Ahoj,
Ten jeřáb mi přijde nejlogičtejsí na prvním místě - opravárenská kolej. Může sloužit k odstrojení lokomotivy - kapotáže, kryty apod. Což je činnost, kterou se většinou při opravách začíná.
Nebo naopak ho umístit u té dílny, ale tam už je dost plno. O navestidlo bych se nebál, chlapi z dílny si určitě navaří dorazy, aby jeřáb nezasahoval mimo areálu. Podle mohutnosti bych tipoval nosnost jeřábu min. 1t, spíš víc, takže na manipulaci se sudy (200-300kg) je to trochu „kanóny vrabce”
Neodpustím si připomínku (myslím to v dobrém). Pokud má jít o opravdu o model ŽOS, předpokládám, že na kolejišti je pouze malá část areálu, který virtuálně pokračuje mimo kolejiště. ŽOS byly dost rozlehlé areály a měly i velká kolejiště - vlečky, protože tam byl poměrně velký obrat vozidel. Proto by Jednotlivé ŽOS byly specializované na určité druhy vozidel, které se tam svážely třeba z celého Československa. Jen namátkou: Plzeň - Osobní vozy, tendry, kolej. jeřáby, Šumperk - motorové vozy, Trnava, Ostrava - nákladní vozy, Zvolen - mototové lokomotivy ČKD, Nymburk - Sergeje, apod. V ŽOS se dělaly opravy vyšších stupňů (generálky) spojené s kompletním rozebráním vozidla repasí jednotlivých částí a následnou zpětnou montáží.
Ve Tvém modelu to spíš dělá dojem, že jde o provozní dílnu (správkárnu) pro menší opravy strojů z přilehlého depa. Tomu by odpovídalo i nahuštění provozu, odstavený vůz s koly a odložených zauhlovací jeřáb.
V každém případě by pod zvedáky měl být rovný betonový základ, do kterého jsou zvedáky zakotveny. A Mmch. zvedáky bez břemene byly vždy v dolní pozici a se zasunutými zvedacími patkami. To kvůli bezpečnosti, ale hlavně, aby se dalo na pracoviště zajet.
Edit: Zapomněl jsem, že na kolejišti panuje vysoké (budovatelské až údernické) tempo práce, že než napíšu příspěvek, Se už nejen vybere místo, ale i pro jeřáb vykope díru, připraví jeřáb a možná než dopíšu Edit, bude mít Se jeřáb i odzkoušený a zprovozněný
Beru si z toho příklad, přestávám psát a jdu modelařit rukama ne klávesnicí…