Návrhy kolejišť - zásady, pravidla, pověry a mýty

[vojtas]

Až na to,že lang je délka,a znamená to délky 180m

[Jarda H.]

Až na to,že lang je délka,a znamená to délky 180m

Ach tak .... beru zpět ! škoda, že Max je tak tajemný, že neřekne "místo", aby se mohlo porovnávat či mohli promluvit pamětnici. Jinak mi tahle výjimka/nevýjimka zůstává jen kouskem papíru ?! Někdo něco nakreslil, kdoví kde, neví se proč, neví se zda se to udělalo .... nic ve zlém Maxi, ale má taková informace nějakou hodnotu pro diskuzi ?!
Je vidět, že máš přístup nebo zdroj informací, jen by to chtělo nebýt tak skoupý k poskytovaným údajům, nemyslíš ?

[Rtep]

Jak tu bylo konstatováno lang délka asi 180 m a dáleje zde text Ausweiche česky vyhybna. Dále je zajímavá kilometráž z leva 0,2 až 0,3 km. Počátel bude asi nějaká další vyhybka vypadá to jako počátek vlečky nebo nějakého areálu a potom by asi seděla ta remíza i její napojení . Stavebně to určitě není žádná místní dráha.

[milan ferdián]

Milane, existuje moc plánů stanic , kde chybí nejen datum namalování, ale aspoň letopočet. Dále pak zda ten plán je malován dle skutečnosti, nebo to je plánovaný / a nikdy neuskutečněný/ stav. Třeba dráhu Užhorod-Mukačevo měli připravenu ke stavbě už 1920 - ale není dodnes. Začít ji konečně stavět nás donutili Madaři, když zabrali jih země, ale než se stavba trochu rozjela, zabrali Madaři zbytek. Pak to zabrali všechno rusáci a ti už zas neměli důvod trat stavět, když jim patřilo všecko.
Moc často se taky používaly plány staré, když například potřebovali zakreslit nějakou boudu na uhlí, použili hotový plán 20 let starý, kde tu boudu zakreslili. Jim šlo jen o okolí té boudy, a jestli druhé zhlaví už vypadalo jinak než na plánku, to jim v tomto případě nevadilo. Takže k uvedenému plánku rok vůbec neznám, ani jsem po něm nepátral, a zda ty koleje odpovídají skutečnosti, jsem taky nezkoumal. Slouží to pouze jako ukázka rovné koleje do topírny - bez jakéhokoliv upřesnění.
Co ta točna na konci peronu ? K ní taky nemám žádné údaje, do kterého roku tam byla. Už jsem kontaktoval jednoho místního znalce, ale v hlavě to prý nemá a na hledání v papírech nemá čas.

Já to chápu,ale je to obrovská škoda,protože tyto podklady nemají skoro žádnou vypovídací hodnotu pro nás všechny modeláře.Sice vizuální má,ale co s tím,když nevíme oco se jedná.Já si též myslím ,že jde o vlečku a to jakým stylem je zaústěna ta budova remízy.Poloměr R180m,ten už je dost výmluvný.Kdo zná minulost tratě Borohrádek-Moravany-Chrudím,tak ví jak chtěli ušetřit náklady na stavbu této tratě a použili poloměry tratí 200m.

[vmucha]

Jsem téhož názoru - jde o vlečku. V levém horním rohu obrázku je dle mého názoru vidět trať.

[Max]

Já si též myslím ,že jde o vlečku a to jakým stylem je zaústěna ta budova remízy.Poloměr R180m,ten už je dost výmluvný.Kdo zná minulost tratě Borohrádek-Moravany-Chrudím,tak ví jak chtěli ušetřit náklady na stavbu této tratě a použili poloměry tratí 200m.

Na jedné takové "vlečce" s poloměry 190 m dodnes jezdí écéčka - říkají jí Semmeringbahn. Jednu podobnou mají i v našem hlavním štatlu - tedy měli, do roku 2008, dnes to tam je už překopané - jmenuje se to teď "Nové spojení".
Je vidět že stavitelé před 100 a více lety se řídili jinými příručkami než dnešní odborníci.

[JBr]

Je vidět že stavitelé před 100 a více lety se řídili jinými příručkami než dnešní odborníci.

Pred 100 a vice lety taky nebyly takove pozadavky na bezpecnost, ZZ, nejezdilo se tak rychle jako dnes, vozy byly kratsi, lehci atd...

[milan ferdián]

Já si též myslím ,že jde o vlečku a to jakým stylem je zaústěna ta budova remízy.Poloměr R180m,ten už je dost výmluvný.Kdo zná minulost tratě Borohrádek-Moravany-Chrudím,tak ví jak chtěli ušetřit náklady na stavbu této tratě a použili poloměry tratí 200m.

