Stanice Nová a Stará Ves

[Tempotaxi]

Tak konečně jsem se rozhodl, že obilné silo zůstane tak, jak bylo navrženo.
Celou stavbu jsem zvýšil o 2 mm a tím pádem podlaha stavby je ve výšce hlavy kolejnice. Rampa je tedy níže. Vstup do budovy a na jednu rampu jsem vydláždil bílou cihlou a druhá strana u kolejí kde jsou sklady, jsou vydlážděny betonovou dlaždicí.
Ze strany silnice se bude pokračovat, až se bude dělat krajina.



Střecha je lehce patinována.
Ještě se doplní všude posuvná vrata okapy a svody.
Pak ještě nějaký pytel a pracovník, jak se lopotí.

[Zlámalík]

Tady souhlas s předchozím, že mnoho modelářů to neřeší - ale je smutné, že to neřeší ani mnoho výrobců, třeba Igra, abych uvedl příklad. Pokud je budova navržená tak, že i v návodu se píše: "hotovou budovu usadíme do výše horní strany kolejnice" a budova přitom stojí na 1,5 mm silném kartonu, mám v TT problém odpovídající nějakým 40 cm ve skutečnosti. Když to nechám vysoko, nemám jak k budově dotáhnout terén, barák sedí "na bobku". Když to usadím s pražci, mám rampu nízko. Až bych se zeptal - to to nikoho nes...? Kdyby to bylo určeno k posazení na korek (tedy koleje i budovu plácnu na stejnou rovinu), bylo by vše OK a dalo by se i reálně zaštěrkovat. Do Igry jsem psal, žádná reakce. Je to jak u MTB. Nic by to nestálo, mít do dobře, ale my nechceme.

[Tempotaxi]

Obilné silo je hotové, usazené, podlaha je ve výšce hlavy kolejnice.
Strana od koleje.


Strana od silnice.
Přibyl na rohu přístřešek pro popelnice.

A nakonec celkový pohled.

[Tempotaxi]

Tady souhlas s předchozím, že mnoho modelářů to neřeší -

Zásadní problém u některých stavebnic je, že se neuvádí rozměr. Popřípadě rozměr, který je potřeba k zastavění. Každá taková budova potřebuje i životní prostor, inženýrské sítě atd.
Plácnout pak budovu, jako čepici na pozemek a doházet to pak štěrkem, hlínou nebo trávou je docela jednoduché řešení. Ano, jsou i budovy, které jsou částečně utopené pod terénem, ale pořád mají inženýrské sítě na odvod vody.
Ještě ke stavebnicím, jako zákazník, předpokládám, že stavebnice je v měřítku správně zmenšena a je jisté, že někde v detailech bude upravená tak, aby šla vyrobit. Některé detaily jsou zjednodušeny a některé detaily jsou upraveny do jiného vzhledu. Ale pořád má být model správně zmenšen.
Dále by měl být návod na stavbu a popřípadě by ve stavebnici měla být fotka, jak vypadá skutečná stavba v terénu. Každá stavebnice má nějakou předlohu, pokud se nedělá fikce a tím pádem má být taková fotka v návodu. Může tam být i doporučené barevné provedení.

[Ivan]

Jasně, stavba se nesmí vznášet nad terénem. Já budu postupovat tak, že se budu držet koleji. Dlažba kolem vyprávění budovy by měla odpovídat temeni kolejnice, u skladiště se budu řídit rampou, kterou srovnám s NEM. Terén okolní dotvorim podle toho. Tak snad to bude vypadat rozumně, zatím to mám jen v teorii . Rozdíl 1mm zamaskovat snad půjde, ale víc tam nechci mít.

Stavebnice bohužel nejsou ideálně výškově vymyšlené. Lepší by bylo kdyby byly dělané na korek.

Jak píše Tempotaxi, budovy mají jen hrubý rozměr v katalogu/webu a blbě se pak plánuje. Naštěstí třeba pan Barták mi poslal na vyžádání okotovanou desku stavebnice vytopny Rokytnice, což mi dost pomohlo. Že by to samé udělal třeba Igra trochu pochybuji...

[Tempotaxi]

Jasně, stavba se nesmí vznášet nad terénem. Já budu postupovat tak, že se budu držet koleji. Dlažba kolem vyprávění budovy by měla odpovídat temeni kolejnice, u skladiště se budu řídit rampou, kterou srovnám s NEM.

Norma NEM je jedna věc, ale praxe je druhá věc.
U obilného sila ve Zbečně je rampa níže, protože je třeba dál od osy koleje.
Přitom v Chomutovských železárnách (rok 1950) je zase rampa výše.

[Tempotaxi]

Dále jsem čekal, že zde bude nějaká odezva na barevné provedení hran nástupiště.
Na většině fotek, které spadají do 50let, je vždy hrana nástupiště v barvě betonu.
Kdy byla hrana natírána bílou barvou u ČSD, jsem nezjistil.
Ale podle mě to bylo natíráno za protektorátu. V některých filmových týdenících je to vidět.
A je to vidět i zde na fotce, Pardubice v roce 1945.

[Tempotaxi]

Pomalu se bude blížit i další problém.
Chráněný železniční přejezd.
Mechanické závory s předzvanačem mám koupený. Musím je jen sestavit a mohou být bez pohonu nebo s pohonem. Uvidíme, jak to půjde sestavovat. Je to moc maličké.
Součástí závor by měl být i výstražník Frýba.
Zde na fotce je výstražník.


