Návrhy kolejišť - zásady, pravidla, pověry a mýty

[Morris Zapp]

Bez mučení přiznávám, že dopravě na prvorepublikových ČSD moc nerozumím - vždycky jsem se zajímal spíš o DRG.
Myslím tím to, že za DR to byla zcela zjevně zastávka s nákladištěm.

Zvonkové návěsti: jediná stanice, kterou znám a která používá zvonkové návěsti ještě teď, je Filisur. Každá trať tam má svůj zvon, laděný do odlišného tónu, aby to personál rozpoznal (žádný už tam není, zvoní se jenom pro šotouše ).
Zvonkové návěsti jsou obsaženy ještě v návěstních předpisech SŽ z roku 1942 - ale jak to je s počtem zvonů ve stanicích, to se z toho vyčíst nedá...

[lajblt]

Ahoj všem,

něco málo o hekafónových návěstech je popsáno v knížkách a monografiích pana V. Zusky o železnicích na Rakovnicku. Hekafónové návěsti (zvonce) se vyskytovaly pouze na důležítějších tratích, kde doplňovaly dorozumívání telefonické, resp. telegrafické. Telegrafy a hekafóny byly zrušeny až v roce 1953 společně s dalšími věcmi, např. směrovou návěstní soustavou (víceramenná odjezdová návěstidla). Např. v Rakovníku byly hekafónovými návěstmi osazeny tratě do Loun, Berouna a Lužné, ale už ne lokálky do Bečova a Mladotic. Každá z těchto tratí měla osazena svůj zvon odlišného ladění, popř, zdvojeného tónu.

[milan ferdián]

To je vše ,co zatím mám...

[milan ferdián]

A aby jste neřekli,že jsem děsnej kozervativec,tak u kolegy Luboše zdroj http:/ /kubickaparabola.wz.cz/ jsem našel kolejový plánek stanice Jemnice,kde lokomotivní remízy jsou zaústěny do dopravní koleje.Zde platí předpisy D3,samozřejmě dána epocha,tak né aby jste tento příklad hned vztahovaly na hlavní tratě.

[JanoH0e]

K predpisom -film posun na lokálke. Platne od epochy 1 až v podstate do dnes. Menia sa tech. pomôcky, ale podstata ostáva zachovaná. http://www.vlaky.net/tv/video/847-Posun ... -dopravou/

[Max]

....Pokud ale řeším otázku,zda postavit trať ve velkém stoupání(ale pro lokomotivy s běžným počtem vozů zvládnutelné) a ještě v oblouku o malém poloměru nebo nepostavit,pak se jednoznačně rozhodnu pro její postavení i za cenu toho,že něco poruším,protože se mi zatraktivní provoz,který mě už jinak třeba nudí.Ale zároveň je mojí povinností toto stoupání nějak pohledově zakrýt/zamaskovat ,aby to nebylo to první,co oko toho pomyslného odborníka uvidí.Až padne jeho otázka:"Milý vole,tady jsem při bližším ohledání našel nepřípustné stoupání a ještě v malém oblouku"......

Jestliže zkracování délek je vynucený kompromis při stavbě kolejiště, tak zákonitě narůstá sklon trati - s tím nic nenaděláš. A co si představit pod pojmem "nepřípustné stoupání " ?
Pro toho kdo denně jezdí na skutečné trati 25 či 32 promil je asi ten názor na sklon jiný, než u člověka od Kolína, z roviny. Na Moldavu je 38, do Tatr.Lomnice to samé, Rapotice 27, a konec konců i do Kořenova se dnes jezdí adhezně. U DR to zavedli už před válkou. Takže opět nepodložená dogmata ??

[JanoH0e]

Ad stúpanie - tu platia zákony fyziky. Tie neoklameš. Takže u rýchlikových tratí by malo mať stúpanie v modelu tak do 15 promile, ak nepoužívam postrk alebo príprež, na lokálke max. 30 promile ( prepočet na jednotlivé veľkosti) . To prečo sa stavali niekde napr. na 40 promile ozubnice a niekde nie má svoju prísnu logiku. Teda fyzikálnu. Súvisy to s vecami okolo adhézie. Jedine, že považuješ Newtonové zákony za mýty. No ale to si musí rozhodnuť každý sám. Je fakt, že na takom mesiaci by zrejme sa dalo využiť väčšie stúpanie.

