DISKUZE - Různé styly staveb

[JanoH0e]

Je to síce mimo tému, ale keď sa už preberajú "maxoviny", podobná situácia bola ešte na trati Ostrov - Jáchymov, kde síce bola na miestnej trati výhybňa, ale obchádzať vlak sa nedalo, bola tak na lokomotívu. A určite by sa našlo toho aj viac. Čítal som k tomu jeden zaujímavý popis, ako sa v takýchto prípadoch posunovalo a boli to hotové posunovacie "orgie". V podstate vlak prišiel, zastavil, vystúpili cestujúci a cela súprava sa "šíbovala" kade tade aj s vozňami osobnej dopravy. Zrejme to bolo lacnejšie ako výstavba výhybne, ktorá sa asi nedala postaviť bez veľkých nákladov. Takže kľudne tam výhybňa nemusela byť, vlak došiel na kusú koľaj a po vystúpení cestujúcich začal posun. Času mali relatívne dosť.

[milan ferdián]

Je to síce mimo tému, ale keď sa už preberajú "maxoviny"

Teď je na K-reportu pod jiným nickem,tak ho prosím tě moc nepřivolávej .

, podobná situácia bola ešte na trati Ostrov - Jáchymov, kde síce bola na miestnej trati výhybňa, ale obchádzať vlak sa nedalo, bola tak na lokomotívu. A určite by sa našlo toho aj viac. Čítal som k tomu jeden zaujímavý popis, ako sa v takýchto prípadoch posunovalo a boli to hotové posunovacie "orgie". V podstate vlak prišiel, zastavil, vystúpili cestujúci a cela súprava sa "šíbovala" kade tade aj s vozňami osobnej dopravy. Zrejme to bolo lacnejšie ako výstavba výhybne, ktorá sa asi nedala postaviť bez veľkých nákladov. Takže kľudne tam výhybňa nemusela byť, vlak došiel na kusú koľaj a po vystúpení cestujúcich začal posun. Času mali relatívne dosť.

No takových mini přívěsků ve stanicích bylo v reálu více.Vždy situace vycházela z historických daných v té době možností.

Ale věnujme se hlavnímu tématu.Když si pozorně projdeme u domácích výrobců sortiment staveb,tak základní kameny jednotného stavebního stylu máme.Staniční budovu,skladiště s rampou i záchodky.Co se týče lokomotivní remízy taktéž,stavědlo též.Vidím i pomocné budovy,jako kůlny,přístavky nemluvě o řadu strážních domků.Když si vzpomenu před takovými třemi lety co bylo a co máme dnes....

[j p]

Ja nevidim zadny technicky problem v objizdeni souprav. Mozna je to trochu nepohodlne, ale realizovatelne bez problemu. Jako kluk jsem to videl nescetnekrat v Praze na Spolecnem nadrazi, kdyz bylo treba vytahnout vozy od vytopny. Zhlavi seradovaci casti Spolecneho nadrazi bylo na opacnou stranu - rozvetveni smerem k Andelu.
Delalo se to odpojenim lokomotivy za jizdy. Vlak se rozjel, lokomotivu odpojili, prehodili za ni vyhybku a vozy pote jely setrvacnosti na sousedni kolej. K odpojovani tam meli tyc, mezi vozy a lokomotivu pochopilne nikdo za jizdy nelezl.
Kdyz se nezadarilo, kdyz bylo tech vozu moc nebo mely tezky chod a zastavily se na vyhybce, tak je popotahli lanem.

[Radek Strnad]

Jak píše mf, teď si fakt můžeme vybrat z podstatně většího sortimentu, než před pár lety. Já když začal v roce 1995 dělat své kolejiště, tak jsem měl Almitweidu a pár věcí od Plastikomu nebo Malé železnice a šmidra(pokud jsem nechtěl použít Dosse-Nord nebo Klingenberg-Colmnitz nebo jiná podobná zvěrstva. Almitweida bylo v podstatě tehdy nejmenší použitelné zlo... Teď když to vidím, tak si rvu vlasy, co vše českého bych na kolejiště mohl použít, ale už by to bylo za cenu náročných zásahů do již hotového. No, třeba mě ještě rupne v kouli a překopu to.

