Moje motivace tkví ve dvou věcech:
Za prvé je u tohoto ovládání větší spjatost s provozem, (nechtěl jsem napsat, že si víc pohraju, ale budiš
)
A za druhé je to fakt, že při analogovém ovládání výměn a hejblat na kolejišti je pohyb rukou stejný - čili je jedno, zdali ovládám táhlo k výhybce, nebo "táhlo" k elektrickému kontaktu. Je to právě odpor k vláčení okolnostmi: proč to nutně dělat na elektriku jenom proto, že to na elektriku udělat jde?
Ano, dělat závislosti mechanicky je složitější až nemožné, než v elektrice. Ale právě to, že třeba červenou na semaforu přepnu ze zelené ručně po odjezdu vlaku, mi přece dává výpravní úkon navíc (bez ohledu na to, že to tak ve skutečnosti bylo, či nikoliv) Zkrátka je v tom víc hraní. A tento pocit mi může vynahradit fakt, že to umím udělat elektrické a samočinné, u čehož je navíc riziko, že mne to časem začne nudit, nebo se to může i pokazit.
A jak jinak zabavit na modulových setkáních děcka (ta velká nevyjímaje), než je posadit na židli k přejezdu a nechat je zapínat a vypínat přejezdy a závory, než složitě po sousedních modulech roztahovat čidla.
Ale to už jsem od přestavníků odbočil.