H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

[hank]

...kterou PIKO vyrábělo těsně po druhé světové válce...

60. léta jsou těsně po druhé světové válce?

Podle tohoto zdroje
https://www.reichsbahntriebwagen.de/var ... 0vt135.htm
se s výrobou VT 135 u fy PIKO začalo v r. 1963. A nejstarší verze modelu vozu M 140.323 ČSD se vyráběla od r. 1973. Ještě i dnes se dá občas sehnat v bazarech a na dražbách.

[Sandy]

Hanku, samozřejmě!!!!
Když se na to podíváš se současným odstupem....

[hank]

...

Tak rozumím tomu, že co se stalo pár let před tvým narozením, je pro tebe stejně vzdálená minulost jako třeba 30letá válka nebo upálení Mistra Jana... To jenom nám, kdo to pamatujeme, to připadá srandovní. Časová perspektiva se zdánlivě zkracuje i kvůli podání v učebnicích. Události (například) od dobytí Bastily po Waterloo se dají nacpat na dvě stránky, ale (například) z děvčete, které zažilo Bastilu v 19 letech, se mezitím stala 45letá matróna a to ještě byla ráda, když se toho věku dožila... Pro mé rodiče 18 let po válce znamenalo čtvrtinu života; kdybys jim řekl, že "těsně po válce" vystudovali, vzali se, usadili se a měli děti, asi by s tebou pěkně vyběhli. Pro ně "těsně po válce" bylo období řekněme od r. 1945 do r. 1948.

[Sandy]

Ale Hanku.....
To byla přece nadsázka.....
Zrovna od tebe bych nečekal, že to vezmeš vážně.

[hank]

To je riziko internetových diskusí, ve kterých není na partnera vidět. A priori máš dvě možnosti, jakou zaujmout výchozí pozici: Buď a) vycházíš z toho, že to druhá strana myslí vážně, a setrváš při tom, dokud se nepřesvědčíš o opaku, nebo b) začínáš z opačné pozice, ale s takovým výchozím přístupem se dá každá diskuse spolehlivě rozvrátit. Takže radši riskuju, že tu budu za blbce (nebo v nejlepším případě za autistu) a obvykle je moje výchozí pozice a).

[Dovi]

OPRAVA, DOPLNĚNÍ:

Přemýšlel jsem, jestli po několika letech otevírat starší vlákno.
Ale jo. V zájmu spravedlnosti :--) , a taky jako info pro případné začátečníky.

Toto jsem tehdy napsal o (starších) Čmelácích PIKO vyráběných v období 2013/14 a později - čili dnes již klidně 10-12 let starých:

Oproti levnějšímu Čmelákovi od PIKO s ne zcela domyšlenou koncepcí pohonu (těžký=slabý převod do rychla u těžkotonážního posunu, a navíc ještě v kombinaci se slabším motorkem s malým krouťákem) to u rokočmeláka vyřešili rakouští konstruktéři přímo ukázkově, na jedničku s hvězdičkou.

Subtilnější Čmeláci od PIKO (s hmotnostmi okolo 330 gramů) jsou skutečně lehčí než podvozkově i motoricky robustnější rokočmelda, který ve verzi DCC Sound váží cca 427 gramů.

Musím na to nyní reagovat, i když to bude asi delší, za což se předem omlouvám.

Včera jsem měl možnost vyzkoušet si na krámě "nového PIKO Čmeláka" (novinku z roku 2023, výroba 2023-2024), vojenského /ČSLA/ khaki analogového PIKO 59790 - a tento nový nejezděný model v kompletním balení jsem po prvotním otestování na zkušební koleji na pultě, potěžkání v ruce a vizuální prohlídce vzal za výhodnou dobrou cenu.

Když jsem pak dle dohody obratem prodejci volal, že také i po důkladnějším ověření doma je vše v pořádku, nabídl mi ten pokušitel ještě obdobnou novinku z roku 2024 (výroba 2024-2025), zelenokrémového analogového PIKO Čmeláka čD, rovněž nový nejezděný model v kompletním balení. Ten byl sice, zřejmě dle tržních principů (větší atraktivita, efektní barevné provedení, železniční správa a univerzálnější využití), o něco málo dražší, ale co je to proti Vesmíru, že jo :--) Tak jsem neodolal.

(pro zvětšení rozkliknout)

Už na první pohled dělá radost pěkné dílenské provedení i detaily včetně filigránského zábradlí ochozu (přitom pevného a zároveň dostatečně pružného) a bezpečnostního řetízku v proluce zábradlí na zádi, povrchová úprava s moc pěkným lakem, potisk atd. Poziční osvětlení je standardně přepínáno dle směru jízdy; 3 čelní bílá světla a 2 koncová červená. U vojenského Čmeláka navíc ještě (i v analogu) svítí obě typové tabulky vepředu nahoře na obou stranách kapoty.