[hank]

Budova podle normálie OLEG v Toužimi určitě ne, lokálka z Rakovníka do Bečova je mladšího data, spadá do období vzniku tzv. svépomocných místních drah. V Toužimi je lokálková klasika 16/H bez verandy.
Moje chyba,měl jsem se podívat na foto a ne slepě tlumočit zdroj.(Přijímací budovy a skladiště/Ing.Vladimír Londin).

To si někdo spletl Toužim a Kouřim.

Těch patrových oelegovských budov se třemi okenními osami a s přistavěným hrázděným skladištěm jsou dva druhy, jeden má půdorys (bez skladiště) 11x11 m, to je právě ta Kouřim, patří sem třeba Žacléř (před přístavbou přízemního bytu pro traťmistra), Čelechovice na Hané, Plaňany, Zásmuky, ten druhý, zdokumentovaný ing. Londinem v jeho sbírce, má půdorys 12x7 m, to jsou Hradčovice, Ronov n. Doubravou, Příkazy, Drahanovice před přestavbou, dávno zaniklá stanice Močovice apod. Kromě toho řada těch staničních budov byla prodlužována většinu o dvě okenní osy, třeba právě ty Drahanovice, Třemošnice, svého času Uherské Hradiště (ale tam byla dnešní budova vystavěna už v r. 1928).

Rozlišit oba druhy budov, nota bene po spoustě pozdějších úprav, není úplně jednoduché, třeba v Ronově po modernizaci udělali ze tří okenních os na straně ke kolejím dvě, ale v zásadě platí, že ty obdélníkové budovy měly do ulice 4 okenní osy, ke kolejím jen tři, zatímco ty čtvercové tři osy na obou stranách.

Čímž se dostávám ke slíbenému, protože zrovna ten Ronov je příkladem stanice, kde jsou pozemní stavby podle různých normálií - staniční budova je podle plánů ÖLEG, strážní domek podle ÖNWB.

Popsaná situace, tj. použití normálií různých společností v jedné stanici nebo na jedné trati, mohla nastat v podstatě dvojím způsobem:
1. Převedením tratě pod jiného vlastníka, který později stavěl podle svých normálií;
2. Vlivem společnosti, která na trati jiného vlastníka vedla provoz na jeho účet.

Takže třeba:
- Čáslav - TřemošnIce: Žleby - ÖNWB, Ronov, Třemošnice - ÖLEG
- ramzovská dráha: staniční budovy podle ÖLEG, strážní domky ve stejných stanicícíh zásadně podle normálie 102/H kkStB
- Moravské Budějovice - Jemnice: svépomocná lokálka v provozu ÖNWB má i staniční budovy podle ÖNWB.

Někde mohlo jít dokonce o tři společnosti, např:
- Královec - Žacléř: ÖLEG - SNDVB - stát (a skutečně, v Lamperticích je budova SNDVB stavěná podle normálie ÖNWB, v Žacléři ÖLEG)
- Pečky - Kouřim, Bošice - Bečváry: Plaňany, Zásmuky, Kouřim - ÖLEG, Bečváry - StEG (ale přestavěná k nepoznání), Bošice - prvorepubliková moderna

Koneckonců i lokálky garantované ZvKČ převzaly svůj asi nejslavnější typ 16/H od kkStB, ale i jiné typy, třeby "transversálkové" budovy typu 17/H (patrová, viz Telč, Rychnov nad Kněžnou, ale i spousta stanic na hlavních tratích mimo transversálku, třeba Karlštejn), nebo 14/H (typ Obrataň, viz třeba Solnice, ale i některé stanice na české západní dráze nebo KFJB).

Po zestátnění velkých tratí (ÖNWB, KFNB, StEG) se jejich normálie objevovaly i daleko od domovských tratí, např. normálie typu A pro lokálkové stanice ÖNWB byla použita až v Merklíně.

No a různé secesní přestavby/novostavby nebo prvorepublikovou modernu najdeme skoro všude, kde se něco dělo po zestátnění různých společností. Ale to už by bylo OT.

