„Mamí, pozor, jede Regiojet“, zvolala Klárka. „Vidím, vidím broučku, já mám teď špičku ve stanici“, pak ji rychle došlo, že špička je slovo, které si každý vysvětluje po svém. Jen skalního železničního modeláře, hned napadne, že se jedná o provozní špičku a né vínovou. Proti Regiojetu projíždí peenko a Klárka s ovladačem se běží podívat napravo na zadní bok kolejiště, kde je průhledný kryt do skryťáku. I když Klárka si může postavení výhybek může zkontrolovat na panelu a videokamerou, ráda se dívá, jak vlak plynule vjede do tunelu, vjíždí na zvolenou volnou kolej a ona může pomalu brzdit. Je bystrá a vy až moc dobře, kde vlak má zastavit. U Regiojetu a dalších vlaků je to opačně. Tam musí využít videokameru, aby soupravy zastavily přesně tam kde je třeba.
Dvojkolejná elektrifikovaná trať tvoří samostatný provozní celek jako falešná dvojkolejka. Klárka si libovolně volí, kterou vlakovou soupravu, chce pustit na trať. A maminka? Ta má svůj okruh, kde námětem je vedlejší trať s klasickým odbočením na lokálku. Kolejiště stanice Mešník známé od panů Šupíka a Vlčka. Přidala se jedna dopravní kolej navíc. Předlohou pro koncovou stanici Na Úhoru se stala zrušená stanice Verneřice s doplněním železniční vlečky pro nakládku písku. Skryťák pro maminku má kapacitu dvou nákladních a dvou motorových osobních vlaků, samozřejmě je i kolej pro spěšný vlak.
Maminka s Klárkou se baví nezávisle na sebe. Okruhy nejsou mezi sebou propojeny. Zatímco Klárka se nerušeně kochá jak se soupravy míjejí a jezdí jedna za druhou, maminka v potu tváře řeší nákladní listy, aby vozy byly správně roztřízeny a daří se ji to, protože nevím kdo to z chlapů tvrdí, ale ženy jsou v manipulaci dokonalejší než my. Mají větší akceleraci a představivost.

A tatínek? Ten v potu tváře vydělává další penízky pro své holky, protože někde na nejmenovaném eshopu, je ke koupi RailJet. No nekup to ?

-m-