od Bw_Ig » sob 10 pro, 2016 12:04 pm
Pokud něco hledáte přímo k Dobříši - nejlépe NA Praha, fond GI/R, místní dráha na Dobříš a tam najdete plány, výkresy, i dokumentaci. Takže zde popisuji jen všeobecnou teorii lokálek.
Další vodárenské možnosti:
2. nebo to tak časté ale stávalo se - pokud v době výstavby lokálky v dané obci, městu již existoval obecní - městský vodovod, tak c.k.dráhy uzavřely s městem smlouvu o odběru daného množství vody za den pro potřebu dráhy. Ono o moc vody nešlo - při průměrném počtu vlaků na lokálkách - tři páry za den (ráno, poledne, večer) se u 97 pohybovala denní spotřeba vody 4 až 6 kubíků. c.k. erár však měl problém že i když platil jen minimální smluvní poplatek za odběr vody - tak to bylo moc!!! tedy preferoval vlastní studnu - i když měla zvýšené náklady na vlastní stavbu a pak vyšší náklady na čerpání vody. Zase ta ekonomika!
3. další možnost však nebyla také tak častá - já ji mám v regionu u lokálek ve Velkém Meziříčí a Zwettl. Pokud nebyl nalezen vhodný a vydatný zdroj vody v přímém okruhu okolo vodárenské věže - remízy, ani nebyla možnost obecního vodovodu, musela se voda zajistit dálkovým čerpáním.
Tedy v okruhu remízy se našel vydatný zdroj vody (potok, řeka, rybník) někdy i ve vzdálenosti 1 km a výškovém rozdílu max. do 100 metrů, tak se u něj postavila čerpací stanice - tedy budova obytná (pro čerpaře a jeho rodinu), s přístavbou kotelny, strojovny a uhelny. Od strojovny bylo položen podzemní potrubí až do vodárny. Podle velikosti vodárenské nádrže a množství odebrané vody se voda čerpala buď každý den 2 hodiny, nebo jednou za dva až tři dny.
Nemám úplný výkres čerpací stanice dle normálie KkStB, přikládám čerpací stanici dle normálie StEG (použita ve Studenec, Velké Meziříčí). Někde doma mám neúplný nákres čerpací stanice ve Zwettlu což je pod KkStB, ale není u něho uvedeno číslo normálie.
4. další možností, což kombinace bodu 1 (předchozí příspěvek) a bodu 3. - je instalace stojatého parního kotle do objektu vodárenské věže u remízy, nebo samostatné vodárenské budovy (např. Slavonice, a budou i další). Tento kotle byl výhodný v tom, že se čerpala vody bez nutnosti časového zdržování lokomotivy připoutané ke hadicové přípojce u vodního jeřábu.
Ale problém byl personálně-finanční. Nešlo o výdaje za pořízení kotle, ale za jeho provoz. Totiž kotel musela obsluhovat osoba úředně vyzkoušená, což byly v sekci vozební. Ale na lokálkách byla kumulace funkcí. Co by dělal obsluha kotle, když by denně čerpala jen max 2 hodiny? Tam kde byly uhelné skládky, tak zbrojil uhlí, odvážel popel, ale to mnohdy nestačilo. Tak byla možnost obsluhy kotle staničním zaměstnancem sekce dopravní. Ale to zase nešlo, neboť účtování časového výkonu a nutnost zkoušky kotelní nebyla u sekce dopravní možná. Zase ta ekonomika.
Většinou se to řešilo, tak že kotelník-čerpař na lokálce měl několik takových to vodáren s kotly a ty jednou za dva, tři dny objížděl, zatopil pod kotlem, načerpal vodu, a jel do další vodárny.
No snad jsem všechny možnosti popsal - je to diskuzní fórum modelářské a ne historické. Tak se nebudu pouštět do dalších možností a řešení na daných lokálkách. Vždy je nutno postupovat místně příslušné lokálce a dohledat dokumentaci, především v NA, fond GI/R. To je problém většiny dnešních mladších modelářů, než aby si "to" sami našli v archivu, tak zkoušejí diskuzní fóra, neboť tištěných předloh moc neexistuje, vlastně vůbec se zatím nezabýval nikdo kompletním zpracováním (a knižním vydáním) výkresové dokumentace c.k. lokálních drah, aspoň pod značkou KkStB. Jde o výkresy budov, i jednotlivých sekcí - dopravní, přepravní, vozební, tratová - což jsou výpravní budovy, skladiště staniční, skladiště tratová, remízy lokomotivní, vodárny, skladiště uhlí, domky-budky tratové, domky zastávkové, atd....
- Přílohy
-