[_lt_]

Panové, když jste se tak hezky rozepsali díky remíze od Šikulů, tak mi prosím poraďte. Když jsem viděl nabídku dvojkolejné remízy, zajásal jsem, protože přesně něco takového potřebuji. V nabídce je totiž jinak pouze remíza od malé železnice (žádnou jinou jsem nenašel). Plánuji stanici S.N.D.V.B. s odbočnou tratí. Jenže jaké společnosti, abych obhájil dvojkolejnou remízu, vodárnu k tomu a v koncovém nádraží s výpravní budovou 16/H od Šikulů s remízou leda tak Ledečko. Rád bych sice remízu delší, jako je v Rokytnici v Orl.horách s vodárnou na boku, jenže tu nikdo zatím nedělá a já ještě nezačal s vlastní domácí stavbou. Zátím mám čas. Patřím tedy mezi ty, kteří by rádi plácli na kolejiště to co se mi líbí, ale spíš z důvodu toho, že se snažím vybrat z toho co je již dostupné. Onu dvojkolejnou remízu, bych chtěl přiblížit podobě Jilemnické remíze, tedy vodárnu z boční strany... Je tedy možné tuto Hodolanskou (jak bylo uvedeno jedinečnou) výtopnu k tomuto účelu využít? Původní záměr, mít i odbočnou trať S.N.D.V.B. padl, neb ani netuším kdy a kdo by mohl jejich typ dvoumístné remízy udělat jako stavebnici.

[hank]

_lt_: Hodolanská remíza hanáckého pacifiku byla původně projektována jako ustájení pro 8 starodávných oelegovských dvojspřežek, takže je atypická po všech stránkách. Jiná věc je, že nikdy nebyla plně využívána, protože tolik strojů snad pacifik za soukromé éry OeLEGu nikdy ani neměl. Navíc bývala jednomístná remíza ještě i v Olomouci-městě (stojí tam dodnes jako obytná budova) pro pendly z místního nádraží do města obstarávané jediným (původně loketským) parním vozem OeLEGu a další stejná na jedno stání a dvě okna byla v Čelechovicích. Hodolanská remíza nakonec zanikla už v r. 1931 po přestavbě olomouckého hl. n.

Zkus nám říct, kolik ve tvé modelové výtopně bude dislokováno trakčních vozidel a jakých a ve které epoše. Tu tvoji lokálku stavěla taky SNDVB? Nebo byla postavena dodatečně podle zákona z roku 1893 a garantována státem nebo českou zemí? Jestli je správně b), klidně na ní můpžeš mít i šikulovské modely podle normálií ZvKČ.

Ono i s těmi laserovánkami se dá dělat leccos jiného, než co si Šikulové asi uměli představit a ještě víc se dá dělat s papírovými modely německé fy Gleimo (račte si vygooglit...), kde jsou dokonce české drážní pozemní stavby z doby císařpána včetně zdarma ke stažení. Myslím, že kdybys do nich řezal nebo naopak kombinoval díly více stavebnic nebo si dokonce nechal udělat od něčeho jen kousek, což třeba u KB modelu jde, tak bys mohl získat další možnosti.

BTW, kombinace budov SNDVB a OeLEG je na trati Královec - Žacléř. Někde na netu jsem si všiml, že si někdo nechal vypálit standardní budovu SNDVB, ale teď to nemůžu najít. Třeba by ti Šikulové s využitím stejných oken a vrat a fasádních ozdob udělali žacléřskou remízu v původním stavu - jedna kolej, tři okna... sice bez obytné budovy, ale taková byla zase v Třemošnici, kde jsou na lokálce taky k vidění stavby OeNWB i OeLEG - viz Žleby.

[_lt_]

Hanku, děkuji za inspiraci. Na těch stránkách je toho dost k prostudování.

Ten rok 1893 lecos vysvětluje a mě usnadňuje obhajobu před sebou, o tom jsem nevěděl.

