milan ferdián píše:Pavel Čáp píše: Budova podle normálie OLEG v Toužimi určitě ne, lokálka z Rakovníka do Bečova je mladšího data, spadá do období vzniku tzv. svépomocných místních drah. V Toužimi je lokálková klasika 16/H bez verandy.
Moje chyba,měl jsem se podívat na foto a ne slepě tlumočit zdroj.(Přijímací budovy a skladiště/Ing.Vladimír Londin).
To si někdo spletl Toužim a Kouřim.
Těch patrových oelegovských budov se třemi okenními osami a s přistavěným hrázděným skladištěm jsou dva druhy, jeden má půdorys (bez skladiště) 11x11 m, to je právě ta Kouřim, patří sem třeba Žacléř (před přístavbou přízemního bytu pro traťmistra), Čelechovice na Hané, Plaňany, Zásmuky, ten druhý, zdokumentovaný ing. Londinem v jeho sbírce, má půdorys 12x7 m, to jsou Hradčovice, Ronov n. Doubravou, Příkazy, Drahanovice před přestavbou, dávno zaniklá stanice Močovice apod. Kromě toho řada těch staničních budov byla prodlužována většinu o dvě okenní osy, třeba právě ty Drahanovice, Třemošnice, svého času Uherské Hradiště (ale tam byla dnešní budova vystavěna už v r. 1928).
Rozlišit oba druhy budov, nota bene po spoustě pozdějších úprav, není úplně jednoduché, třeba v Ronově po modernizaci udělali ze tří okenních os na straně ke kolejím dvě, ale v zásadě platí, že ty obdélníkové budovy měly do ulice 4 okenní osy, ke kolejím jen tři, zatímco ty čtvercové tři osy na obou stranách.
Čímž se dostávám ke slíbenému, protože zrovna ten Ronov je příkladem stanice, kde jsou pozemní stavby podle různých normálií - staniční budova je podle plánů ÖLEG, strážní domek podle ÖNWB.
Popsaná situace, tj. použití normálií různých společností v jedné stanici nebo na jedné trati, mohla nastat v podstatě dvojím způsobem:
1. Převedením tratě pod jiného vlastníka, který později stavěl podle svých normálií;
2. Vlivem společnosti, která na trati jiného vlastníka vedla provoz na jeho účet.
Takže třeba:
- Čáslav - TřemošnIce: Žleby - ÖNWB, Ronov, Třemošnice - ÖLEG
- ramzovská dráha: staniční budovy podle ÖLEG, strážní domky ve stejných stanicícíh zásadně podle normálie 102/H kkStB
- Moravské Budějovice - Jemnice: svépomocná lokálka v provozu ÖNWB má i staniční budovy podle ÖNWB.
Někde mohlo jít dokonce o tři společnosti, např:
- Královec - Žacléř: ÖLEG - SNDVB - stát (a skutečně, v Lamperticích je budova SNDVB stavěná podle normálie ÖNWB, v Žacléři ÖLEG)
- Pečky - Kouřim, Bošice - Bečváry: Plaňany, Zásmuky, Kouřim - ÖLEG, Bečváry - StEG (ale přestavěná k nepoznání), Bošice - prvorepubliková moderna
Koneckonců i lokálky garantované ZvKČ převzaly svůj asi nejslavnější typ 16/H od kkStB, ale i jiné typy, třeby "transversálkové" budovy typu 17/H (patrová, viz Telč, Rychnov nad Kněžnou, ale i spousta stanic na hlavních tratích mimo transversálku, třeba Karlštejn), nebo 14/H (typ Obrataň, viz třeba Solnice, ale i některé stanice na české západní dráze nebo KFJB).
Po zestátnění velkých tratí (ÖNWB, KFNB, StEG) se jejich normálie objevovaly i daleko od domovských tratí, např. normálie typu A pro lokálkové stanice ÖNWB byla použita až v Merklíně.
No a různé secesní přestavby/novostavby nebo prvorepublikovou modernu najdeme skoro všude, kde se něco dělo po zestátnění různých společností. Ale to už by bylo OT.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.