nákladní vozy II. epochy

[UncleFardy]

Děkuji, tak to jsem si pěkně naběhl. Tillig jeden z těch novějších typů dělá, ale na dost zkráceném pojezdu (prostě na pojezd z dob pana Zeukeho po drobné modernizaci k horšímu napasovali danou skříň) a Hädl nemá v aktuální nabídce nic vhodného ze svého výrobního sortimentu, tak jsem si koupil tyhle dva, neb předloha je reálná. No nic, zaarchivuji je pro nějaký příští nápad.

[marian_r]

crop je Tvoj kamarát

[radeksindy]

Nic jiného se nedá čekat. Většina se jako u nás stavěla pro soukromé firmy (pivovary, přepravy masa atd.), tam byla co série to originál. Míra unifikace se zvýšila až v meziválečném období, tam se tak dá začít mluvit o typech.

[UncleFardy]

Nevím, co je to crop Ale jestli to souvisí s tou fotkou, tak jsem se divil, proč je tak monstrózní. Model vyfotím. Fotka má strašně moc gigabajtů. Umístím ji na FB, čím 95 % gigabajtů zmizí. Pak ji stáhnu zpět do mobilu. Nato píšu příspěvek a k němu fotku přiložím. Tento postup mi naprosto vyhovuje. Někdy se v něm zobrazuje veliká. Někdy je malá, někdy se dokonce vloží v režimu, kdy se u ní zobrazuje číslo udávající počet jejího zobrazení návštěvníky vlákna. Nikdy jsem nepochopil, jak se k tak různým nahodilým výsledkům dospěje stejným způsobem tvorby příspěvku, ale je mi to úplně jedno. Zde bylo cílem ukázat typ vozu, což se povedlo. Pokud chci ukázat něco jiného a fotka je neostrá, tak udělám novou. Vím že na FB je jakési vlákno, kde nějaký ...... cenzuruje všechny fotky, které nodpovídají asi stovce pravidel, jak má byt fotka správně zkomponovaná, ale tojsem si zablokoval, aby na mě už nikdy nevybaflo. Ještě nikdy jsem nefotil nic s železniční tematikou a s cílem, aby fotka vypadala jakoby ji dělal Tono Stano.

[UncleFardy]

Narazil jsem na zajímavý problém. Ještě před vydáním Knihy jsme se pustili do stavebnice plošinového vozu Pd (9000 mm). Po vydání Knihy jsme ji dle podkladů v ní opravili, neboť skutečný vůz, podle kterého jsme stavebnici dělali, měl větší množství dodatečných úprav. Např ocelový plát napříč podlahou na každém konci, jako tomu bylo u vozů Ot, a různé navařeniny, které vozy z výroby neměly. Ani mě ale nenapadlo vozy natřít jinak než černou barvou. Nicméně jsem viděl v poslední době model vozu v HO, a ten měl vnější rám natřený nahnědo. Prý to odpovídá odezření odstínů šedi z fotek v Knize. Tak jsem Knihu otevřel, a jasno v tom nemám. Vůz měl několik variant. V Knize jsou vyfocené všechny, v různém období. Skutečně je tam fotka, která vypadá, jakoby čelník (plus pojezd) měl jinou barvu než vnější rám a lem podlahy na něm položené. Jsou tam i fotky, kde je odstín rámu a lem podlahy v úplně stejném odstínu šedé (tedy originál byl celočerný) a jsou tam fotky, kde je vše tak světlé, že to vypadá na vůz celohnědý, což tedy samozřejmě je z mé strany nadsázka a odpovídá to celočernému vozu. Jak to prosím bylo u vozů z výroby případně v období před WW2? Já mám vozy Pd 9 m i 10 m, bržděné, s košovými nárazníky, vyššími klanicemi, celočerné. Byla nějaká varianta s černým pojezdem a vnějškem včetně lemu podlahy v červenohnědé barvě? Děkuji.

[radeksindy]

Na fotkách v knize je to zřetelně vidět jak u vozů Otd, tak Pd. Mělo by to bý tak, že "skříň" je skutečně červenohnědá. "Skříň" tady znamená - rám podlahy, tedy ta obruba prken nahoře kolem dokola, oba úhelníky spojující krakorce na boku, včetně jejich spojek, vnějších hran krakorců a všechny detaily přinýtované na nich. Oplen a klanice jsou červenohnědé. Čelník je samozřejmě čený, to je fotkách vidět. Velmi záleželo na světelných podmínkách a fotografovi, jak velký rozdíl mezi spodkem a skříní vyšel, ale ve výsledku je to vidět všude. Na provozních fotkách to pak zmatní, vyšisuje se, zapráší a není to k rozpoznání. Samozřejmě se nabízí otázka, zda to dílny dodržovaly, ale předválečný manuál to předepisoval.

[Mcx]

Tady bych si dovolil nesouhlasit - takto to není a nebylo:

"Skříň" tady znamená - rám podlahy, tedy ta obruba prken nahoře kolem dokola, oba úhelníky spojující krakorce na boku, včetně jejich spojek, vnějších hran krakorců a všechny detaily přinýtované na nich.

Toto je součást spodku, u těchto vozů je "skříň" klanice + oplen
proto v roce 1946, kdy již nátěr byl součást výkresové dokumentace

[radeksindy]

Samozřejmě, proto je ta "skříň" v uvozovkách. Otd ani Pd žádnou skříň nemají, všechny ty profily jsou pochopitelně součástí spodku, oplen je zvláštní část nákladního vozu a klanice je odebíratelná část nákladního vozu. Tučně vytištěné je oficální meziválečná terminologie ČSD promítnutá do české verze předpisu RIC/RIV o pojmenování vozových částí.