Na jedné takové "vlečce" s poloměry 190 m dodnes jezdí écéčka - říkají jí Semmeringbahn. Jednu podobnou mají i v našem hlavním štatlu - tedy měli, do roku 2008, dnes to tam je už překopané - jmenuje se to teď "Nové spojení".
Je vidět že stavitelé před 100 a více lety se řídili jinými příručkami než dnešní odborníci.

Kdyby jsme se toho drželi,tak dodnes máme vlečné výhybky...

[Max]

Celá Evropa dnes už má tratě pro 300-400 km/h, zatímco u nás po 20ti letech korytorování máme několik málo km, kde se dá jet 160. To tedy nesvědčí o nějakém technickém pokroku a mezi vyspělé země se takhle asi nikdy nezařadíme. Dle snah naší milované vlády teď míříme kamsi do feudalismu.
/Na korytóru není hlavní stavbou kolej, ale ta betonová zeď okolo, na ní se dá narejžovat /

[Morris Zapp]

Akorát je potřeba si uvědomit, že to, co se na tom angličáku kříží, jsou dvě zoufalé lokálky s minimálním provozem. Navíc se to křížení nedožilo mladších epoch a bylo nahrazeno dvojitou kolejovou spojkou (v praxi pak využívanou poměrně netradičně a přitom vtipně).

No tak dle jř 1928-29 to vypadá na 24 vlaků za 24 hodin. A to tam jsou uvedeny pouze vlaky s osobní přepravou, takže ještě tam mohlo být několik vlaků čistě nákladních......v kampani určitě.

1928/29 nemám, ale podle 1930/31 je tam s přepravou cestujících 5 párů kopidlnským a 7 párů soboteckým směrem, což odpovídá tomu, co píšete. O 15 let dřív na sklonku epochy I je to 2 páry a 5 párů...

[radekkrupka]

Celá Evropa dnes už má tratě pro 300-400 km/h

A to? Zejména Francie, Německo, to jsou ovšem velké země. Rychlodráhu má smysl stavět tam, kde je potenciál obyvatel na její využití a také vdálenosti, které je třeba překonat. Rychlovlak má smysl pouze tehdy, kdy ušetří výrazně čas - tzn. funguje jako letadlo a je v podstatě aletrnativou k letecké dopravě, kdy na určitou vzdálenost (>300 km) dosahuje kratšího času. My nejsme zemí, kde by rychlovlaky měly smysl, maximálně jako tranzitní....

I ta Francie má vysokorychlostních tratí minimum, v podstatě pouze páteřní trať Sever-Jih. TGV zajíždí i na jiné tratě, ovšem v běžných provoznách rychlostech a to proto, aby vlak využil na části trasy svoji rychost a tím zkrátil čas jízdy.

Nehledě na to, že rychlovlaky jezdí po vlastní trati, kde není např. nákladní doprava. Je to vlastně dálnice, vedená mimo města a stanice... tzn. je třeba provozovat i obyčejné hlavní trati...

[Morris Zapp]

Celá Evropa dnes už má tratě pro 300-400 km/h, zatímco u nás po 20ti letech korytorování máme několik málo km, kde se dá jet 160. To tedy nesvědčí o nějakém technickém pokroku a mezi vyspělé země se takhle asi nikdy nezařadíme. Dle snah naší milované vlády teď míříme kamsi do feudalismu.
/Na korytóru není hlavní stavbou kolej, ale ta betonová zeď okolo, na ní se dá narejžovat /

Ale kdepak.
Nesmíte si z Evropy vyčlenit jedno poměrně nevýznamné území a pak křičet, že zrovna tam není to, co jinde je. V ČR taky není žádný námořní přístav, ačkoliv ty jsou také v jiných evropských zemích běžné.
A s tím rozšířením VRT po Evropě je to taky jenom mýtus: ve skutečnosti je ta síť řídká - proč asi? A s těmi rychlostmi jste to taky poněkud přepísknul - kde najdete nad 350??