[fruafru]

Kolejivo s nejmenším poloměrem složené do kruhu v jednom místě rozděl a jeden konec zvedni na průjezdný profil. Nepředpokládám že by bylo nutně tvořit větší stoupání. Takové je i stoupání při použítí spirály, pokud je k dispozici více místa je určítě lepší použít co největší rádius. Na oko to nebude vypadat dobře, rovněž to sníží i "normu zátěže" pro daný úsek. Na viditelné části je ale vhodnější držet se menších hodnot, jak bylo uvedeno výše.

[Max]

Ad stúpanie - tu platia zákony fyziky. Tie neoklameš. Takže u rýchlikových tratí by malo mať stúpanie v modelu tak do 15 promile, ak nepoužívam postrk alebo príprež, na lokálke max. 30 promile ( prepočet na jednotlivé veľkosti) . ...

Takže třeba KBD nebo Filakovo-Vrútky nejsou správně postavené tratě, protože tam je sklon víc jak 15 promil. Tak od zítřka tam zakázat rychlíky ?
Ten sklon je pořád stejný, ať se jedná o měřítko 1:1, nebo 1: 220. Tam se nic nepřepočítává. 15 promil je pořád 15 promil, bez ohledu na měřítko.
Ale vzhledem k tomu, že v modelu netaháme Pn dlouhé 600 m (v měřítku H0 = 6,9 m), tak zde je ta možnost úpravy sklonu. Takže na 16 promil štokr uveze 600 tun, to je 500 metrů prázdných vozů. V modelu budu mít délku vlaku jen poloviční, tedy asi 2,6 m, tedy by sklon mohl být dvojnásobný, 32 promil. Samozřejmě odpor oblouku závisí na jeho poloměru, tak jako ve skutečnosti, to nám říká fyzika. A jak píše fruafu, ve spirále nemohu udělat sklon menší, než mi dovolí průjezdný profil. Tomu pak musím podřídit délku/váhu vlaků.

[JanoH0e]

Maxi, Maxi keby si poriadne čítal, tak by si to nenapísal. Ale to je tvoj celý problém. Vytrhneš niečo z kontextu, napíšeš pozrite sa, je to mimo "poučiek", ale nenapíšeš ako to tam fungovalo - funguje. Potom sa tu dohadujeme, ako asi to tam fungovalo .
K trati F-Vrútky a KBŽ - písal som nie čo o postrku, prípreži atď. V podstate máš pravdu, sú tam stúpania, ktoré z hľadiska prevádzky ťažkých vlakov nie sú vhodné. Ale tých tratí je viac, aj v Čechách. Tak isto aj riešení problémov takýchto stúpaní je viac. Boli adhézne železnice skoro 100 promilové, ale rozhodne tieto špecifiká nebudem predkladať ako vzor a námet pre bežného modelára. Tak isto spôsob ich prevádzky vyžadoval určité špecifiká v trakcii, stavbe trate a prevádzke. Sú určené pre modelára, ktorý si chce "zafajnšmekrovať" nie bežnému modelárovi. A rozhodne nevyvracali ani železničné "mýty" a tobôž zákony fyziky.
K stúpaniam - otrocké prepočítanie ti je na dve veci, pokiaľ nezohľadníš rozdieli v trakčných vlastnostiach modelu a skutočného vozidla. To, že neprevážaš náklad, ktorý tvorí hl. položku hmotnosti vlaku ani nerozoberám. Takže so stúpaním radšej pomenej a opatrne.

[Jeff Hopper]

No když to tak bereš tak zapřáhni jen čtvrtku a můžeš jet do stoupání 48 prom. a nebo k tomu připřáhni ještě jednoho a máš pěkné stoupání 64 prom. (vlastně 96 prom.)no a pak už nemusíš dělat žádný kompromisy.

Pár postřehů z této dizkuze:
Z vagonů stačí používat uhláky, protože v nich se dá odvést vše. Lokomotivu dám doprostřed a nemusím se zabývat přepřahem a nebo objížděním soupravy. Manipulační koleje taky nepotřebuji, vždyť se dá vykládat rovnou u nástupiště nebo na druhou stranu. Staniční koleje stačí vlastně jenom na mašinu a tři vozy(ostatní se stejnak rozpojujou tak co s nima). Jízdní řád natož grafikon - na co stejnak si jezdím pro radost. Semafoooory taky nepotřebuji(na mojem kolejišti přece poznám kdy mám jet) a stožáry s el. vedením - vždyť ty elektriky na to nejezděj tak na co. Lampy osvětlení - na co???? vždyť si v pokoji rozsvítím. A hlavně co je nejdůležitější - hodně mostů- nejlépe v ostrém oblouku a hromadu tunelů - ať má císařpán radost.