Problém je barva.
Původně byla barva bílo černá. A pak byla barva červeno bílá. Ale neznám, odkdy se to přetíralo.
Bílo černá barva byla snad od protektorátu, ale silničních předpisech z roku 1948 se žádné takové označení přejezdu neuvádí.

[Střelec]

Černobílá kombinace u šraněk je první republika, za protektorátu se přešlo na červenobílou podle Němců. Značení se probíralo u mých kolejišť spolu s dalším dopravním značením - u kochacího kroužku a Línů. Co se týká šraněk, přeju hodně štěstí. Pokud se ti neklepou pazoury a dobře vidíš, tak by se ti mohly povést pohyblivý. Já to vzdal a švihnul jsem je na fest - na malém kolejišti s krátkými jízdními dobami by projel vlak dvakrát až třikrát, než by modelově "spadly". Na velkém už se funkční vyplatí. Docela si užiješ s broušením břevna ze špejle a pak s vyvážením. Doporučuju po prvním hrubém vytvarování dřevo napustit vteřiňákem, aby při doladění tvaru na jemno a následné barevné úpravě nechlupatilo.

[Tempotaxi]

Černobílá kombinace u šraněk je první republika, za protektorátu se přešlo na červenobílou podle Němců.

Děkuji za info. Bohužel nestačím vše sledovat a ani to není možné, vše co se o modelařině všude napíše číst.
Doufám, že se to podaří šraňky sestavit.
Tak tohle mám doma.
https://obchod.resinovemodely.cz/search-engine.htm?slovo=z%C3%A1vory&search_submit=&hledatjak=2

[Tempotaxi]

Automatická přejezdová světelná zabezpečovací zařízení
Proto, aby přejezdové zabezpečovací zařízení nebylo závislé na lidském
činiteli a časy uzavření přejezdu byly jen po dobu nezbytně nutnou pro průjezd vlaku
nebo drážního vozidla, tak byl zahájen vývoj výstražného přejezdového zařízení,
které by bylo ovládáno jízdou vlaku, prostřednictvím kolejových obvodů nebo
kolejnicových dotyků. První automatické výstražné přejezdové zabezpečovací
zařízení bylo uvedeno u nás do provozu v roce 1934 na trati Otrokovice – Vizovice
ve Zlíně v Dlouhé ulici v km 11.094. Bylo to zařízení typu „Frýba“. Zařízení bylo
ovládáno kolejovými obvody a před přejezdem bylo návěstidlo směrem k vlaku, které
informovalo strojvedoucího, že výstražné zařízení je v činnosti. Signál byl
strojvedoucímu dáván bílým kmitajícím světlem. Přejezdníky, jak se návěstidla
označovala, byly umístěny 20 metrů před vlastním přejezdem z obou stran. Tato
vzdálenost vzhledem k rychlostem, jakými se tenkrát jezdilo a umístění v rovině, byla
dostatečná. Později se bílé světlo umísťovalo ve směru na trať přímo na výstražník.
Přibližovací úseky měly délku 450 metrů. Postupně byl tento typ zařízení
zdokonalován až po typ „Frýba 49“. Instalace těchto zařízení byla ukončena v padesátých letech minulého století.

Výstražník přejezdového zařízení Frýba FS 2 měl tři střídavě svítící červená
světla. Byl také doplněn poruchovým štítem, který se zvedal a zakryl světla. Také
společnost ČKD vyvinula přejezdové zařízení. Jejich výstražník měl jen jedno
červené světlo. Po roce 1945 bylo uvedeno do provozu první poválečné samočinné
zařízení typu Signal 1949 dne 25. 10. 1948 na trati Benešov – Dolní Kralovice v km
7, 430. Bylo ovládáno kolejnicovými dotyky a vnitřní logika byla provedena pomocí
rtuťových relé a mělo také poruchový štít. Bylo instalováno 15 kusů, ale pro špatnou
spolehlivost rtuťových relé se zařízení Signal 1949 nerozšiřovala a byla postupně
nahrazena jiným reléovým typem.

Zdroj: Vědeckotechnický sborník ČD č. 41/2016.

[look23]

Černobílá kombinace u šraněk je první republika, za protektorátu se přešlo na červenobílou podle Němců.

Děkuji za info. Bohužel nestačím vše sledovat a ani to není možné, vše co se o modelařině všude napíše číst.
Doufám, že se to podaří šraňky sestavit.
Tak tohle mám doma.
https://obchod.resinovemodely.cz/search-engine.htm?slovo=z%C3%A1vory&search_submit=&hledatjak=2

Nebo dát servo třeba s tímto odkaz a táhlem ovládat závoru.

Toto znáte? odkaz

[Tempotaxi]

Jinak v modelu se dá koupit tenhle výstražník, který má jedno světlo a podobá se výstražníku ČKD.
Jenže zde je název produkt výstražník Erikson.
http://shop.mzsp.cz/prejezdove-vystrazniky-vzor-erikson/133-h0-prejezdove-vystrazniky-vzor-erikson-1-svetlo.html
Takže nevím zda se jedná o stejný typ.

[Tempotaxi]

Také je možnost dát výstražníky typ SSSR, které jsou na dráze od roku 1953.

[Tempotaxi]

Přejezd se závory vyrábí NOCH 66260.

Prostě se dají vyměnit německé šraňky za československé.