N kolejiště cukrovar Cerhenice

[hank]

Ferda: Ale jo, asi by se dalo najít víc aplikací mletého i chemicky sráženého práškového vápence, třeba do omítkovin, do papírenských nátěrů atd., ale určitě ne v době, o které je řeč, tj. 20. léta, a určitě ne v cukrovaru. Asi se vyjadřuju nepřesně, když jsem napsal "moderní výjimka", tak jsem měl na mysli za mého života, a to už je taky trochu dlouho. Ale vápenec ve 20. letech do cukrovaru určitě chodil v otevřených vozech ve formě velkých kusů.

[miroslav lengyel]

.
Ještě teď mě bolí záda, když si vzpomenu jak jsme ručně vykládali 50 tun za šichtu.

Sakryš,to se divím,že Tě neangažovali do Terminátora místo Arnieho

[JanoH0e]

Hank - voľne ložený si nechali dopravovať veľké cukrovary, ktoré mali aj úpravne a pece. Malé si radšej doviezli predpripravený, ako by mali investovať do technológii. Aspoň v cukrovaroch, čo som sa ne zaujímal. A to už od dôb C.K. Záleží teda, akú technológiu a postup daný cukrovar používal. To isté platí o uhlí, repe atď.

[hank]

JanoHOe: Doufám, že mluvíme pořád o vápenci? Když mluvíš o peci, máš na mysli vápenku? Já jsem zatím žil v domnění, že vlastní vápenku měl snad každý cukrovar ... Nebo on si někdo nechával dovážet už hotové pálené vápno? Máš nějaké příklady?

[gilles.82]

Jasně, každý cukrovar měl svoji vápenku, některé dokonce dvě.... třeba Šurany, když už Slovensko.

Vápno si vyrábí cukrovar sám pálením vápenného kamene ve vápence. Toto se hned po vypálení hasí (jako na stavbě) a následně rozmíchá s vodou na takzvané vápenné mléko. To se přidává do šťávy vyluhované z řízků, aby se z ní dostaly nečistoty, proces se nazývá čeření. Vlastnost vápenného mléka je, že většinu nečistot ve šťávě srazí ..teda kromě samotné šťávy, stále ho ale zůstane ve šťávě dost. Pro to aby se ho ze šťávy zbavili, vhání se do ní kysličník uhličitý, rozpuštěné vápno se pak srazí - proces se jmenuje saurace.

......... Když pálíš to vápno ve vápence, vzniká ti kysličník uhličitý, který právě využiješ při saturaci. Když bys dovezl vápno již vyhašené, bylo by ti to trochu k ničemu, protože bys neměl ten kysličník, takže asi tak.....

Nebudu dělat chytrýho, nastudoval jsem v brožurce z roku 1937

H.

[hank]

gilles.82: Já to samozřejmě vím, ale JanoHOe v tom má - zdá se - trochu zmatek...

[gilles.82]

Jafobe:

Díky, materiály na cukrovary sbírám dlouho, takže dost z toho co jsi odkazoval znám. Kupodivu jsem nikde nenarazil na tu studentskou práci, i když jich mám celkem dost postahovaných, tuhle ne. Takže ještě jednou dík.

Přesně tyhle vagonky mám na mysli, moje parketa:


Hank:
JJ , já pochopil, že to víš, jen jsem to rozvedl s důvodem proč to tak je i pro ostatní.

H.

[hank]

gilles.82: Ta fotka je parádní, a výkres zrovna tohoto uhláku (jedny posuvné dveře uprostřed boční stěny) nejsem nikde schopen sehnat...

BTW, vyšly různé publikace o dráze a cukrovarech... máš? Např. Michal Roh & Radim Šnábl: Cukrovarnictví a železnice, vydal Malkus 2012 - zřejmě jde o výcuc ze seriálu jednoho z autorů, který předtím vycházel ve Světě železnice se zaměřením především na řepařskou oblast v Pojizeří. Pamětní publikace ke kterémusi výročí lokálky Neratovice - Brandýs n.L. obsahuje dost údajů o cukrovaru Kostelec nad Labem, podobně v edici o zrušených drahách je v publikaci o trati Mšeno - Dolní Cetno leccos o tamním cukrovaru. V nedávném seriálu ve Světě železnice o komerciálkách je taky spousta informací o cukrovarech v atrakčním obvodu středo- a východočeské části BCB. A v publikaci o modřanské lokálce pochopitelně nechybí cukrovar Modřany. Ke 100. výročí hanáckého pacifiku vyšla v r. 1982 pamětní publikace, kde jsou plánky (nejen) cukrovarských vleček v této oblasti. Nesmím zapomenout na knížku o kouřimské lokálce. Asi by se toho dalo dohledat víc... Kdybys něco z toho potřeboval, napiš SZ.

[JanoH0e]

Hank - každý cukrovar vápenku nemal. To viem. Šurany, Sereď a pod už boli mega cukrovary, aj v tej dobe. Malému stačila hasiaca jama - jamy, podľa potreby. Dokonca boli aj "jednorázové cukrovary" napr. v Košiciach, ten sa mimo kampaň používal na niečo iné. Viac napr. v Katarína Vadkertyová: Dejiny cukrovarníckeho priemyslu a pestovania cukrovej repy na Slovensku.

[hank]

JanoHOe: No jo, ale kde brali CO2 na saturaci?

[JanoH0e]

Popravde neviem. Do detailov technologický proces som neriešil. Asi mali nejaké riešenie "samodomo" - saturátor, ktoré stačilo na ich objem výroby. Viem, že tak nejak fungoval cukrovar Lastovce - Michaľany, K. Chlmec, Veľké Úľany atď. Potom sa postavil megacukrovar Trebišov ( aj liehovar, s čokoládovňou) pre celú oblasť, aj s vápenkou klasik.

[radeksindy]

gilles.82: Ta fotka je parádní, a výkres zrovna tohoto uhláku (jedny posuvné dveře uprostřed boční stěny) nejsem nikde schopen sehnat...

U těchto vozů nebyly dveře posuvné, ale měly nahoře panty a otvíraly se nahoru. Možná mám někde oskenovaný typák, podívám se.

Přesně tyhle vagonky mám na mysli, moje parketa:

Tak přesně tyto a jiné podobné vagónky si člověk musí postavit sám.

[vmucha]

@radeksindy: kdyby se typák nasel, tak se hlásím a předem děkuji. Vlasta

[E27]

Neviem či pomôžeme, ale toto som videl už dávnejšie, tak poskytnem..

http://www.youtube.com/watch?v=RnbOo7_2br0

[hank]

JanoHOe: No jo, ale tvoje odkazy vedou až někam před rok 1840. Já už ti asi začínám rozumět , tehdy i v Čechách vzniklo několik desítek cukrovarů, jejichž technologie končila surovou šťávou a ta se pak vozila jinam k dalšímu zpracování do rafinérií. Tyto primitivní výroby skončily zhruba do r. 1850. V období, o kterém je řeč, cukrovary bez vápenek zřejmě už opravdu neexistovaly.