostatní poloměry na výhybkách jsou 750mm (1ks) a výš
- na pravém zhlaví jsou použité 15°výhybky, na levém pak 12°
- poloměry oblouků jsou 750mm a výš

Je to několikátá varianta, ale odstranil jsem asi všechny věci, které to komplikovaly s tím, že to na mě stálé působí uvěřitelně.

Koncovou stanici jsem neměnil, ta vypadá myslím dobře a i ve skutečnosti působí dobře.

Teď ještě rozmyslím SN, hlavně počet kolejí. Mám zatím jen takový rychlý návrh a princip.

Jinak aby to nebylo jen o plánech, teď pracuji na pořádném osvětlení místnosti. Jestli bude dávat tento plán smysl, začnu rozkreslovat rámy a postupně pořizovat i materiál a koleje, abych mohl co nejdříve začít se stavbou.

[Ivan]

Ahoj,

mne se to líbí. Osobně bych jednu kolej ubral a měl tak více prostoru na terén, ale to je čistě osobní preference.

Ať se daří stavba.

[Zlámalík]

Musím říct, že změny tomu velice prospěly. Koleje bych asi nechal, vhodné křoví pro maskování přechodu do pozadí se tam snad vejde - no a kdyžtak poleze někde do profilu, bóže
Co bych ale upravil, jsou silnice vpředu. Chápu, že mají nějaké nutné délky okolo skladiště, ale zkusil bych to minimalizovat - takhle to vypadá, že celý nádraží je tak dlouhý, jako výpravní budova a skladiště. To je to vnášení reálných délek do zkráceného modelu. Zkus skladiště zmenšit, manipulaní plochy taky, a dopředu nacpat víc drobnějších staveb (nebo čehokoliv), aby se roztříštil dojem. Bude to pak vypadat líp.

[Ondra S.]

Osobně bych jednu kolej ubral a měl tak více prostoru na terén

děkuju za pohled, také jsem si to říkal. Jako případnou náhradu za výtažnou kolej právě plánuji dvoukolejnou vlečku k tomu asi pivovaru, aby se zde daly odkládat vagony.

Co bych ale upravil, jsou silnice vpředu

a já si říkal, když jsem to zveřejnil, že se silnice nebudou Zlámalíkovi líbit . Děkuju, souhlasím s Tebou. Je to tam jen tak hozené, moc jsem to neřešil. Jde mi teď hlavně o to dělení segmentů a všechny ostatní věci, které jsem zmiňoval. Silnice určitě doladím.

S tím skladištěm, nejsem rozhodnutý, jestli dlouhé nebo malé krátké. Je pravda, že malé skladiště lépe zapadne, rozbije délky a bude přes něj lepší vhled na nástupiště. Malé budovy bych pak rád využil, třeba dodělat i nějakou pozdější přístavbu k VB, záchodky, budky, parkoviště, autobus. zastávku... Všechny ty malé věci, co bývají nebo byly kolem v V. epoše. S tím počítám

Chtěl bych se zkušených zeptat ohledně elektroniky. Vše bude samozřejmě v DCC. Plánuji použít pro detekci obsazení moduly od YaMoRC (YD6016LN-RC) s RailCom funkcí. Líbí se mi, co vše teoreticky RailCom poskytuje za možnosti. Na nějaké wiki k tomuto tématu jsem dohledal i funkce jako měření teploty motoru, odběr proudu, výpadky proudu na znečištěných kolejích, aktuální poloha bez nutnosti ručního nastavování do ovládacího SW... To vše mi připadá jako pravá síla digitálu a jeho smysl. Jen jsem nebyl schopný dohledat, a ani jsem nenašel osobně nikoho, kdo s tím má zkušenost a aktivně railcom využívá. Dokázal byste mi někdo poradit nebo předat zkušenosti? Budu za ně moc rád!

Na výhybky použiju serva a pravděpobně ESU SwitchPilot 3.0. Jinak centrálu mám Z21 černou, ovládání nejspíš přes RocRail, případně koukám ještě po iTrain. Jako PC plánuji použít Raspberry Pi 4 a k tomu dotykovou obrazovku pro stavění cest ručně, panel s přepínači stavět nebudu Řídit loko bych pak raději přes multimaus, než tablet, nechci pořád koukat do monitoru, jen při nastavování cest.