Jasně, každý cukrovar měl svoji vápenku, některé dokonce dvě.... třeba Šurany, když už Slovensko.
Vápno si vyrábí cukrovar sám pálením vápenného kamene ve vápence. Toto se hned po vypálení hasí (jako na stavbě) a následně rozmíchá s vodou na takzvané vápenné mléko. To se přidává do šťávy vyluhované z řízků, aby se z ní dostaly nečistoty, proces se nazývá čeření. Vlastnost vápenného mléka je, že většinu nečistot ve šťávě srazí ..teda kromě samotné šťávy, stále ho ale zůstane ve šťávě dost. Pro to aby se ho ze šťávy zbavili, vhání se do ní kysličník uhličitý, rozpuštěné vápno se pak srazí - proces se jmenuje saurace.
......... Když pálíš to vápno ve vápence, vzniká ti kysličník uhličitý, který právě využiješ při saturaci. Když bys dovezl vápno již vyhašené, bylo by ti to trochu k ničemu, protože bys neměl ten kysličník, takže asi tak.....
Nebudu dělat chytrýho, nastudoval jsem v brožurce z roku 1937
H.