Mimochodem, jak se vlastně liší dojmy od pocitů?
Není to v našem případě (unboxing nového modelu) jedno a to samé?
V Sedmnácti zastaveních jara sprdnul nejvyšší šéf Gestapa Gruppenführer Heinrich Müller svého podřízeného slovy: "Činy a jednání, to je totéž!"
No tak ty dojmy a pocity
Krabice s modelem v ceně cca 500 dolarů váží 1,155 kg, měří 343 x 218 x 74 mm (objem 5,5 litru) a vzbuzuje očekávání něčeho luxusního.
A i když uvnitř v rozsáhlém vícejazyčném návodu se česky psaná část nachází až na posledním 4. místě brožury, na papírovém přebalu krabice je hodně velkými a "Roco" oranžovými písmeny napsáno, o co tady jde: "PAPOUŠEK" - a to správně česky, s diakritikou.
Podobně, jako je tomu již dlouho zvykem např. u EXPERTních modelů firmy PIKO, I tady u Roco je model nyní také uložen v sofistikovaném plastovém loži, navíc obemknutém objemnou pružnou výstelkou tlumící rázy.
Dále je kromě dvou přiložených sáčků s volitelně instalovatelnými drobnými doplňky (včetně leptaných tabulek) v balení i krabička s odznakem představujícím Papouška s nápisem Roco nad lokomotivou.
Model samotný má hmotnost 408 gramů (DCCs verze bez volitelných doplňků) a potěžkán v ruce budí respekt.
Vzhledově je opravdu hodně pěkný, s jemnými detaily. Barevné podání převažující modré barvy mi přijde, jak už tu i někteří tipovali, "tak akorát". I s přihlédnutím k tomu, že ohledně té zaručené "správné" barvy panují zpravidla nejasnosti, a tady v případě Papouška to platí taky. Čili výsledná zvolená barva modelu je mi nejeví ani moc světlá, ani moc tmavá. Snad něco mezi blankytem a šmolkou, ale blíž k té blankytné modři. Za daných okolností je to asi přijatelné pro většinu platících zákazníku - a ti jsou pro výrobce nejdůležitější.
Přikládám raději ještě fotografii pořízenou dnes odpoledne v místnosti, která byla nepřímo osvětlena venkovním světlem (oblohou trochu prosvítalo slunce, ale nesvítilo přímo do místnosti):
Snažil jsem se savým papírkem a taky i po čichu zjistit, jestli jsou čepy spojnic a spol. namazány. Nepřipadalo mi to tak a nebyl jsem si jistý, takže jsem raději všechny čepy spojnic spřaženého pohonu pojezdu, kliky ojnic, křižáky i všechny čepy a místa dotyku vnějších rozvodů ošetřil malými kapičkami toho správného "oleje na modely lokomotiv". Samozřejmě jen lehce, v mikroskopických množstvích. Částečně samomazná ložiska náprav dole jsem zatím pro těch mých najezděných pár metrů nechal v tuto chvíli ještě být.
Jízdní projev modelu se mi prozatím, po prvních jízdách na zkušební koleji s výhybkou, jeví jako velmi dobrý. Samotný pojezd je skoro neslyšitelný, a i hodně pomalá jízda je klidná a plynulá. Pro model jsou sjízdné i dnešní nejostřejší poloměry oblouků (cca 360 mm), a při jízdě vpřed dokonce zvládne i bezprostředně na sebe navazující proti-oblouky (bez vloženého přímého úseku). Při jízdě vzad však následně po projetí proti-oblouku vyskočí první zadní běhoun (tedy z pohledu pojezdu 2D2 vlastně ten nomenklaturně poslední - za budkou strojvůdce a pod uhlím). Když jsem potom při opakovaných pokusech zatížil uhlí lehkým 80gramovým tlačítkovým mobilem (volně položeným na dva molitanové kousky z balení - jeden z nich je ještě stále na fotce výše), tak model projel i ty nejutaženější bezprostředně navazující proti-oblouky (360 mm) i při směru jízdy vzad.