Hmotnosti modelů jsou 325-326 gramů (khaki vojenský) a 329-330 gramů (zelenokrémový čD), a co je hlavní: v rozporu s očekáváním (dle zkušenosti získané před 5 lety) mě potěšila schopnost plynulé relativně pomalé jízdy.

Dosud ještě nezajeté modely (každý absolvoval zhruba 10 minut přerušovaného jezdění sem a tam při úvodních zkouškách) byly už i v analogu schopny neucukané pomalé jízdy rychlostí necelých 15 mm/s resp. 88 cm/min. Tomu by ve skutečnosti (1:1) odpovídala rychlost chůze 4,6 km/h. Nejsou to sice v tomto ohledu žádní rekordmani, ale už v analogu bez pulzní šířkové modulace (PWM) je to myslím použitelné i při ranžírování. Navíc pojezdy jsou hodně tiché.

Tak nevím, buďto jsem měl tehdy před lety smůlu na špatné exempláře anebo mezitím došlo ke zlepšení pojezdů (převody a/nebo motorek).

__

Příznivé proudové charakteristiky změřené po standardním záběhu cca 5'+5'+5'+5':

Čmelák     PIKO 59790     PIKO 59792
--------------------------------------------
  2,5 V     0,03-0,05 A     0,03-0,06 A
  3,0 V     0,03-0,05 A     0,04-0,07 A
  4,0 V     0,04-0,06 A     0,04-0,08 A
  5,0 V     0,05-0,07 A     0,05-0,09 A
  6,0 V     0,05-0,08 A     0,06-0,10 A
  7,0 V     0,06-0,08 A     0,06-0,10 A
  8,0 V     0,06-0,09 A     0,07-0,11 A
  9,0 V     0,07-0,10 A     0,07-0,12 A
10,0 V     0,07-0,10 A     0,08-0,12 A
11,0 V     0,08-0,10 A     0,09-0,12 A
12,0 V     0,08-0,11 A     0,09-0,12 A
--------------------------------------------

Technická poznámka, nic pro rychločtenáře :--)

Zdánlivě velké rozptyly odběru proudu /při odstupňovaných napětích/ jsou dány tím, že do tabulky je vlastně zanesen souhrn (interval od-do) všech naměřených hodnot, a to:
- při jízdě lokomotiv oběma směry
- při jízdě rovně a v obloucích pravotočivých i levotočivých (po obrácení lokomotiv na koleji)
- při zrychlujících se jízdách (cyklus měření směrem od 2,5 do 12 V)
- při zpomalujících se jízdách (cyklus zpětně zase od 12 V do 2,5 V)

Také samotný testovací ovál tentokrát na chalupě neležel na zcela rovném stole a v ideální vodorovné rovině. Modely tedy na uzavřeném okruhu jely de facto chvíli ve stoupání, chvíli vodorovně a vzápětí zase v klesání - ovšem na poměry modelové železnice ve velmi malém, maximálně cca 5 až 6 promile (okem celkem nepatrná 5-6mm změna výšky stolu na metr délky).

Samozřejmě by šlo v tabulce uvést reprezentativní střední hodnoty, a možná by to "vypadalo líp", ale pro lepší představu a věrnost jsem tam nechal ty maximální naměřené intervaly.

__

Přidal jsem dnes tyto dva nově získané PIKO modely k dosavadní malé flotile Roco Čmeláků a nemám pocit, že by v ní působily jako outsideři nebo chudí příbuzní, to určitě ne.

(pro zvětšení rozkliknout)

Každý ze tří zelených odstínů je jiný (tomu jsem rád), o khaki ani nemluvě.
Je zde patrný i ten známý rozdíl v barevném podání zelenokrémových strojů Roco a PIKO.
Roco zelená je teplejší (lehce do žluta), PIKO naopak studenější směrem do modra (do tyrkysové, cyan).

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

EDIT 21.3.2026 - ještě doplnění k vojskovému PIKO Čmelákovi:

Na tomto modelu je cenné i to, jak krásně a soustředně na jenom místě dokumentuje část naší železniční historie a všemožné změny v přečíslování.

Nejde totiž pouze o ten všeobecně známý hromadný přechod ve 2. polovině 80. let z našeho národního ČSD Kryšpínova značení na nově zaváděnou celoevropskou nomenklaturu, čili konkrétně třeba právě u diskutovaného Čmeláka o tu pochopitelnou změnu jeho přeznačení z ex řady T669 na řadu 770.

