Někdo z Vás projevil zájem o schéma krystalem řízeného časovače. Tak abych přispěl trochu do mlýna tak následuje popis jednoho v základním schématu. Jeho schéma lze různým způsobem modifikovat a vždy bude vykazovat stabilitu, spolehlivost a snadnou konstrukční reprodukovatelnost.
Tento příspěvek beru taky jako test pro vložení obrázku.
Schéma časovače ID444H1":
Popis časovače „ID444H1“:
Je tvořen obvody IC1=4060; IC2=4020; IC3=4013. Základní časovou základnu tvoří 4060 s krystalem nejlépe 32,768 [kHz] . Hodnoty součástek oscilátoru R1;R2;C1;C2 se musí odladit podle konkrétního krystalu. Obvod krystalu lze vynechat a místo toho použít 50 [Hz] síťový kmitočet. Nakresleno čárkovaně. V prvním případě je na vývodu 3 (Q14) perioda 0,5 [s]. Ve druhém se doporučuje použít vývod 4 (Q6) s periodou 1,28 [s]. Samozřejmě že pro další stupeň tvořený 4020 lze využít kterýkoli jiný výstup z 4060 (Q4 až Q14). Periodu si spočítáte z kmitočtu použitého krystalu a dělícího poměru na použitém výstupu. Stavová paměť časovače je tvořena jedním z hradel 4013 (IC3A). Výstup hradla Q (vývod 1) bude na úrovni „H“, pokud probíhá cyklus časovače. To znamená, že v tuto dobu bude tranzistor Q2 sepnut. Na výstupu 2 (IC3A) bude inverzní průběh. Cyklus časovače lze přerušit = uvést časovač do klidového stavu přivedením signálu H na svorku X8 nebo X9. Časovač se startuje signálem H na svorku X3 nebo X7. Pokud se použije svorka X3, pak úroveň H musí být nahrazena úrovní L před ukončením cyklu časovače. Pokud se použije svorka X7 pak tato podmínka odpadá a časovač zahájí nový cyklus následujícím přechodem signálu z L do H. Podobně to platí o vstupech pro přerušení. Vstupní svorky mají základní ochranu proti poškození. Spínače SW1 až SW11 jsou použité na nastavení požadovaného času cyklu. Sepnut musí a může být současně jenom jeden. SW1 až SW11 lze nahradit dvouřadým hřebínkem s jednou propojovací svorkou, nebo rotačním přepínačem, čím se praktická realizace výrazně zlevní = záleží na požadovaném komfortu změny nastavení času. Pro krystal 32,768 [kHz] je pak k dispozici 11 časů v rozmezí od 4 po 4096 [s]. Zvyšujícím číslem Qx se vždy výsledný čas cyklu časovače prodlouží dvounásobně. Pokud se místo SW1 až SW11 použije vhodné logické hradlo, lze za jeho pomoci nastavit čas na libovolnou hodnotu v tomhle rozsahu s rozlišením po 0,5 [s] Použitím jiného krystalu nebo jiného Qx na 4060 se dá získat jiný rozsah časů. Výstupy X1 a X2 dovolují připojit zátěž do 200 [mA] s maximálním napětím 30 [V] , pokud se použijí jiné tranzistory (ale typu FET nebo CMOS) lze samozřejmě spínat prakticky libovolné proudy a napětí. Nepoužité hradlo IC3B ze 4013 lze vyvést na vývody a použít ho pro další obvody. Hodnoty součástek, až na obvod oscilátoru, nejsou kritické. Obvod bude spolehlivě pracovat v rozsahu napájecího napětí 4 až 18 [V]. Přesnost dodržení časového cyklu je dána přesnosti kmitočtu krystalu a nebo kmitočtu sítě a ta se blíži k etalonu. Pokud se při praktickém provozu stane, že čas cyklu se mění, pak je to chyba v zapojení nebo v hodnotách součástek v obvodu oscilátoru (C1;C2;R1;R2) - ten špatně startuje při provedení signálu Reset. Nastavený čas cyklu časovače je prakticky nezávislý na teplotě ani na napájecím napětí nebo rušení z jiných obvodů.
Pokud se jako zdroj hodinového napětí použije síťových 50 [Hz], pak lze pro dosažení reálných časů vynechat IC2 4020.
Na podobném principu lze navrhovat časovače s různými funkcemi na výstupu, nebo v ovládání.
,
.
jak vážně je toto vlákno míněno...