prcek píše:Spi, nespi, planoval, neplanoval, vidim jeden zasadni rozdil proti memu stylu prace. Soustredi se na relativne malou cast a tu dotahne temer do konce. Verim, ze uspokojeni z takovychto viditelnych pokroku je vetsi, nez kdyz se snazim udelat vse naraz a viditelny pokrok nikde. Asi se pokusim poucit.
Dříve jsem stavěl kolejiště, tak jak to stavěl každý a jak se to popisovalo v každé modelářské literatuře. Udělá se rám, položí se koleje a vyhybky, udělá se základ deska pro domečky, vytvaruje se základ pro krajinu, potok, rybník a položí se pásy pro silnice a cesty. Pak už se jen štěrkuje, zatravňuje, zakládají se skály, atd.. Ale také se vesele bourá, protože se nám tam nevejde to či ono. Výsledek je ten, že všude je nepořádek a plno nečistot a jezdit se nedá.
Tohle vše nám skrývá pevné kolejiště, ale u stavby modulů máme celé kolejiště rozdělaný do obdélníků a vždy stavíme jeden obdélník a to většinou na hotovo a vůbec nám nevadí, že ostatní moduly mají jen položené koleje. Tím pádem se může jezdit.
Takže při stavbě posledního kolejiště jsem vše smíchal dohromady.
Nejprve se udělal rám, položily koleje a hned se štěrkovalo a zatravnilo kolem kolejí. Udělala se hned elektrika a pořádně se vše vyčistí a vyzkouší se vše, zda to funguje, tak jak má. Oprava je pak jednoduchá a nemusí se tak pracně něco bourat. Základem kolejiště je přece kolej. Pokud je stavba kolejí složitá, tak rozdělím je na etapy, ucelené celky a tak mohu zase na jednom celku jezdit. Jednotlivé celky pak dám dohromady a mám tím pádem postaveno vše od kolejí. A zase se pak může jezdit.
Pak si kolejiště rozdělím na čtverce a podle důležitosti se jednotlivé čtverce dělají na hotovo. Takže vše pasuje dohromady a tím pádem jsem se vyhnul nechtěnému bourání, že se tam něco nevejde nebo tam něco nepasuje, jak jsem chtěl. Podle čtverců dokupuji stavebnice a další materiál. Hned při stavbě vidím, co tam pasuje, co tam nepasuje a co mám koupit nebo jinak předělat, dodělat atd.
A tím pádem stavba letí vesele kupředu.
Základem všeho je moc nepřemýšlet. Jeden den vznikne problém, tak položím otázky ano, či ne a druhý den se musím rozhodnout, na jakou stranu se dám. Když se tím budu dlouhodobě zabývat, tak nic se neudělá a naopak se hlouběji budu zavrtávat do dalších a dalších problémů.
Ano, základem všeho je jezdící vlak a tan se musí udělat první a další takzvané čtverce stavím podle důležitosti a také podle financí, protože každý čtverec je jinak finančně náročný na stavbu a na dostupnosti stavebnic, modelářského materiálu, protože ono je někdy problém koupit nebo sehnat to, co chci mít na kolejišti.