Kde byste vlastně v ČR chtěl budovat VRT? Máme jenom jedno velkoměsto; k němu sice dvě urbánní centra na Moravě, jednomu ale celkem stačí dálnice, vlakem jezdí zlomeček cestujících, to druhé zase ani nedokáže naplnit SC vlaky po 2 hodinách... Takže jedině nějaký přeshraniční projekt - jsme součástí Unie, tak hurá do toho! Ale kam? Praha - Dresden? Směšné, dneska tam jezdí EC vlaky po 2 hodinách a bohatě to stačí. Praha - Bavorsko? Tam se lidi vejdou do těch pár vlaků a IC busů... Nejzajímavější železniční směr v ČR je kupodivu ten nejstarší: Vídeň - Katovice. Jenomže ten je v osobní dopravě nezajímavý, tam tepe kargo a to není zákazník pro VRT.
Ono vůbec budoucnost VRT bych neviděl růžově: je to uměle, státem živená konkurence letadlům. Jenomže zatímco letecký cestující si hradí všechny svoje přepravní náklady (ano, i u nízkonákladovek), tak železniční ani náhodou - a tohle, v nadcházející době krize sociálního státu, bude asi rozhodující fakt.
A i kdyby ne a peníze by byly (srov. Špidla: "zdroje jsou" ), tak je tu hledisko regiopolitické: když chcete starostovi na jeho katastru postavit nějakou obtěžující stavbu, musíte mu nabídnout nějakou kompenzaci: dálnice nabízí pomocí nejbližší křižovatky použitelnost i vesničanům; co ale VRT? Po ní asi lokálky jezdit a v Horní Dolní zastavovat nebudou...


Koho to nebaví číst, tomu se omlouvám za tento kratičký úlet do politické ekonomie dopravy současnosti

[radekkrupka]

No jak jsem psal - VRT má smysl pouze v určitých zemích a oblastech...

Příklad - osobní zkušenost:

Jedu z Lyonu do Paříže. Vzdálenost cca 450-500 km. V Lyonu nastoupím do TGV soupravy (klidně 5 minut před odjezdem) a za 1:50 se ozve "cink - Konečná stanice Paříž". Vlak totiž jede bez mezistanice. Tohle nepřekoná ani letadlo, ani auto, zkrátka nic se tomu ani nepřiblíží! Samozřejmě taková cesta není moc vyhlídková, návrhové parametry takové trati jsou tak přísné, že trať v podstatě nevede nikde po terénu, ale je stále v zářezu, na mostě nebo v tunelu. Navíc při tech 300 km/h si toho moc neprohlídnete

V letadle musíte projít odbavením, bezpečnostními opatřeními atd a to samé při příletu. Navíc letiště jsou od centra podstatně dál, než nádraží. Něco podobného platí pro tunel pod kanálem. Tam si ovšem trať s sebou nese břímě nákladů na proražení tunelů, proto živoří - lístek je drahý.

VTR je v řadě případů také jakýmsi nositelem pokroku a prestiže - proto se do něj teď cpe Čína.

[Max]

Neměl jsem v úmyslu probudit zde snahu zkoumat ekonomiku VRT, to jen zmínka o tom, že oblouky 200 metrů jsou přežitek a vhodné leda tak pro vlečky, mne přinutila připomenout Semmering, který i se svými 190 metrovými oblouky ještě dlouho přežitek nebude.
Pokud jde o tu VRT, tak nebýt okupace, mohli jsme jezdit rychlostmi 140 někdy v letech 1940-42, mikáda už pro tuto rychlost dělala nové TPZ. Hned po válce bylo v plánu 150 km/h na hlavních tratích. Jestliže jsme se tedy za 70 let dostali za velice drahé peníze o nějakých 10 km výš, moc velký úspěch v tom nevidím. Takže jsme vlastně pořád tam, kde jsme byli před 70ti lety. / to je zase narážka na ten technický pokrok .... /

...Kdyby jsme se toho drželi,tak dodnes máme vlečné výhybky...

[milan ferdián]

Neměl jsem v úmyslu probudit zde snahu zkoumat ekonomiku VRT, to jen zmínka o tom, že oblouky 200 metrů jsou přežitek a vhodné leda tak pro vlečky, mne přinutila připomenout Semmering, který i se svými 190 metrovými oblouky ještě dlouho přežitek nebude.
Pokud jde o tu VRT, tak nebýt okupace, mohli jsme jezdit rychlostmi 140 někdy v letech 1940-42, mikáda už pro tuto rychlost dělala nové TPZ. Hned po válce bylo v plánu 150 km/h na hlavních tratích. Jestliže jsme se tedy za 70 let dostali za velice drahé peníze o nějakých 10 km výš, moc velký úspěch v tom nevidím. Takže jsme vlastně pořád tam, kde jsme byli před 70ti lety. / to je zase narážka na ten technický pokrok .... /

...Kdyby jsme se toho drželi,tak dodnes máme vlečné výhybky...

No jo Maxi,kdo z nás mohl vědět,že v Německu k moci přijde Hitler,Mnichov, II.světová,prošvihnutí Marshhalové plánu,1948 atd....