....jj, je to o zkoušení. Aplikátor je ta plechová cukřenka - dá se s tím třepat a nic nelítá po cimře. Vlastně lítá, díky přístroji mám trávu i v nose
.
Ta huňatá tráva je výsledek vrstvení - do zaschlé první vrstvy trávy tupovat štětcem lepidlo nebo nakapávat stříkačkou, pak se nemusí čekat. Nasypat trávu, ne vše se zapíchne - odsát nebo sklepat a znovu dokola, dokud to není podle gusta. Když se dlouhá vlákna smíchají s krátkou, pak je výsledkem dokonalý huňatý koberec - možná až nepřirozený - takže takto se tedy dá regulovat třapatost a nepravidelnost. Já se to taky teprve učím - nechci si doprasit budoucí segmenty - takže to zkouším na malé ploše. Už zmíněný trik s molitanem v lepidle - další perfektní nápad. Podkladem normální prosátá hlína - skrz trávu prosvítá a vypadá to bezvadně. Natřu povrch lepidlem, posypu dost hustě hlínou - lze i malé kopečky a hrboly, pak postříkám /provlhčím/ vodou z rozprašovače a stříkačkou zakapávám lepidlem s jarem, dokud to není promočené. Hlína by měla být bez humusu a lépe jemně písčitá, pak nepraská po vyschnutí. Taková ta spodina co je pod ornicí. Tráva se pak aplikuje po vyschnutí hlíny do lepidla. Martin (mnitka) to má na obrázcích krásně naznačeno, dělal jsem to podle něj. Trsy pak ala Cipísek.
Všechna tráva je Polák. Zajímavé je, že některé odstíny vyletují jak osiny z aplikátoru pěkně na kolmo, a jiné (zatím jeden) se staví blbě. Že by na to mělo vliv složení barviva, kterým se vlákna probarvují?
Dnes jsem si přivezl od Dana Buchtely Mininatur, tak vyzkouším.
Květy jsou nalepeny na vlákna trávy. Bílé jsou hrubá mouka. Barevné květy jsou prach z pastelek (tuha) nastrouhané na kousku šmirglu a posypáno. Štětcem se špičkou jsou řídkým lepidlem štrejchnuta konce vláken a jemně posypáno. Méně je více (ty žluté se nepovedly). Nejdříve jsem chtěl udělat klasy trávy, ale nevěděl jsem z čeho, květy jsou vedlejší produkt. Ale mám v plánu zkusit prach z broušení sololitu. Barva by měla odpovídat.
