Otázky z železniční historie ČSD

[BohousP]

Zdravím. Do témy troškou prispejem aj ja. Zaujíma ma, ako sa dávajú / dávali všetky zvukové návesti (myslím kombináciu dlhých a krátkych tónov) na sieti bývalých ČSD. Základ typu "Pozor" či "Povoľte brzdy úplne" je mi samozrejme známy, ale v článkoch sa spomínajú aj "Stoj, zastav vlak všetkými prostriedkami", či "Vlak sa blíži" a ktovie koľko ich ešte existuje a nenašiel som o nich ani zmienky. Za odpovede ďakujem.

Predpis D1 (ČSD, ČD, ŽSR atd.).

[Maro_SVK]

Predpis Ž1 mám načítaný odpredu a aj odzadu, ale isté návesti som jednoducho nenašiel (napríklad zrovna "Stoj ...") a preto sa pýtam tu.

[BohousP]

Predpis Ž1 mám načítaný odpredu a aj odzadu, ale isté návesti som jednoducho nenašiel (napríklad zrovna "Stoj ...") a preto sa pýtam tu.

Ž1 je príliš nová ...
http://vlaky.bestsite.cz/files/navestni_predpisy/navestni_predpisy_d1_1954.pdf . Potom hlavne §208 - str.242.

[juroH0]

Z1, čl. 143. Návesť 50, "Stoj, zastavte všetkými prostriedkami"
Návesť sa dáva krúžením zastávkou, akýmkoľvek predmetom alebo len rukou, v noci krúžením svetla akejkoľvek farby okrem zelenej alebo zvukovou návesťou - tromi niekoľkokrát opakovanými zvukmi píšťalky, trúbky alebo húkačky ( . . . . . . . . . )

[freekey]

Měl bych takovou otázku. Poměrně často se setkávám s nátěrem dřevěných zdobených částí budov zelenou barvou. Zajímalo by mě, jestli je to opravdu původní barva. Byla to vždy zelená, nebo to někdo přetřel na tuhle barvu později a proč? Jaká byla původní barva? Na starých černobílích fotkách to těžko dohledám

Při opravách se často mění tahle barva na jinou. Příkladem mhou být třeba Silůvky, kde byla před pár lety zelená a dnes je tmavě hnědá. Je vidět, že si někdo dal práci s rekonstrukcí do původního vzhledu (okna), ale dal si až takovou práci, že vyhledal a vrýtil i původní barvy?

[radeksindy]

Barvu nebo další detaily provedení normálie obvykle nepředepisovaly. Záleželo na místních zvyklostech a obvykle se buď mořilo nebo natíralo barvou (odstíny zelené a hnědé). V průběhu času se někde od moření přešlo k barvě. Ani změna barvy není nic neobvyklého. Občas je možné zjistit původní provedení ze zachovalého objektu, jinde pomůže jen studium dobových materiálů. Spíše než archiv pomůžou místní noviny, kde v článcích o zahájení provozu může být zmínka dobrého pozorovatele, příp. staniční kronika.

[Petr Zatrepalek]

Mám možný hloupý dotaz - mechanický vjezdový návěstidla byly ovládáný jen drátovody přímo ze stanice, nebo bylo taky možný že se to ovládalo jen ze strážního domku kus před stanicí, a vechtr dostával echo z nádraží?

[JanoH0e]

Mám možný hloupý dotaz - mechanický vjezdový návěstidla byly ovládáný jen drátovody přímo ze stanice, nebo bylo taky možný že se to ovládalo jen ze strážního domku kus před stanicí, a vechtr dostával echo z nádraží?

Zo strážneho domčeka nikdy. Ak by ovládal vechtr nejaké návestidlo, už by to bolo stavidlo - stavědlo, hradlo, hláska, aj keď zvonku to môže vyzerať rovnako. V nejakej výnimočnej, prechodnej situácii by to bolo možné, aj keď iba výnimočne - opravy v stanici, prírodne ťažkosti atd.

[Petr Zatrepalek]

díky, takže z logiky věci tedy nikoliv strážní domek, ale stavědlo /St číslo XY/ a pak by to bylo OK? Nebo ty ovládací páky k mechanikám jsou pro vjezdový návěstidla pouze a jen v příslušný nádražní budově? Jsem ve fázi tvorby terénu na kolejišti a mám tam počítaný místo i pro strážní domek/stavědlo u vjezdovýho návěsidla, kde by měl být i malý peron - příležitostná to zastávka před hlavní stanicí. Potřebuji si nyní určit odkud a kam povedu drátovody...

[JanoH0e]

Neviem ako v Čechách a Morave, možno sa nejaká výnimka vždy nájde, ale na Slovensku sa stavalo a stavia vjazdové. návestidlo vždy zo "stanice" (budovy v obvode stanice na to určenej). A to aj za cenu komplikovanej údržby napr. v zime. Výnimočné situácie mimo bežnej prevádzky - vyššia moc- nepočítam. Takže drôtovody do stanice, aspoň na Slovensku. Vechtr môže obsluhovať závory, pokladňu, atď., ale návestidlo nie. Z čisto teoretického hľadiska by to mohlo byť stavidlo, ale potom tam treba k vechtrovy signalistu, je ho zabezpečenie, spojenie atď. Takže by sa náklady vyšplhali vyššie ako na "pár metrov drôtu".

