Laminátka H0/PIKO

[Michal Dalecký]

Chlapi počkejte až bude už jen necelý měsíc. Já vám pak udělám srovnání s TIM a barvy taky budou jasné. Ale na ten zvuk jsem zvědavý protože S489.0020 má zvuk od Jacka opravdu skvělý.

[zaplef]

Taktéž jsem raději změnil objednávku na analog. Ty zvuky jsou hnus a za to platit nebudu. Úplně se spokojím s digitalizací bez zvuku, protože to, co tento model nabízí je TOP. Jelikož jezdím na Plechovkách v Plzni, připadájí mi ty zvuky jako směsice zvuků ze stanoviště s těmi vnějšími. Model budu mít pár let kvuli dětem v krabičce a časem bude snad i vitrína. Ušetřený peníz raději investuju do ozvučení nějaké motorové mašiny .

[Aleson]

Ten dekodér ( pokud vypadá tak jako na výše uvedené stránce s ukázkou zvuku) téměř 100% NENÍ ESU ! ...... Pokud vím, PIKO používá už jiné dekodéry. A ano, ten zvuk se zdá dost bídný .....

[Jacek]

Píše se tam o dekodéru Piko, tudíž zvukový projekt nikdo nevytvoří ani nepřehraje. Zajímavý je parametr 12bitového zvuku, neznám program, který by takový zvuk uměl, vždy 8, 16 nebo 32.
Nicméně tyhle ukázky jsou vždy nahrávkou na smeč, zkouším přepracovat projekt 230 pro 16bitové dekodéry MS450 a když už jsem v tom, byla by i verze 240, která se liší jiným kompresorem, EDB, trakčáky hrají i při zpomalování, jiné houkačky, jiné cvakání pneumotoru a další drobné detaily, aby ty projekty nebyly stejné. Uvítám připomínky.

Zvuky staničního hlášení jsou dva, nehodí se ani pro jeden z modelů, otázkou je jestli dělat ještě stejné verze ČSD s prázdnými pozicemi. Osobně to vůbec nepoužívám, ale mnozí na tom bazírují. Aby pak zas někdo nenapsal, že na té trati nejsou troleje

Tady náhledy, ještě na tom bude mnoho práce. Nahrávky jsou poplatné době vzniku, za daných podmínek jsem z toho vytěžil maximum.
230.087
http://jacek-modely.cz/soubory/modely/zvuk_230.087.mp3

240.036
http://jacek-modely.cz/soubory/modely/zvuk_240.036.mp3

[A2C]

Zvuky staničního hlášení jsou dva, nehodí se ani pro jeden z modelů, otázkou je jestli dělat ještě stejné verze ČSD s prázdnými pozicemi. Osobně to vůbec nepoužívám, ale mnozí na tom bazírují. Aby pak zas někdo nenapsal, že na té trati nejsou troleje

Kľudne tam dajte hlásenie z Bratislavy Hlavnej stanici, tu určite troleje boli a súčasne S499.1 tu boli deponované. Takže s hlásením Bratislava hlavná stanica, rozhodne chybu neurobíte

[Michal Šuhajda]

Pamatuji doby (ČSD), kdy místo autoatické plechové huby hlásili přímo výpravčí nebo hlasatel-é/-ky. Tedy co hlášení to originál. Sice (pravděpodobně) byly nějaké předepsané formulace, ale ve skutečnosti to klidně vypadalo: "Ehmm, ehm, na druhý koleji vosobní vlak do Žatcééé, ........... Vosobeáák na Plzeň přijedé na třetí kolej, uff"
I z tohoto důvodu mi přijde celé hlášení nahrané na lokomotivě jako blbinka, která leda pobaví děti. No a těm je úplně fuk jestli na daný trati lokomotiva vůbec jezdila nebo ne.

PS: Prosím uvedené "hlášení" k Laminátce nepoužít! Do Plas se dostala leda přivěšená za tranzistorem (někde mám fotku nákladního vlaku s laminátkou a dvojčetem 742 v Bolevci)

[Jacek]

Ano, zažil jsem praxi od půlky devadesátých let v několika stanicích, v jedné hlásil výpravčí do mikrofonu, ve větších byly operátorky, které hlásily z takové telefonní budky, v menších stanicích se nehlásilo vůbec. Elektronické hlášení v projektech je hluboká současnost, v rámci jednoduchosti bych to viděl takto:

jedná se o pozice F13 a F14, bude možné tam změnou dvou CV mít staniční hlášení dvě hlášení ČD, píšťaly, které tu někdo zmiňoval, dlouhou a krátkou a nebo vůbec nic. U projektu pro MS dekodér pak připadá v úvahu těch hlášení více, třeba i tu Bratislavu, pokud seženu. Do MX dekodéru víc nevejde. Každý si vybere nebo zruší.