Budoucí kolejiště má představovat původem dráhu SNDVB v epoše IVc. Smyšlená stanice (jako každá na domácím kolejišti) má geografický základ v Železném Brodě. Staniční budovu plánuji sestavit i se skladištěm dle skutečnosti (bohužel v již méně zajímavé přestavěné podobě poplatné době). Stavědla a nějakou tu budovu také, ale depo bude celé smyšlené. Původní představa spočívá ve výstavbě dvojkolejné remízy i s odbočnou tratí, tak jak tomu bylo ve skutečnosti, jenom bych jí rád větší oproti skutečné železnobrodské, případně může být původní SNDVB z Železného Brodu, jen uměle přistavěná (prodloužená) v pozdější době včetně přistavěné správní budovy depa. V mé době z ní bude dílenská hala pro menší opravy a délkově se tam má vejít T478.3. Druhá dvoumístná remíza (právě proto mě láká tahle od Šikulů) by byla přistavěna okolo roku 1900, kdy se odbočná trať prodlužovala do Pruska (ve skutečnosti do Kořenova kde navázala na Pruskou železnici).

Tím rokem 1893 se vysvětluje užití budov na Polubence a mě tím vysvětlí konečnou stanici (dnes již rozestavěnou, tou začínám a časem se Železný Brod dostaví), kde se nachází Dačice od Šikulů. Nebudu jí dělat do podoby Polubného, bude to stanice Desná a připodobním jí nejspíš Kácovu, kde bude konečná většiny osobních a Mn vlaků, dál bude pokračovat do Harrachova solo M152, trať nebude dle skutečnosti Zubačkou, bude sklonově do 30 promile ve směru z Desné k Harrachovu. Pokud jde o výtopnu v této staničce, raději bych výtopnu s vodárnou z boku, né tedy čistě stavebnici Ledečka. Taky bych jí rád měl delší, aby se tam M152 dala schovat přes noc. Proto jsem uvažoval o dvou stavebnicích Ledečka od KB model, jenže ty peníze... proto děkuji za zprávu, že se s nimy lze dohodnout a můžu požádat jen o pár dílů z kterých to prodloužení zbastlím. Jen hledám nějaký reálný podklad, že se takto prodloužená remíza stavěla.

To vše musí mít reálný základ v představě provozu v dřívější době. Než se tedy dostanu k provozu a počtu deponovaných vozidel v Železném Brodě, jen upřesním, že přechod mezi lokálkou SNDVB a dostavbou z přelomu století zajistí vložená skrytá výhybna mezi mnou smyšlenou Desnou a Železným Brodem. Samotné depo spadající pod LD Liberec bude vystavovat do provozu 3x M152, 3x T478.3, 1x T435 a 1x T466.2. Záložní stroje 1x M152, 2x T478.3 a 1x T466.2. Ty budou tedy v depu trvale, na provozní ošetření se dostanou všechny stroje z oběhů vždy po jednom kuse, v nejexponovanější dobu (přes noc) bude v depu celkem (záložních + provozní ošetření + odstavená vozidla před výkonem) 8 kusů. Proto bych tedy rád remízu SNDVB měl pro dvě (nejdelší T478.3) loko. a přistavěnou remízu díky prodloužení lokálky minimálně na 3 loko. Dle rozměrů od DS model, do té hodolanské by se vešla jedna M152 s hektorem na kratší kolej a dvě mašiny na tu delší. Pro zbylé stroje by bylo dostatek místa mimo stání v remízách. Na vysvětlenou, tento počet vozidel obslouží smyšleně výkony jak na lokálku, tak část výkonů po hlavní trati ze skutečných výkonů tehdejší doby za depa Turnov a Stará Paka, depo Tanvald nebude v mé žel. síti vystavěno vůbec.

Teď tedy, je takové uvažování o postupném vybudování smyšleného depa v ŽB reálné? Koupit a upravit Hodolanskou remízu, nebo čekat na jinou stavebnici či zkoušet jiné možnosti stavby (stejně se k budování stanice ŽB dostanu nejdřív tak za 5 let)?

Poslední co ještě nemám spočítané a vymyšlené nachlup, jsou předchozí potřeby parního provozu, ze kterých vychází ony nutné výstavby remíz. Ale dle odhadu dřívějšího provozu by měli ty dvě remízy bohatě stačit pro stroje obsluhující celé rameno lokálky.