Ale tady u tohoto stroje došlo ještě navíc (z interních československých důvodů) také k 'totálnímu překopání' i pořadového čísla, konkrétně z původního 518 na nově přidělené 601-3.

No a tento PIKO model /šťastnou volbou výrobce/ zachycuje danou lokomotivu v jejím přechodném stavu, historicky potenciálně nejzajímavějším, kdy:

- na obou stranách kabiny je již nové označení bílým písmem 770.601-3, spolu s přiřazením lokomotivy pardubickému vojenskému útvaru a informací, že přechod na ČSD je povolen

- zatímco na čelech jsou původní (plechové/smaltované) červené tabulky s bílým orámováním a s označením bílým písmem T669.0518

- podobně i na podsvícených bílých 'tabulkách' s černým orámováním je původní černě provedené označení lokomotivy T669.0518 (po obou stranách kapoty vepředu nahoře)


Blíže k tomu když tak něco málo i zde na fóru:

- viewtopic.php?f=15&t=14226&p=329289#p329289

- viewtopic.php?f=15&t=7988&start=645#p329290

[Martin70]

Dovi a všichni ostatní majitelé a obdivovatelé Čmeláků. Pokud si to pamatuji dobře, tak prvotní lokomotivy dělalo Techimage, Roco a zmíněné Piko. Tehdy hodnoceno co se týká kvality v pořadí jak jsem napsal. Tuším snad správně, že Piko mělo hnané tehdy jen čtyři nápravy, kdežto oba zbývající výrobci všech šest (snad si to nepletu se Sergejem). Roco mělo pojezdy velmi tiché a skvělých parametrů. Piko naproti tomu ušlo od té doby cestu ke kvalitě modelů a řadí se na čelní místa mezi výrobci. Dle předchozích řádků mají modely asi lepší pojezdy, netuším zda hnané všechny nápravy?

[Dovi]

Tuším snad správně, že Piko mělo hnané tehdy jen čtyři nápravy, kdežto oba zbývající výrobci všech šest (snad si to nepletu se Sergejem).

Ahoj, co se šestinápravových strojů týče (diesely a elektrické lokomotivy se dvěma otočnými 3nápravovými podvozky), tak PIKO dosud stále má hnaných "jen" 8 kol z 12.

Vždycky prostřední náprava každého třínápravového podvozku je volná, tj. není poháněna. Její osa není mechanicky nijak spojena se sousedními dvěma krajními nápravami, které jsou hnané.
A tato prostřední volná náprava má s rezervou dostatečně velký možný rozkmit ve svislém směru, takže neubírá zbytečně modelu trakční sílu (nenadzvedává model nad kolejnicemi a umožňuje tak plné dosednutí oběma krajním nápravám).

Dávám za to hlavu na špalek.
Ověřoval jsem si to opravdu přímo fyzicky :--) u všech svých takovýchto modelů:
  - u obou PIKO Čmeláků
  - u ruské Mášky PIKO (aka našeho Sergeje)
  - u PIKO ČSD Ragulina
  - u obou ČSD Šestikoláků PIKO (DCCs + DC)

Ten nový PIKO Šestikolák (pár měsíců stará novinka z konce roku 2025), krom toho, že je to velmi povedený a nádherně provedený model, i co se týče detailů a spol., má třeba oproti PIKO Čmelákům ještě o poznání lepší schopnost pomalé jízdy.

A řekl bych, že také i PIKO Ragulin (v Německu Ludmila) a PIKO Sergej (v Polsku Gagarin nebo taky Gagar, v Rusku Maška, v Německu Bubny tajgy anebo taky Stalinova pomsta) jsou schopny jet o něco pomaleji než PIKO Čmelák. Teda snad se nepletu a ještě si dobře pamatuji svůj dojem z Ragulina a Mášky (Sergeje) - neporovnával jsem to teď přímo kus proti kusu při včerejším získání PIKO Čmeláků.

Kdybych měl seřadit jízdní vlastnosti a schopnost plynulé co nejpomalejší jízdy šestinápravových ("dvoupodvozkových") modelů PIKO, tak směrem od nejlepších k (velmi) dobrým resp. dobrým:
  - PIKO Šestikolák
  - PIKO Ragulin spolu s PIKO Sergejem
  - PIKO Čmelák

První místo je pravděpodobně bez debat.
O druhém a třetím by šlo případně diskutovat

[Martin70]

Dovi, díky za obsáhlou odpověď plnou informací a shrnutí všech dostupbých údajů a dat o šestinápravových modelech Piko.