Stanice Nová a Stará Ves

[Tempotaxi]

U technického vozidla se mně přestalo líbit ztvárnění válců.
Válce jsou dřevěné a pomocí vrtačky a pilníků je válec vytvořen. Jenže to není to pravé.
Změnu jsem provedl pomocí podložek a různých válečků.
Takže válcovací válce jsou po vysoustružení a převážejí se do skladu.

[Tempotaxi]

Válce jsem jemně patinoval.

Soustružna válců.
Zde se výkovku pak vyrábí nové válce. Popřípadě renomovaný válec se také upravuje v soustružně válců. Šupinka po šupince, zdlouhavá práce.

[Tempotaxi]

Papírna Větřní – původně Ignaz Spiro & Söhne.
Na vnitropodnikovou dopravu podnik používal upravené plošinové vozy.
Tak jsem si takový vůz postavil podle náčrtku.

[Tempotaxi]

Občas si připomínat staré dobré rady není na škodu.
Je pravda, že dnes se dají čísla lokomotiv objednat u nějakého výrobce. Skoro každá lokomotiva v prodeji má několik čísel, které se dají použít.
Ale přesto bude někdy potřeba si číslo lokomotivy vyrobit sám.

[Tempotaxi]

Modelů pořád přibývá a vitrínek je málo.
Tak jsem je musel pár vitrínek přidat.

[Ivan]

To si už můžeš otevřít muzeum a vybírat vstupné

Máš hezký ozdobenou chodbu.

[Tempotaxi]

Další vitrínky jsou nad okny. Bylo to jediné volné místo.
Jen poznámka na každou manipulaci je potřeba židle.

Ve stávajících vitrínách se trochu uvolnil prostor, modely v šuplíku, také jsou ve vitríně a modely, které stály na kolejišti a prášil na ně prach, tak mají také své místo ve vitrínách.

[Tempotaxi]

V knize „Nákladní vozy ČSD 1918 – 1950“ je fotka číslo 319, kde je plošinový vůz J 012, který postavila Ringhofferova továrna v roce 1928 pro papírnu Ignaz Spiro & Söhne ve Větřní.

[Tempotaxi]

První vůz je J 012 a druhý naložený černý vůz je po roce 1948, kdy se papírna jmenuje Závod Rudého Práva.

[Tempotaxi]

Třinecké železárny.
Další stavbou bude třínápravový kotlový vůz.
Fotka údajně je datována do roku 1923 a provedl jsem i detail kotlového vozu.


Pak jsem hledal, podle čeho se dá model postavit, a našel jsem rozměrový náčrtek kotlového vozu, který byl provozován u MÁV. Podle vzhledu rámu se možná jedná o podobný vůz a i léta vzniku vozu odpovídají době. Na fotce je pak jiná jímka a brzdařská budka je buď schovaná, nebo je odebraná, ale přesto vůz má brzdařskou plošinu.

Nejprve jsem postavil základ rámu vozu a to podle rozměrového náčrtku. Vůz podle fotky má jiné rozsochy a krajní dvojkolí bude brzděné. I dvojkolí budou jiná. Oblouky projíždí dobře.


Ano, vím, že model kotlového vozu a i tím pádem i některé předešlé modely jsou stavěny tak, aby aspoň vzhledově byl model totožný, jako je na fotkách. Bohužel v rozměrech nebo v určitých detailech jsou nepřesnosti, ale s tím musím počítat, protože jiné informace o vozech se už nedají v součastné době sehnat.
Možná, že ještě někde v rodinných albech, nebo na půdách v krabicích se pořád schovávají zažloutlé dobové fotky. Většinou tohle vše končí v popelnici.
Dále je ještě mnoho fotek v muzeích a v archívech, které nejsou ještě zpracovány a dlouho nebudou ke studiu použity.

[Tempotaxi]

Vážení, než jsem se pustil do stavby, tak jsem měl několik dotazů na kamarády, zda se jedná o kotlový vůz dvounápravový nebo třínápravový. Většinou jsem dostal odpověď, že se jedná o třínápravový kotlový vůz.
Ale přesto jsem dostal od diskutujících informaci, že se jedná o dvounápravový kotlový vůz.
Přesto mně to nedalo a znova jsem se ponořil do fotky.
Bohužel kvalita není nejlepší, ale přesto se podělím, co jsem viděl.

Je pravda, že jsou vidět jen dvě nápravy a třetí náprava je podle mě schovaná za stupačkou.

Zásadní problém je, že se nemusí jednat o pojezdový rám pro kotlový vůz, ale že pojezdový rám může být plošinový třínápravový rám vozu. A jímka je pak tam dodána. Dále, že jímka je usazena na jen na dvou nápravách.

[Tempotaxi]

Další poznatek jsou vzdálenosti.
Zelená šipka je kratší směrem k čelnici, ale červená šipka je další k čelnici.
Dále brzdařská plošina je širší, než je 0.8 m.

Podle postavení vozu ve fotce by to mělo být obráceně.

[Tempotaxi]

Zatím postavený rám třínápravového vozu více připomíná zmíněný náčrtek maďarského kotlového vozu a neodpovídá kotlovému vozu, který je na fotce.

Do rámu jsem přidal i kinematiku.

A tak teďka jsem v bodu. Zda pokračovat dál a postavit model třínápravového kotlového vozu. