Návrhy kolejišt - zásady, pověry a mýty-pokrač. aneb AZkvíz

[Jeff Hopper]

Tak po zkoumání a ranním vynadání, že se příště můžu zas na něco zeptat je výsledek těch 46,3 g. Tímto se omlouvám všem koho jsem uvedl v omyl.

Zde posílám odkaz na jiné modeláře co to taktéž řešili:

http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Romney,_ ... ch_Railway

[Ferda]

Ono nelze pouze tupě přepočítat měřítko. To platí obecně. Airbus A380 zmenšený 1:10 taky létat nebude. Totéž platí i pro sklonové poměry na modelové trati a na spoustu dalších věcí.

Jeden příklad za všechny. A protože příklad se má přehnat tak:

Drát o průměru 0,1 mm a délce 100 mm se pohodlně udrží v horizontální poloze prakticky s neměřitelným průhybem.
Pokud ho zvětšíme 100 x.
Pak nám výjde tyč o průměru 10 mm a délce 10 m. Nemusím být génius abych pochopil, že tahle věc sama sebe neudrží.

Je to dáno právě tím, že délka roste s druhou mocninou a hmotnost se třetí.
EDIT: Správně mě opravil czhunter

Délka s první, průřez s druhou (k tomu se vztahuje většina pevností, ohybů, krutů atd.), objem (=>hmotnost) se třetí.

Pro nás modeláře má tato skutečnost naštěstí víc výhod než nevýhod a to hlavně proto, že můžeme své modelové stavby vatvářet daleko jednodušeji. Domečky i mosty můžeme dělat třeba z papíru, vozy a lokomotivy z plastu a tak dál.
Drobné úskalí je pouze v tom, že si musíme dát pozor na to co je ještě v modelu snesitelné. Most v oblouku bez nosných pilířů o délce 30 cm a poloměru R=500mm vyrobím třeba v "Nku" celkem snadno a bude pohodlně držet. V reálu by však tato stavba měla délku 48 metrů a vyosení by činilo cca 3,66 metru. Spadlo by to dřív než by to dostavěli!!!

[czhunter]

Je to dáno právě tím, že délka roste s druhou mocninou a hmotnost se třetí.

Délka s první, průřez s druhou (k tomu se vztahuje většina pevností, ohybů, krutů atd.), objem (=>hmotnost) se třetí.

[Max]

Pro Maxe - ještě můžež prosimtě upřesnit kde to je??? nemůžu to najít - teda Google mapy Kalkpodol

Google zná Kalkpodol, některé mapy taky.
Asi před 10ti lety jsem prošel tu zrušenou trať, a na budově ještě prosvítal ten starý nápis. Ten samozřejmě nebyl z let před 1918, ale z let 1939-45.

[Jeff Hopper]

No jo pak to mám najít - ono by třeba stačilo napsat, že se jedná o německý název Vápeného Podolu a hned se to lépe hledá. To samé u toho Čela-Nera - hádal jsem trať někde v Rumunsku a ejhlé oni to jsou Neratovice - Čelakovice ve středních čechách.

Co se týče toho stoupání - pokud to není vidět tak může být v klidu i větší - když to ten vlak vyjede. Osobně se snařím dělat stoupání co nejmenší - pokud to jde - šetřím tím mašiny a jejich motory. Oblouky se snažím rozbít tím, že je dělám v zážezu a nebo v tunelu - teda pokud nemodeluji střední polabí.

[Max]

- vy máte zjevně spoustu zajímavých historických podkladů, ze kterých nám tu a tam upustíte drobeček..... nám možná něco ukážete celé?

Bohužel, technika zatím neumožňuje, vyfotit plachty velké 1,5x1m v dostatečné kvalitě. S foťákem 12 MPi to je nečitelné, takže musím fotit po kouskách. Ať to jsou grafikony nebo výkresy vozidel. Chtělo by to foťák, co má rozlišení tak 500-1000 MPi - otázkou je kolik bude stát, a taky , zda vůbec takový někdy bude. Dnes jsou k dispozici ty lepší, co mají 20 MPi, takže musíme čekat.
Ty oblouky 150m nebyly pouze na lokálkách, ale i na hlavních tratích, a jak se zde píše, nebyly vůbec tak moc ostré. Padesátka je docela slušná rychlost i v dnešní době.

[Morris Zapp]

[Bohužel, technika zatím neumožňuje, vyfotit plachty velké 1,5x1m v dostatečné kvalitě.

Copycentra se scannerem B0 se hledají sice blbě, ale najít se dají.
A0 už je celkem běžná.

[Jeff Hopper]

Pro Maxe - ideální podklady pro II. i III. epochu - jak to tam vypadá dnes??? Ještě bys nám mohl napsat z čeho to je oskenované???

[Morris Zapp]

jak to tam vypadá dnes???

Napouští se tam jezero Most.

[Max]

Copycentra se scannerem B0 se hledají sice blbě, ale najít se dají.
A0 už je celkem běžná.

To je pravda, ale ta cena. Na vlastní CD o hodně dražší než na jejich papír. Asi proto , aby si to lidi pak netiskli doma ve velkém na kšeft ?

Budou Vánoce, tak jeden vánoční obrázek z dob, kdy dráha ještě byla Dráhou. A na překladišti býval cvrkot.
Kolik modelářů vlastní containery ?, kdysi se jim tak říkalo, později je počeštili na přepravní skříně.

[Max]

Ve vláknech vozů jsem nenašel vhodné místo, tak možná sem to padne líp:
lokálku si většina lidí představuje jak vlak se dvěma, třemi vozy. Ale v dobách, kdy firma ČSD začínala, tak i na lokálkách se tahaly "vlaky".
Vlevo je oběh soupravy.

[Max]

Pro odborníky, co tvrdí že odbočka bez odvratné výhybky je špatná, že tak to nemůže být –
zde mám na jednom obrázku hned dvě odbočky, a odvratnou výhybku tam nevidím žádnou. Možná by mohl Milan vysvětlit, proč to takhle je, má to kousek za barákem.
Ty tratě se tam podjíždějí a najíždějí, je to jak nějaký vlakodrom …
A byl by to hezký námět pro kolejiště.

[milan ferdián]

To není vlakodrom,ale napojení několik tratí na úvraťovou stanici Opava východ.Na mapě chybí ještě trať ze Svinova.

[Max]

MIlane díky za upřesnění k tomu hlavnímu městu Slezska, na výkresu datum chybí - jako skoro vždy.

Před časem kdosi z modelářů prohlašoval, že most nemůže být v oblouku - ono hlavní problém je v měřítku : pokud bychom ho dodrželi , tak by to bylo něco jiného, než když tam dáme R 440 nebo dokonce R 380.(H0)

[Morris Zapp]

Á, oblíbené Maxovy hádanky!
Co je to tentokrát? Spálov?

Most v oblouku být samozřejmě může. Záleží ale dost na technologii: mostovka z "ohybatelného" materiálu (kámen, beton) může kopírovat oblouk koleje, mostovka z "neohebného" materiálu (ocel, betonové prefabrikáty) musí být přímá a nese obloukovou kolej.
Po jednom kamenném mostě v poloměru 100 m jezdí dokonce i rychlíky - pravda, úzkorozchodné...