[UncleFardy]

Vypadá to, že budu muset tedy modely opravit. Ale skutečný vůz stojící ve stanici Křimov je černý a známek červenohnědé jsem si nevšiml. Proto jsem dal modely celé do černé barvy. Ale ověřím si to při své nejbližší návštěvě Křimova.

[Střelec]

Tak jsem si pořídil stavebnici Zl s brzdou a výztužemi od Berky. Lepty jsou perfektní, 3d tištěná skříň je proti krátkému DF po stránce kvality tisku o několik tříd výš a počet náhodných škrábanců je minimální. Dokonce má i velmi jemně vytištěná madla na vratech! Tištěné mřížky v oknech svou kvalitou (u mého kusu) odpovídají přiloženým leptaným, takže pokud nepoškodím ty tištěné ve skříni, nebude důvod je měnit. Rozeznatelné je i kování na většině skříně.
Sice momentálně s výrobcem řeším pár chybějících dílů z 3d tisku a ložiska (patrně při spěšném balení někam zapadly), ale rozhodně je to mnohem lepší, než předchozí služebák. Potěšilo mě, že k vozu byly dodány i obtisky, které v době objednávky ještě nebyly skladem (na rozdíl od obtisků na vozy M, které ještě nebyly na trhu). Stavba bude díky brzdové soustavě a přehršli schůdků poněkud na dýl, varianta bez brzdy by asi stavebně vyšla na dva až tři večery (jeden večer sestavit, druhý nastříkat/natřít, případně i obtisknout, třetí přelakovat a pustit do provozu.

[Střelec]

Včera jsem kastli zbavil rámečku s podpěrami - zadařilo se bez odštípnutých kousků. Taky jsem od podpěr očistil budku. Dneska přijde na řadu tištěný vnitřek rámu s brzdovím a pustím se do tvarové přípravy plechů. Doufám, že se problém chybějících dílů (hlavně pružnic) vyřeší dříve, než s dostanu k finální montáži.

[Petr Berka]

Včera jsem kastli zbavil rámečku s podpěrami - zadařilo se bez odštípnutých kousků. Taky jsem od podpěr očistil budku. Dneska přijde na řadu tištěný vnitřek rámu s brzdovím a pustím se do tvarové přípravy plechů. Doufám, že se problém chybějících dílů (hlavně pružnic) vyřeší dříve, než s dostanu k finální montáži.

Chybička se vloudila, pytlík s díly bude odeslán dnes, už se našel i šťastlivec, co má dva
Podpěry neodštípávám ze skříně, odřezávám bruskou nebo žiletkovou pilkou. Drobné kulaté odštípnu stranovými štípačky Tamyia.

[Střelec]

Jupíí!
Co se týká oddělování podpěr, po zkušenostech s DF jsem na skříň vozu použil žiletkovou pilku a rydlo. Bočnice jsem předškrábl rydlem a odřezal pilkou (hezky sedla do předškrábnuté rýhy), čela jsem oddělil jenom rydlem - na oblouky je to lepší než pilka nebo štípačky. Nakonec došlo na zabroušení smirkovou kostkou a brousítky.
Štípačky od Tamiye jsem použil na DF a nebylo to ideální. Nakonec mi před pár dny u nich upadla jedna čelist, takže na hrubší práce je nahradily kleštičky na nehty.
Pro další stavitele: Po odstranění podpěr/věnce skříň vozu v ruce dost pruží, takže při začišťování to chce jistou opatrnost, aby nedošlo k rozmáčknutí skříně. Možná by se vyplatily nějaké přepážky, nebo aspoň šprajcy. DF má přepážku, takže tam k výraznému pružení nedochází.

[Libor Petr]

Na oddělování větší podpěr používám malou aku-brusku s různými kotouči
https://www.jm-modely.cz/aku-modelarska ... nstvi-56ks
Na drobné podpěry pužívám modelářské kleště Tamiya

[Střelec]

Ano - kleště Tamiya jsou fajn, drahé jako prase a po půl roce (cca 14 dní zpátky) se mi rozpadly - upadla jim jedna čelist (v odlitku byla bublina).

Včera jsem si naohýbal díly pojezdu. Pozor u dílu s čelníky - ty jdou sice natvarovat hezky, ale při skládání na sucho se to má tendenci "dotvarovat" podle předleptaných prken. U dílu s rozsochami (podlaha skříně) je třeba dávat pozor na základnu rozsoch - té se pro změnu moc ohýbat nechce, i když má také předleptanou drážku pro ohyb. Zato se radostně ohýbá jemný zbytek rozsochy a násilné srovnávání pak může způsobit, že podstatná část rozsochy upadne. Za podařenou vychytávku považuji nášlapy pod vrata, zakomponované do podlahy vozu. Vzhledem k tvaru se z ní "vyklápějí" mnohem lépe, než rozsochy.

Dneska s trochou štěstí "předžvýkám" schůdky na plošinu a k budce. Uvažuji o zbarvení vozu - spodek stříknu sprejem na černo, u skříně to bude obvyklá červenohnědá na štětec. Otázkou je, jestli má být pro druhou epochu více do hněda, nebo do červena.
Stavebnice také nabízí dvoje tabulky na vozové údaje - velké doprostřed vrat, nebo malé zdvojené do rohu skříně. Nevíte, kdy se přešlo od jedněch k druhým?