Brejlovec T478.3 (750) od DS - novinka 2012 (pův. 2011)

[jamik22]

Tak by mě zajímalo, jak jsou na tom ostatní. A netušíte k čemu tam je ta folie je?

Folii to, bohužel ,není. Odřízl jsem ji, ale rozdíl se sejmutou a nasazenou skříní přetrvává. Můj tip je, že oblouček držící kinematiku / je dobře vidět na spodní levém foto/ při nasazené skříni naráží do světlovodů. Špatně se to bude ověřovat a opilování už bude za zahranicí reklamace, a navíc by v prostřední poloze by asi spřáhlo padalo dolů. Má někdo lepší nápad na řešení problému?

[jamik22]

Podezření potvrzeno!! Na jedné straně jsem vyjmul imitaci kabiny a opatrně vyndal světlovody vnitřních světel, naštestí jsou jen nacvaknuté. A problém je pryč spřáhlo i s nasazenou skříní jde až do krajní polohy - na kraj vybrání pluhu. Z hlediska kinematiky vše OK. Bohužel to vypadá na další problém z výroby - konstrukční nebo nepřesnost. Jak to vyřešit samodomo netuším.Ve std prostředí už druhý důvod k reklamaci. Počkáme na reakci od D.S. nebo výrobce, nebo někdo něco vymyslí jak je v Česku zvykem. O model bych nerad přišel......

[pavelvon]

Já si nemůžu pomoct, ale podle mne nevadí, že se spřáhlo nevychýlí až do krajní polohy.Takový vychýlení není vůbec třeba, díra v pluhu je zbytečně velká.Problém je (podle mého názoru) v tom, že kinematika málo prodlužuje spojení při vychýlení .Např. Sergej Roco vysune min. o 1mm víc.

[MartinP]

Prodloužení (vysunutí) kinematiky v krájní poloze je dáno pouze a jen vlastni konstrukcí kinematiky , resp. tvarem vyřezu ve kterém se kinematika pohybuje dle normy NEM 352 ( http://www.morop.org/de/normes/index.html ).Na vysunutí kinematiky nemá nic jiného vliv . Podstatné je také jak konstruktér navzájem sladil uložení kinematiky vůči nárazníkům . Vzdálenost konce šachty ve které je zastrčeno spřáhlo od konce nárazníků je dané normou NEM 358 a měla by být 6,0 mm s toleranci max - 0.2 mm . Pokud výrobce nedorží normy tak to asi nemůže fungovat .To že výrobci často na normy kašlou už víme dávno . Nemám brejle zatím doma proto jsem to neměřil ale podle mě to může být přičina proč se nárazníky zachytávají , zejména to platí pro malé poloměry oblouků, kde je stranové i délkové vysunutí kinematiky maximální . Myslím si , že na větších poloměrech to bude jezdit bez problémů . Můžete někdo na modelu změřit zda je vzdálenost šachty vůči nárazníkům v souladu s normou ?

[mpinta]

K měření se nikdo nemá... Nedivím se. Ono by to chtělo nějaký přípravek, měrku. Přesto však míra v souladu s normou asi je. Vypadá to, že tam těch 6 mm je. Jenže vůle je v ose kolejí (tedy dopředu-dozadu) klidně i 1 mm. A to se právě třeba při sunutí (tlačení) vagonů nebo při nepravidelném tahu lokomotivy (a ten právě máme) projeví negativně. Tady je ta chyba. Prostě se to kejklá a viklá více, než je zdrávo. Nechte to zatím na výrobci, měl by si s tím poradit.

[jamik22]

Já si nemůžu pomoct, ale podle mne nevadí, že se spřáhlo nevychýlí až do krajní polohy

Na základě experimentů si dovolím presentovat jiný názor. U mne nové Y od Tilliga OK. Ale Rils, který je velmi lehký, suveréně vypadne hned po najetí do oblouku 310 mm. Pokud se spřáhlo může vychýlit až do kraje výřezu v pluhu jízda i sunutí Rils je bez problémů.

Pro Martina: těžko se to měří bez přípravku, ale dle šuplery je to o chloupek víc než 6mm.

BTW. Při experimentování jsem zjistil tragické rozdíly ve výšce spřáhel u nových Tillig modelů. Naštěstí používám pevné spojení vozů a s lokomotivou to jistí Kuehn spřáhlo.

[ef605]

Zdravím, zkoušel jsem brejlovce s Tillig vozy typ Eurofirma, po najetí do oblouku 353 mm dojde k vystrčení přední části vagonu mimo koleje. Nárazníky jsou na sraz bez vůle. Spřáhla Kuehn. Rychlost půlka na FZ1. Ze začátku jsem nepozoroval, žádné trhání, po půl hodině zajíždění již cuká ale jen v malých rychlostech. Pozoroval jsem zajímavou věc, když na trafu FZ1 nastavím polohu rychlosti, poměrně dlouho modelu trvá než dosáhne konstantní rychlosti, cca ujeda 2x dokola ovál z oblouků 353 mm + 4x 166mm rovné koleje. Vypadá to sice jako ve skutečnosti, ale nevím zda je to tak myšleno, nebo je to špatně. Jnak model vypadá nádherně a ani mi nevadí prosvítání červených světel, stejně tam budou připojené vagóny tak to nebude vidět.

