Petře, pokusím se to jednoduše shrnout.
Jakákoli hlavní (vjezdová, odjezdová, cestová) návěstidla má v moci jen výpravčí. Tuším, že se ptáš na návěstidla mechanická.
Ty bývaly ovládány:
z kozlíku viz obrázek umístěného buď přímo V dopravní kanceláři nebo někde v přístřešku před ní. Na zhlaví takové stanice bývají budky výhybkářů St.I II II IV, Pokud je stanice krátká je výhybkář jen jeden a má pracoviště např. ve výpravní budově a po stanici se pohybuje buď pěšky nebo na kole. Tyto stanice nemívají odjezdová návěstidla. Toto je typické pro lokálky.
Drátovody vedou jen ke kozlíku

z ústředního stavědla kde je obsluhoval buď přímo výpravčí nebo s jeho dohledem jiný pracovník. Na zhlaví takové stanice bývají budky výhybkářů St.I II II IV . Výměny v takových stanicích jsou přestavovány ručně výhybkářem a kontrolovány (závorovány) z ústředního stavědla. Výpravčí má nad polohou výměn kontrolu a na poloze výhybek jsou již návěstidla závislá. Odjezdová návěstidla již v těchto stanicích jsou. Takto bývaly vybaveny stanice na hlavních jednokolejkách.
Drátovody vedou jen do stavědla postaveného většinou v těsném sousedství výpravní budovy.

ze stavědel na zhlaví, návěstidla sice obsluhoval signalista, ale na příkaz daný výpravčím telefonicky a staničním zabezpečovacím zařízením. Takováto stavědla jsou vybavena výhybkářským přístrojem a jsou označována St.1 2 3 4. Toto byl asi nejvyšší stupěň zabezpečení do cca padesátých let minulého století používaný na hlavních tratích,
POZOR nezaměňovat St.I a St.1