Znamenalo by to ale smýšlet o důvodu rozšíření takového depa tímto způsobem. Musela by se ona lokálka (původní část SNDVB) dostat do rukou nových vlastníků od roku cca 1900 a výše až do znárodnění. To je tedy i poslední otázka, bylo by to tehdy možné? V opačném případě asi upustím od lokálky SNDVB a nechám si ji vystavět celou až v tom roce 1900 a obě remízy budou podobné. To ale slyšet (tedy přečíst si) nechci.

[Pavel Čáp]

Ad It: Bravo! Bohužel, zdaleka ne každý před stavbou modelového kolejiště takhle uvažuje a vytvoří si reálný historický podklad. Ono to v Železném Brodě a okolí bylo jinak, ale pokud se má jednat jen o inspiraci pro fiktivní kolejiště, proč by to tak nemohlo být. Pokud jsem dobře porozuměl, historická legenda vzniku tratí Tvého kolejiště by byla asi následující: Hlavní trať SNDVB s pouhou mezilehlou stanicí. Tato stanice se stane obočnou pro vedlejší trať vybudovanou rovněž SNDVB. Ta také v odbočné stanici vybuduje zázemí pro provoz na odbočné trati, zejména dvoukolejnou podélnou remízu, vodárnu a podobně. Na přelomu století vzniká soukromá společnost, která má za cíl vybudovat místní dráhu, která by na odbočku SNDVB navázala a pokračovala do hor, přinesla železnici obcím v horském údolí a místnímu drobnému průmyslu a přes hřeben hor se spojila se sítí Pruských královských drah. Tato společnost vstoupí v jednání se SNDVB a její krátkou odbočnou trať odkupuje. Následně rozšiřuje výtopnu v odbočné stanici o druhou podélnou remízu. Není to řešení zcela typické, ale není nereálné. Bylo by i možné, že by si SNDVB po odprodeji odbočné dráhy v své depo odbočné stanici ponechala pro své potřeby provozu na hlavní trati (třeba pro postrky, zbrojení lokomotiv končících vlaků) a společnost místní dráhy by v sousedství výtopny vybudovala novou výtopnu svou, přičemž by se obě výtopny sloučily až postátněním obou společností. Při takovém uvažování pak lze zacházet až do takových detailů, jako, proč by společnost místní dráhy při stavbě své remízy stavěla i novou vodárnu? Kdyby převzala starou výtopnu by k tomu nebyl důvod, asi by převzala výtopnu i s vodárnou. Ale. Třeba při prodeji výtopny by si SNDVB vodárnu ponechala pro zbrojení lokomotiv vlaků na hlavní trati. Každopádně modely objektů SNDVB, pokud vím, u nás nikdo nevyrábí, tam bude asi nutno jít cestou vlastní výroby. Výtopničku podle lokálkových normálií ZVkč mají v sortimentu jak Šikulové (Igra model), tak KB model (zmiňované Ledečko). Jedná se o objekt, který je i ve skutečnosti svým způsobem stavebnicí a model lze při troše šikovnosti různě upravovat. Od KB modelu jiné modifikace časem také budou, takže pokud nespěcháš, vyčkej.

[hank]

Asi teď poruším nějaká autorská práva, ale opravdu nemohu najít zdroj. Jestli se tu někde vyskytuje autor, ať se prosím ke svému dílu přihlásí.



Toto je podklad pro laserový model budovy typu B Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). Používala se především na lokálkách budovaných a/nebo provozovaných ÖNWB, ale i na některých hlavních tratích. Příklady: Třebelovice (Mor. Budějovice - Jemnice), Žleby (Čáslav - Třemošnice), Sychrov (Turnov - Liberec)... znalejší mě snad doplní.

Stáhl jsem si to asi ze stránek nějakého modeláře, který si to někde nechal vypálit pro sebe. Chci tím jenom říct, že asi je i v silách "normálního" člověka vytvořit si podklad pro svůj laserový model .

K Sychrovu jsou mimochodem slušné podklady na stránkách Zababova tady:

http://www.zababov.cz/vs/zeleznice/Namety/Sychrov/Budovy.htm

To skladiště je btw dobrý příklad toho, co se u ČSD stavělo jako náhrada různých chátrajících objektů ve II. epoše, tj. za I. čs. republiky. Výhoda těchto objektů je, že mohou stát skutečně kdekoli, tj. vedle starších budov stavěných podle jakýchkoli historických normálií.