[jrtrain]

zdravím všechny
dnes mi také dorazily celkem 3 kusy brejlí a prvotní zkušenosti jsou tyto:
T478.3112 a T478.3161 jezdí přibližně stejně rychle a cca 2x rychleji než 750 243
kinematiku nemám momentálně jak vyzkoušet (absence vhodných vozů s novým spřáhlem), nicméně na pohled se mi jeví, že u té 750 se vyklání lépe, než u verzí ČSD
cukání jsem zatím nijak zvlášť nepozoroval, první jízdy se uskutečnily na jednoduchém kruhu ze starého kolejiva
tolik první postřehy z jinak krásných kousků

[TTmili]

S těmi kinematikami je to zajímavé, zkusím vyndat ty světlovody a uvidím jak moc to změní. Ale já mám problémy snad opravdu jen s vozy Faccs od Loco, a Tilligovým Fa.

Pro jrtrain: Pokud se toho nebojíš, můžeš se mrknout do té 750.243 jestli tam máš jednochodý šnek? Bylo by docela zajímavé kdyby to tak bylo.

[jrtrain]

tak asi po hodině ježdění je vše jinak, páč všechny 3 jedou přibližně stejně, ikdyž 750 je stále nejpomalejší a to i při ruzném napětí (FZ1)
určitě se zkusím podívat na šneky... dám vědět

EDIT - doplněno :
takže následující zjištění po delším ježdění je:
nejrychlejší 161, pak 112 a nejpomalejší 243, rozdíly jsou kolísavé, nicméně při plném vytočení trafa jsou rozdíly v rychlosti minimální
takže zatím dle rychlostí těžko říci, který kus bude OK a který ne
cukání se mi zdá, že se občas projevuje u té 112, ale těžko říci na ne zrovna ideálním kolejivu
tedy určitě se podívám na šneky

rozebral jsem 112, jeden šnek, je dvojitý, ostatní zatím rozebírat nebudu, ale očekávám to samé

[lladys]

Pozoroval jsem zajímavou věc, když na trafu FZ1 nastavím polohu rychlosti, poměrně dlouho modelu trvá než dosáhne konstantní rychlosti

Tuto vlastnost má také můj Brejlovec 187 při prvním rozjezdu, potom již normálně.

[Trainmaniak]

Pro jrtrain: Pokud se toho nebojíš, můžeš se mrknout do té 750.243 jestli tam máš jednochodý šnek? Bylo by docela zajímavé kdyby to tak bylo.

Myslím, že nemá smysl se dívat do ostatních modelů. Dvouchodý šnek bude všude. Doma mám dva kousky, T 478.3161 a T 478.3187 (žlutý pruh na čele). Prvně jmenovaný jezdí kupodivu docela dobře. Cukání jsem zatím nepostřehnul. Ten druhý, kdyby měl vézt mléko, přiveze do cíle máslo. Hlavně při přechodu z oblouku do přímého úseku to mlátí do očí.
Kinematika: S patry Kuehn na R310 naprosto bez problému. Při spojení s novým vozem Glmms 61 se hranky nárazníku možná decentně dotknou, ale nezaklesnou a nenastává žádná kolize. Otázkou je, co by se dělo u strojů s velkými obdélníkovými nárazníky. Více jsem zatím nezkoušel, nebyl čas.

[cejnarxx]

Zdravím všechny,
něco nového ohledně Brejlovců?
Má někdo nové zprávy? (ale jen ty dobré )

Docela mně zaskočil problém s kinematikama, který jsem se tu dozvěděl (dočetl), snad vše bude dobré, až příjdou, 3ks.
A to mám poloměry i R 286

[TTmili]

cejnarxx: Taky mám R286, a s některými vozy není problém (všechny 4-osé nad 19cm). Naopak v protioblouku, nebo v ne přiliš dobrém náběhu na R286 se okamžitě zaklesnou takřka všechny Tillig 4-osé vozy pod 18cm (Res, La, Fa, apod. ) a Loco Faccs. S vozy ROCO (mám jen pseudo-Pao) jsem problém neměl.

[cejnarxx]

cejnarxx: Taky mám R286, a s některými vozy není problém (všechny 4-osé nad 19cm). Naopak v protioblouku, nebo v ne přiliš dobrém náběhu na R286 se okamžitě zaklesnou takřka všechny Tillig 4-osé vozy pod 18cm (Res, La, Fa, apod. ) a Loco Faccs. S vozy ROCO (mám jen pseudo-Pao) jsem problém neměl.

Tak to je docela na nic
Ryclíkáče Y by tedy držet mohly.
Mám 2ks Uacns Lhoist, 2ks Rils, několik cisteren (vše Tillig).
Třeba to vyrobce bude také řešit