No hlavně jdyž to jezdí.

P.S. Na co maj na tý dráze vlastně tolik předpisů, když je to tak jednoduchýýýýýýýýýýýýýýýýýýý

[Morris Zapp]

Boli adhézne železnice skoro 100 promilové, ale rozhodne tieto špecifiká nebudem predkladať ako vzor a námet pre bežného modelára. Tak isto spôsob ich prevádzky vyžadoval určité špecifiká v trakcii, stavbe trate a prevádzke. Sú určené pre modelára, ktorý si chce "zafajnšmekrovať" nie bežnému modelárovi.

Mnó, takovej Eibenstock, to je zcela ideální námět pro modeláře, který si chce dopřát odbočnou lokálku ve stísněných poměrech.

...v modelu netaháme Pn dlouhé 600 m...

No, to je vlastně pravda: tuhle jsme se domluvili, že se dobrovolně omezíme na 480 metrů (400 cm v TT)...

[michal_n_cz]

Železniční modelářství zahrnuje kromě modelování železničních vozidel a kolejí více či méně modelování celého světa kolem. Modelujeme, nebo si kupujeme polotovary či hotové modely nejen lokomotiv, vozů a kolejí, ale i jiná neželezniční vozidla, stavby, jak železniční, tak civilní, průmysl, lidi, živou a neživou přírodu, atd.- prostě všechno kolem. Zároveň se snažíme, aby model fungoval jako ve skutečnosti. Samozřejmě ideální stav je modelovat v daném měřítku vše přesně podle skutečnosti, ale to většinou z různých důvodů není reálné. Proto jsou na řadě různé kompromisy a modelářské zkratky, něco se zkrátí, něco jen naznačí, něco úplně vynechá, něco se udělá jinak. A právě tady je to klíčové rozhodnutí - co všechno na na ten relativně malý prostor umístit. Chce to pečlivě uvážit priority, platí někdy méně znamená více. Tady ve vlákně výše uvedená pravidla, situace, vyjímky, různé atraktivní dominantní stavby, zajímavosti a nezvyklosti atd. někde existují. Často jsou právě proto vyhledávaným motivem pro model, ale jsou v nějakém konkrétním časo-prostoru na reálné předloze. Není vhodné je bezhlavě kombinovat a koncentrovat na malé ploše a tvrdit, že to či ono bylo nebo je tady a toto zase tady - jednotlivě ano, ale už zřídka kdy nebo vůbec ne bezprostředně vedle sebe. Fiktivní modely stanic a příslušných úseků širé trati na kolejišti vč. provozních zvyklostí a pravidel lze citlivě odvodit od skutečných úseků na konkrétních reálných liniích v plus minus požadovaném časovém období. Doporučuji zběžně proletět historii (epochu I.), kdy jednotlivé konkrétní železnice teprve vznikaly. Epocha I. je velice dlouhá a většina stávajících hlavních i lokálních linií na našem území, i v sousedních zemích vznika právě v tomto období. Podle jakých pravidel a jakými prostředky to v jednotlivých následujících obdobích fungovalo, na to pěkně navazuje.
Michal N.

[Max]

Tady ve vlákně výše uvedená pravidla, situace, vyjímky, různé atraktivní dominantní stavby, zajímavosti a nezvyklosti atd. někde existují. Často jsou právě proto vyhledávaným motivem pro model, ale jsou v nějakém konkrétním časo-prostoru na reálné předloze. Není vhodné je bezhlavě kombinovat a koncentrovat na malé ploše a tvrdit, že to či ono bylo nebo je tady a toto zase tady - jednotlivě ano, ale už zřídka kdy nebo vůbec ne bezprostředně vedle sebe. Michal N.

S tou poslední větou bych si dovolil nesouhlasit - třeba na trati 063 jsou TŘI odbočky - všechny bez odvratu. Při tom našem zkracování vzdáleností bych to viděl po dvou,třech metrech - člli na jednom kolejišti klidně mohou být také TŘI.

[Jeff Hopper]

Jenom tři - lepší jich bude pět nebo šest(cementárna, cukrovar, mrazírny, železárny, nějakej ten důl a nějaká pěkná továrna) a s mostama a tunelama. A ještě nějaký pěkný stoupání (aspoň 50 prom.).

Takovéto kolejiště můj sen.