[rawen]

Ono to má jedno velké ALE.
Nakreslit se dá cokoliv, ale laser řeže každý materiál jinak. Ladí se rychlost, procenta výkonu, aby hrana nebyla moc opálená anebo materiál přímo nezahořel. (Bavím se pořád o papíru, kartonu, v různých tloušťkách a provedeních...) Výsledkem je jiná šířka řezné dráhy a tím i jiný rozměr dílu. V kusovce by to bylo jedno, ale když to chceš prodat, tak pět setin rozhoduje o pohodlném sestavení.
Takže pokud nemáš laser vedle počítače, tak je to trefování poslepu...

Dřevo je ještě větší potvora, protože není homogenní. A překližky napuštěné lepidly...

Prostě v reálu hodinu kreslíš základ a celý den ladíš podle laseru. Hodně se to podobá přípravě leptů.

Radek
(Mám poměrně rozsáhlé zkušenosti s konstruováním a řezáním plastových a dřevěných dílů na routeru. K laseru jsem se dostával spíše okrajově.)

[hank]

_lt_: Způsobem, který popisuješ, se remízy přistavovaly spíš až za ČSD, většinou pro potřeby motorizace, ale někde ještě i pro páru. Pár příkladů:

- nová jednokolejná remíza Slavonice - 1925 - po přerušení tratě hranicí
- nová remíza Zlaté Hory - 1930 - naprosté unikum, je na jedné koleji asi na 9 oken, má vrata v obou štítech, takže zvenku vypadá jako průjezdná (takže jsem si vždycky myslel, že ji postavili kvůli malletkám), ale pozor, přátelé, ona je uvnitř přepažena zdí , jedna strana sloužila páře, druhá motorovým vozům
- jednomístné (většinou "hranaté" - funkcionalistické) přístavby ČSD ze 30. let pro motorové vozy ke stávajícím většinou jedno- nebo dvoumístným starorakouským remízám: Mirošov, Dol. Kralovice, Lochovice, Volary, Blatná... ale třeba v Žacléři se přistavovalo druhé stání (architektonicky shodné) dodatečně k remíze OeLEGu ještě pro páru za SNDVB, což bylo obzvlášť kouzelné ve stanici se dvěma kolejemi a čtyřmi šturcy, z nichž dva zabrala dvě stání pro lokomotivy...
- v Poličce stavěli novou remízu pro motory ve 30. letech a stará parní zůstala také v provozu snad až do 50. let
- v Telči byla od r. 1898 hrázděná remíza s vodárnou na dvě stání vedle sebe na 4 okna, po prodloužení trati do Slavonic 1902 byla obě stání prodloužena na 8 oken a takto sloužila až do r. 1972, dokud málem nespadla...
- podobně se prodlužovala i dvoukolejná remíza v Kutné Hoře městě
- nádherná jednokolejná remíza pro dva motory z r. 1930 v úvraťové žst Zásmuky - fakt učebnicový příklad funkcionalistické architektury - doplnila v Zásmukách starou remízu OeLEGu pro 1 parní mašinu na opačném zhlaví
- v Dolní Lipové byla rotunda s točnou pro "hlavní" trať do Jeseníka, po výstavbě tratí do Bernartic a Vidnavy a dále do Slezska přistavěli na opačném zhlaví jednokolejnou hrázdněou remízu s vodárnou pro "lokálkové" stroje

atd. apod.

Ale tvůj případ je možná zralý spíš na řešení rotundou a točnou. Nejmenší normalizované "rotundy" měly 2 - 4 stání, takže se vyskytovaly i na lokálkách, třeba Čerčany, Benešov u Prahy, Kořenov...

[hank]

_lt_: Ještě k potřebnému počtu stání: Mašiny jsou většinou venku, záleží na tvém modelovém grafikonu. Například když ve své strojové stanici pro turnus potřebuješ dva stroje, z nich jeden může nocovat mimo domov, k tomu jeden stroj v záloze a jeden bude zřejmě v opravě v dílnách nebo na vymývání apod. v nadřízené výtopně, tak ti stačí max. 2 stání.