[mnitka]

Petře, pokusím se to jednoduše shrnout.
Jakákoli hlavní (vjezdová, odjezdová, cestová) návěstidla má v moci jen výpravčí. Tuším, že se ptáš na návěstidla mechanická.
Ty bývaly ovládány:
z kozlíku viz obrázek umístěného buď přímo V dopravní kanceláři nebo někde v přístřešku před ní. Na zhlaví takové stanice bývají budky výhybkářů St.I II II IV, Pokud je stanice krátká je výhybkář jen jeden a má pracoviště např. ve výpravní budově a po stanici se pohybuje buď pěšky nebo na kole. Tyto stanice nemívají odjezdová návěstidla. Toto je typické pro lokálky.
Drátovody vedou jen ke kozlíku


z ústředního stavědla kde je obsluhoval buď přímo výpravčí nebo s jeho dohledem jiný pracovník. Na zhlaví takové stanice bývají budky výhybkářů St.I II II IV . Výměny v takových stanicích jsou přestavovány ručně výhybkářem a kontrolovány (závorovány) z ústředního stavědla. Výpravčí má nad polohou výměn kontrolu a na poloze výhybek jsou již návěstidla závislá. Odjezdová návěstidla již v těchto stanicích jsou. Takto bývaly vybaveny stanice na hlavních jednokolejkách.
Drátovody vedou jen do stavědla postaveného většinou v těsném sousedství výpravní budovy.


ze stavědel na zhlaví, návěstidla sice obsluhoval signalista, ale na příkaz daný výpravčím telefonicky a staničním zabezpečovacím zařízením. Takováto stavědla jsou vybavena výhybkářským přístrojem a jsou označována St.1 2 3 4. Toto byl asi nejvyšší stupěň zabezpečení do cca padesátých let minulého století používaný na hlavních tratích,

POZOR nezaměňovat St.I a St.1

[Petr Zatrepalek]

Dík za naprosto vyčerpávající popis, ted už je to jasný. Dělám to podle "starýho" Kácova - bez výhybkářských stanovišt, a jako stanici bez odjezdových návěstidel. Holt na peron jako u skutečnýho Kácova přidám kozlík na ovládání vjezdových mechanik a k tomu vechtru dám závory, aby umístění strážního domku mělo logiku.

Mimochodem, jak se řešilo osvětlení mechanických návěstidel v sedumdesátých a osumdesátých letech? Byl na to nějaký podobný předpis jako Kalendář pro používání nočních návěstí ČD (který platí tuším až od konce roku 1997)?

[Patrik Novák]

petrolejky ,
si ještě teď pamatuju jak jsme o pauze v10:30 rádi chodili s babičkou (Horní Podluží) , doplňovat a čistit předzvěst žst Jiřetín pod Jedlovou ,
rozbal itigelit , odmotat mastnej hadr , odemknout zámek , spustit lampu na řetězu dolů , .........................

[hank]

"Strážní" domek ve funkci obytné budovy ve stanici není "nic proti ničemu", a to dokonce i když u něj už není nebo ani nikdy nebylo žádné služební stanoviště. Může mít i víc bytů, na Ferdinandce mívaly i čtyři... A ve stanici s místně ovládanými výměnami bys naopak mohl mít u každého zhlaví výhybkářské stanoviště, buď jen dřevěnou (zděnou, plechovou...) boudičku s telefonem, stolkem, židlí a kamny, kde se výhybkář zdržuje jen když tam má co dělat, nebo trvale obsazené stanoviště (notabene když tam jsou ručně ovládané šraňky), pak už bude většinou zděné. Některé strážní domky měly služební prostor s hekafonem a později telefonem stavebně připojený k obytnému nebo se k nim všelijaké přístavky doplňovaly později. Ale klika od závor byla stejně většinou venku.

Např. v Branné na ramzovské dráze byl ve IV. epoše jeden výhybkář. Na jindřichovském zhlaví neměl žádné přístřeší, protože nádražní budova je až skoro na zhlaví, zatímco na zhlaví k Ostružné byla dřevěná boudička, kam se dopravoval (spíš dopravovala, ony to byly většinou ženské...) na kole (tedy když zrovna nebylo půl metru sněhu ).

Kdyby byl zájem, kopie nějakých normálií mám.

[Petr Zatrepalek]

Po pravdě mám to koncipovaný takto - viz obrázek https://picasaweb.google.com/PetrZatrep ... 6610252498
https://picasaweb.google.com/PetrZatrepalek/21Zari2015

Jednalo se mi o vechtr na tom modulu H2 - tj. strážní domek ve svahu, u něj vjezdová mechanika pro stanici Petrov N. Sáz., pod domkem lesní cesta vedoucí propustkem pod tratí od chatkové kolonie ve stoupání na přejezd vpravo (původně měl být bez závor, klasický nechráněný) a pak dál nahoru do lesa. Z té lesní cesty je přístup na betonový peron Petrov zastávka (pracovní název zastávky co má reálnou předlohu v zastávce Samopše). Samotná stanice Petrov n/Sáz. má předlohu v Kácově, odlišností je počet a tvar staničních kolejí, situování příjezdové komunikace ke stanici a také "nová" vlečka k budovám místní pobočky Rozvodných závodů - upravená budova trafačky KB model, plus KB model panelák co by služební byty zaměstnanců a čtyři garáže pro přibližovadla. Druhé vjezdové návěstidlo, ve směru od Čerčan, je situované jakože před tunelem "někde" ve stoupací spirále... Budov je tam už až moc, takže výhybkářský stanoviště tam dávat nebudu, snad jen ještě tu boudu co je Kácově mezi WC a skladištěm.