Jinak všechny 4 běhouny se za jízdy volně a víceméně spolehlivě otáčejí - s tím snad obecně nebude problém. Pouze občas se při jízdě v oblouku na zlomky sekund pozastavoval 2. běhoun (ten mezi válci a první hnanou nápravou). Ale to může být i tím, že model je ještě zcela nový a navíc jsem kvůli krátkým zkušebním kolejím (jen improvizovaně na menším stole) jezdil spíš pomalu než rychleji.
Všechny světelné, zvukové a jízdní funkce dekodéru se chovají v souladu s dokumentací, včetně volitelných osvětlení kabiny a ochozu-pojezdu. Rovněž možnost zhasnout červená koncová světla funguje. Pro jistotu sděluji, že pokud je zapnuto čelní osvětlení, tak při jízdě vpřed svítí vepředu 3 velká žlutá světla a vzadu 2 malá červená (ty lze však uživatelsky vypnout, jak už bylo řečeno). Při jízdě směrem vzad se na nyní čelně jedoucí zádi lokomotivy (tj. na straně uhlí) rozsvítí namísto červených malá žlutá světla a na momentální zádi lokomotivy (aktuálně na straně u komína) všechna světla zhasnou.
Co se digitálního dekodéru týče, při napájení digitálního modelu klasickým "analogovým" stejnosměrným (DC) proudem je klidový odběr stojícího, svítícího a zvučícího modelu (při napětí v kolejnicích něco okolo 6 Voltů) zhruba 38 mA (0,037 - 0,038 - 0,039 A).
Dále pak při rozjezdu modelu, ke kterému dochází při zvyšujícím se napětí od cca 6,5 - 6,6 Voltu a více, jsou proudové odběry v rozsahu zhruba 0,07 - 0,10 A u ještě nezajetého stroje.
Naopak při snižování DC napětí dojde pak k úplnému "vypnutí dekodéru" (navenek se to u zastaveného modelu projeví zhasnutím osvětlení a vypnutím digitálně generovaného zvuku) teprve až při napětí lehce nad 5 Voltů (již zde byly v jiném vlákně diskutovány důvody takovéto potřebné hystereze dekodéru).
Všechny tyto vlastnosti a proudové odběry se mi na první pohled, a u lokomotivy tohoto typu, jeví OK.
Když tak ještě ve stručnosti alespoň základní info pro event. začínající zájemce:
V případě Papouška jde o tzv. trojčitou parní lokomotivku se třemi válci, vzájemně "fázově posunutými" po 120 stupních. A tak je dobře, že (u ozvučených variant modelu) je nastaven počet výdechů ne na 4 (nebo na 5, jak to také bývá často univerzálně přednastaveno), ale správně na 6. Takže žádné takové to běžné už-se-sy-pu, už-se-sy-pu, ale správně už-se-se-sy-pu-pu, už-se-se-sy-pu-pu..
Ono totiž není snadné a dokonale řešitelné to ve zvukovém projektu všechno 100% ošetřit - pojezd není synchronně poháněn, např. krokovým motorkem, ani nemá Hallovu sondu apod. Takže to skoro nikdy není ve výsledku zcela přesně 6,00 výdechů na jednu otáčku hnaných kol, Podle aktuální rychlosti jízdy modelu a dalších okolností se to sice lehce mění, ale v přijatelném rozptylu. A při velkých rychlostech stejně nikdo tu kadenci nestačí počítat, a už ani nemá potřebu.
Kompletní jízdy (v celém dostupném napěťovém pracovním rozsahu) na zkušebním oválu dosud ještě Papoušek neabsolvoval. Ale z průběhu dosavadních DCC a následně i DC jízd, zatím velmi uspokojivých na krátkých zkušebních kolejích, nepředpokládám, že by snad mělo dojít k nějakému nepříjemnému překvapení.
Prozatím tedy (a za mne) - je to další krásný model.
Tak ať nám všem jezdí k radosti a spokojenosti.