A ještě připomenu situace typu Skalice nad Svitavou nebo Tanvald, kde se po požárech nebo zhroucení pod tíhou sněhu remízy už neobnovovaly a veškeré základní provozní ošetření parních lokomotiv se provádělo pod širým nebem. Ve Skalici, kde po válce bydlelo v průměru 7 lokomotiv, tento stav trval přes 30 let, od srpna 1957 až do ukončení parního provozu v r. 1978, a kolejiště strojové stanice se skládalo z pouhých dvou šturců bez točny, kde se muselo odehrát vše potřebné. Ale o tom už jsem tu někde psal před několika lety.

[_lt_]

Pánové děkuji, snažíte se mi to pěkně stížit (to je jedině dobře). V první řadě chci vyloučit rotundu a k tomu točnu, tu prostě nechci, navíc se v okolí taková kombinace postavila nejblíže pouze v Turnově (velké depo, uzel), Liberci (přestala se využívat), Jaroměři (velké depo,uzel) a Trutnově (velké depo,uzel). Jooo, pavda jedině ten Kořenov, jenže to bylo tím stykem zubačky a pruské železnice. V Železném Brodě (a to i v tom mém) prostě mezi skálou a Jizerou na takové projekty místo není.

Potom přesně to co popisuje pan Čáp mi také nedalo spát, jak to vyřešit s vodárnou, protože určitě by byla postavena u té první výtopny a u té druhé by neměla smysl. Navíc jak uvádí, tak v okolí Železného Brodu to bylo se SNDVB trochu jinak. Ona společnost provozovala vlaky i pro místní Libereckotanvaldskou dráhu.

Včera jsem se snažil ještě dovzdělat pomocí internetu o vozidlech SNDVB jezdících do Tanvaldu, bohužel marně (to bude chtít asi nějaké knižní vydání). Na základě ktátké výtopny v ŽB odhaduji něco podobného lokomotivám 313.

Udělal bych to asi takto, podle inspirace od hanka. SNDVB vystavěla odbočnou trať a také ji provozovala dle skutečnosti, výtopna se dvěma stáními bude v ŽB. Na přelomu století dostavěla místní společnost prodloužení do Pruska s jednomístnou výtopnou v (mojí) Desné (jo a děkuji pane Čáp, určitě si počkám na další varianty od KB modulu a Ledečko nepoužiji). To by mělo na tehdejší nároky provozu postačovat. Až po zestátnění a následném nárustu dopravy a pro potřeby motorového provozu za ČSD, se vystavěla druhá velká (ty 3-4 staní např.pro 434.1 či 2) výtopna v Žel.Brodě a společně s ní se prodloužila i původní výtopna SNDVB. Zrušila se původní vodárna a vystavěla nová s novou výtopnou. Nová výtopna totiž začala sloužit parnímu provozu a stará SNDVB začala sloužit motorovým vozům. U staré SNDVB ještě časem vyrostly další provozy depa (tam na ně mám místo).

Budovy v ŽB mám nafocené, takže je časem sestavým dle toho, ještě nějaké hrubé měření a stavba může vzniknout. Jen s těmi laserovánkami nevím nevím, na to zatím asi nebudu mít (příprava, najít někoho kdo to udělá a ladit a ladit), no čas ukáže.

Jediné co bych tedy potřeboval vědět, tak jaký vzor dvoumístné výtopny tedy použít.
Něco takového bych si představoval http://www.hekttor.biz/images/galerie/3 ... 6-full.jpg
A vlastně druhá věc, jestli není blbost to s tím nepoužitím vodárny SNDVB a výstabou nové vodárny. Hold by vodárna zůstala vodárnou a nová by se nebudovala.

Volary a Blatná jsou hezkým příkladem, že takové malé větší depo s přístavbou lze... jenom já bych je měl rád odděleně, tak aby původní výtopna SNDVB mohla sloužit jako dílny nerušené posunem strojů jedoucím na/z výkonu či provozní ošetření.

[milan ferdián]

_It_

Jen drobnost,modelová velikost,prostor?Ikdyž to už patří jinam .