Po dlouhé době opět další kolejiště.Dostal jsem svolení od modeláře o jeho zveřejnění.
žst.Hranice - město / H0-1:87 / 4300*4100 / PECO-CODE075 - 12°/

Uploaded with
ImageShack.usOspalé městečko
Probouzím se do krásného sobotního rána.Nebe vyčištěné od mráčku a chladivý větřík od severu věští,že dnes nebude takové parno,i když kalendářně je již léto.Vstávám a kolegu Petra vedle v místnosti nechávám ještě spát.Na stole voní čerstvě upečená bábovka a položený časopis MODELÁŘ.Teď jsem si vlastně uvědomil o vzkazu od maminy ,že již brzo ráno bude pryč v Brně na to svém gymnastickém cvičení.Vařím ranní kávu a její lahodná vůně probírá Petra ze spánku.S překvapením kouká na bábovku,zatímco já listuji v časopisu Modelář a hltavě čtu seriál od Oldřicha Žemličky „Jak se stát železničním modelářem“.Po urychlené snídani a nezbytných úkonech, opouštíme náš byt a vydáváme se poznávat taje skutečné místní železnice a jejího okolí.
Naše městečko má okresní statut a sídly zde úřady a spolu na důležitosti ji dodává i zemský soud.Leží v jednom nejzápadnějším nejmenovaném výběžku naší republiky.
Scházíme směrem dolů k nádraží po široké třídě lemujíce je činžovní domy z minulého století Po pravé straně vidíme místní pivovar.Jak se blížíme k parku,již slyšíme ladění hudebních nástrojů.Dnes je venkovní tancovačka.Stánky se chystají na hladové,ale hlavně žíznivé návštěvníky.Míjí nás tatraplán,procházíme okolo ztichlého gymnázia a jsme na malém přednádraží ,kde stojí po levé ruce honosný hotýlek,starý autobus RTO a pěkně v kubistickém slohu postavena nádražní budova.Kupujeme jízdenky a jdeme si prohlédnout naší stanici.
Jelikož jsem si domluvil prohlídku stanice s kolegou ,který zde pracuje ,tak náčelník stanice ani neprotestuje a jen s úsměvem nás narychlo proškolí něco jak se pohybovat bezpečně ve stanici.Přišli jsme s časovým předstihem a nám třem začíná exkurze.
Především nás zaujala staniční budova .Petr si ji se zájmem prohlíží,bohužel fotit zde nemůžeme.Od staniční budova pokračujeme nalevo,skladiště s vyloženým zbožím na rampě.Koukáme na stavědlovou věž a jsme u volné skládky.Na dlažbě z kočičích hlav vidíme složený písek se štěrkem,řezivo,dřevěné přepravky o jeho obsahu se můžeme jen dohadovat a špulky (cívky) s navinutými kábly.Přecházíme okresní silnici, kde vlečková kolej 5a končí v pivovaru.Á, chladící vozy již jsou naloženy chladivým mokem.Opět přecházíme tentokrát hlavní traťovou kolej s chráněným železničním přejezdem.Závory vysoko vztyčené nás zdraví a my stojíme u skladu strojírenského závodu.Zde se exportují po celé naší republiky,vyhlášené textilní stroje.Hromady uhlí a štočky dřeva nám hlásí podnik „Uhelné sklady“,dnes zavřeno,do zimy ještě daleko.Blížíme se k lokomotivnímu depu.Vítá nás popelový jeřáb společně s popelovou jámou a vodním jeřábem.Zhůry k nám shlíží majestátně portál jímky s pískem.Po pravé ruce máme velkou uhelnou skládkou a zaujme nás uhelný výtah.Zde se na chvíli zdržíme,protože málokdy vidíme výtah v akci.Připravuje se zde bejček 423.0.Uhlí s rachotem se řítí do uhelného nástavce tendru lokomotivy,oblak uhelného prachu nás popožene dál.Zdravíme strojovou četu a stojíme před točnou a na nás zívají otevřená vrata rotundy.Dozvídáme se zprávu,dnes hurvínek pro poruchu nejede.Vracíme se zpět ke staniční budově a cestou vidíme vysoko vzhlížejíce budovy sila.Děkujeme kolegovi za trpělivost s námi,hlavně na ty nekonečné dotazy z naší strany.Petr se s ním loučí a my se domlouváme na večer k pivu do parku.
Teď pokračuji s informacemi já.Tato stanice má sedm staničních kolejí,z toho,když se postavíme k rotundě ,abychom ji měli po pravé ruce,tak od hlavní koleje číslo 1 máme kolej 2, 4 dopravní a 6 kolej je manipulační.Po levé ruce máme koleje 3,5 dopravní a kolej 7 manipulační skládkovou.Kolej 7 slouží pro vykládku a nakládku rychlozboží z rampy a skladiště.Kolej 5 určena pro osobní vlaky lokálky,kolej 3 a 1 pro vykřižování nebo předjíždění osobních vlaků,respektive po 2 koleji i nákladních vlaků.Na koleji 4 se přistavují jen nákladní zátěže pro místní lokálku.
Vyhlížíme naši soupravičku a jsme zvědavi čím pojedeme do Podhradí.A nestačíme se divit.Bejček ,který zbrojil v lokomotivním depu,vytahuje k nástupišti na 5 kolej z odstavné koleje 5a stařičkou zálohu ve složení Bi+Ds.Lokomotiva po odpojení rychle objíždí po třetí koleji soupravu a najíždí zpět na osobní soupravu.Pobaveně nastupujeme a čekáme na přípoje.Osobní vlaky po chvíli postupně přijíždějí,naše stařičká souprava se zaplňuje do posledního volného místečka.Po odjezdu osobních vlaků na hlavní trati ,dostáváme i my volno.Bejček zapíská na znamení volno a pozvolna se rozjíždí.Míjíme lokomotivní rotundu,přejíždíme místní říčku a po chvíli jízdy v hlubokém zářezu mizíme do tmy tunelu.
Ostré světlo nám dává na vědomí blízkost zastávky Štítary.Zde v pracovních dnech hodně vystupují skláři.Nad námi v klidu stojí lanovka z nedalekého lomu,dnes se nenakládá,ale tři Sasky tam od včerejšího večera stojí pod násypkou.Houknutí a my se dáváme do pohybu.Vidíme v hlubokém údolí sklárnu s její vlečkou,napojenou na druhou trať, kdysi vybudované konkurenční společnosti.Noříme se do tmy dlouhého tunelu.
Opět světlo,obloukovým kamenným mostem překračujeme onu konkurenční trať,dalším mostem údolí a stoupáme do stanice Studánka.Ve všední dny by jsme se míjeli s nákladním vlakem z Podhradí.Zde vystupuje hodně výletníků i první borůvkáři.Dle mých znalostech o místních poměrech je ještě brzo.Budou zelené nebo nedozralé.Stoupáme dále do koncové stanice Podhradí.Z obloukového kamenného mostu se naskytne překrásný pohled na ospalé sobotní údolí.Osobní vláček zarachotil na výhybkách a jsem u konce své cesty vlakem.My vystupujeme a ještě čekáme na objezd bejčka naší soupravy.Bejček,ale zajíždí k místní výtopně,kde dobírá vodu..Jedna dopravní kolej spolu s manipulační a jednou kusou kolej,tvoří celou stanici Podhradí.Trať v dávné minulosti pokračovala dále k sousedům.Na konci tratě se vybudovala nakládací rampa pro dlouhé dříví a kulatiny.Zdraví nás obilní sýpka a my pokračujeme na stejnojmenný hrad.
Tož někdy nashle a nazdar výletu….