Ale nějaké faktické připomínky ke zvuku mašiny nejsou? Čím se případně zvukově liší řada 340?

[prcek]

...
Ale nějaké faktické připomínky ke zvuku mašiny nejsou?

Ja bych sice pripominku mel, ale nevim, jak moc relevantni. Prijde mi, ze v ukazkach razeni odbocek sice fouka vzduch, ale nejak mi tam chybi to charakteristicke lupnuti/cvaknuti/klapnuti. Nevim, ovsem, jestli to tak delaly vzdy a vsechny, nebo je to zalezitost nejake rekonstrukce nebo vyrobni serie.

(cizi) videa na trubce, kde je to imho dobre slyset
https://youtu.be/X-iCINnd798?t=18
https://youtu.be/6jyeYPxdWN0?t=128

[kuyon]

Chlape si trocha mimo, co posielas, to je r. 230, tie maju iny zvuk, ventilatory sa roztacaju az po zaradeni 3 stupna, debata je o zvuku rusna 240, tak ich tu prosim nepleť, dík.

[xmatejx]

Píše se tam o dekodéru Piko, tudíž zvukový projekt nikdo nevytvoří ani nepřehraje. Zajímavý je parametr 12bitového zvuku, neznám program, který by takový zvuk uměl, vždy 8, 16 nebo 32.

PIKO SmartDecoder 4.1 je technicky velice vyspělý, má kupř. dva oddělené režimy PID regulace pohybu (Zimo nebo LS mají jen jeden). PIKO u první generace Vossloh G6, kterou považuji osobně za vizuálně a koncepčně nejzdařilejší projekt lokomotiv PIKO za poslední roky, používalo ještě LS4. Jeho (ne)schopnost model uregulovat zřejmě ještě více posílil názor v PIKO, aby se další generace jejich dekodéru radikálně změnila k lepšímu a byli schopni konkurovat jak ZIMO, tak LS5. Co se 12bit "zvuků" týče - v ZIMO máte ve Flash sámply s 8bit rozlišením, protože DAC pověšený na PIC18F je 8bit. U LS5 je totéž v 16bit. PIKO zvolilo 12bit koncept s 12 bit DAC - můj názor, nezkoumal jsem to detailně. Není to tedy otázka software přehrávání, ale proprietárního software, který využívají ve fabrice PIKO k tvorbě zvukových projektů - horní čtyři LSB se oříznou. To, že nelze v jejich APP (mám pod Win 10 a působí to za každou cenu tak Androidově až je to komické, byť se kliká) zvukový projekt vytvořit, ale pouze CV-nastavit stávající, je skutečně bída a ostuda. Při tom, kolik SD4.1 stojí - je to jeden z nejdražších lok.dekodérů na trhu, dvojnásob.

Regulace pohybu lokomotiv pomocí SD4.1 je ale fantastická, ze tří kontrolérů SD4.1, LS5 a ZIMO645 dosahuje SD4.1 naprosto jednoznačně nejlepšího pohybu na strojích G6, G1206/Am842 a G1700/Am843. Jízda je opravdu hlaďonká, čím je model menší s menším motorkem a setrvačníkem, tím je to markantnější. Do několika G6 jsem nacpal moderní LS5 a nejsou schopny model uregulovat při nižších rychlostech či brzdění na 0. Dokonce i tovární default ZIMO byl o level lepší. PIKO musí teprve přijít na to, že trend je přesně opačný, než zvolili (uzavírat, tajit, znemožňovat). Koneckonců, v tomto případě se platí za hw, o to je to směšnější.

Problém je, co se zvukem, pokud je jen na SD4.1 - viz Cummins nebo MTU u G6. V takovém případě je třeba kompletní zvuk vytáhnout z flash na lok. dekodéru a složit si zvuk v prostředku, který používám. Je to trochu pracnější, ale na druhou stranu, když se to naučím, mohu použít jakýkoliv dekodér a zvuk dostat na jakýkoliv jiný, kde výrobce otevřel možnost tvorbu zvukových projektů. Navíc je to bezeztrátové. Pokud by bylo potřeba, mohu zvuky z SD4.1 v případě potřeby vycucat, mířím k příštímu roku (CD Cargo) a chtěl bych dovnitř LS5, takže to stejně budu muset později udělat. 12bit by neměl být problém, upraví se to v hlavičce WAV.

[Jacek]

Takový zvuk mám v nahrávkách řady 242, asi jiný typ pneumotoru? To musí vysvětlit někdo znalejší. Z pohledu zvukaře co stroj, to originál, proto píšu u nových projektů celé číslo mašiny
http://jacek-modely.cz/soubory/modely/zvuk_242.mp3

[prcek]

Chlape si trocha mimo, co posielas, to je r. 230, tie maju iny zvuk, ventilatory sa roztacaju az po zaradeni 3 stupna, debata je o zvuku rusna 240, tak ich tu prosim nepleť, dík.

Jacek postnul 2 ukazky - 240 a 230, vyjadroval jsem se k tomu 230, ale bohuzel to tam nenapsal. Toz asi tak.

[lesanek]

Z pohledu zvukaře co stroj, to originál

Je tomu tak, platí to i u řady 242, alespoň u plzeňských - některé kusy "cvakají" znatelně méně, skoro až jako 230, jiné zas cvakají až "nepřiměřeně" hlasitě, navíc ne všechna cvaknutí jsou vždy stejná.

[bedýnka]

ad zvuky laminátek.
To co zde předvádí Jacek a jiní zvukaři jsou zvuky dnešních laminátek, ať již 230, nebo 240. Zvuky dnešních i dřívějších 230 / 240 se liší hlavně zvuky ventilátorů a kompresorů a jejich regulaci, každý typ loko má jiný druh ventilátorů a kompresorů, takže úplně jiný zvukový projev. Řízení, ovládání pomocných pohonů - kompresory, ventilátory, prošly za dobu provozu jistým vývojem a rekonstrukcemi. Dnes je regulace chodu ventilátorů řízena podle zařazeného stupně - odbočky a také podle výše trakčního proudu, vyšší proud, vyšší otáčky ventilátorů. Regulace chodu kompresorů je téměř beze změn na jejich zvukový projev.
To samé by se dalo napsat i o řazení stupňů - odboček, každý typ má jiný přepínač odboček, 230 pomalejší, 240 rychlejší chod přepínání.
Oba modely laminátek, Technimage i Piko, jsou modely lV. epochy, takže ventilátory u S 489.0 měly od prvního stupně - odbočky ihned maximální otáčky, to samé i S 499.0,1, které měly již pozvolnější rozběh, řízený tyristory, ale také na max otáčky.
A u žádné loko 230 / 240 neběží ventilátory až do zastavení lokomotivy. Leda, že by je měl strojvedoucí přepnutý na trvalý chod, což jsou maximální otáčky. Ventilátory se vypínají, na rozdíl od stejnosměrných loko, jakmile se sjede s regulací na nulu, takže při zastavování by mělo být slyšet jen skřípání brzdových zdrží
Nahrávky jsou pěkné, ale chybí mi tam výrazný - hlasitější projev při vypnutí hlavního vypínače.
Toť má trocha do mlýna ohledně modelových i skutečných laminátek.

[zaplef]

Jen pro zajímavost doplním, že plzeňští plecháči mají požadavek chlazení trakčních motorů již od prvního jízdního stupně, brněnští až od 3. jízdního stupně, ale mají snad možnost přepnutí taktéž od prvního stupně. Některé stroje mají úpravu dochlazování - volí strojvedoucí ručně.
Co se pneumotoru regulace týče, tak byli dva typy - 2 a 4 vetilový. Snad se nepletu, ale 4 ventilový pracuje stejně, jen dva ventily jsou inverzní, u 2 ventilu dochází jen k přepínání. Dále si myslím, že liché a sudé stupně mají trochu jiný zvukový projev, alespoň to tak cítím z pozice strojvedoucího.
Podle informací z kurzu na 2 plechovky byli v Plzni namontovany 4 ventilové pneumotory, tuto úpravu dostali údajně v Bratislavě (ta byla pro místní atypičnost nahrazena standardním 2 ventilem). Z toho usuzuji, že bratislavské stroje měli pneumotor ovládaný 4 ventily, určitě někdo může moji doměnku potvrdit nebo vyvrátit.

Ještě ke zvuku vypnutí hlavního vypínače: na mohutnosti by možná dopomohla ozvěna, tak jak je tomu zde: https://youtu.be/k6lgwNQdkgA?t=187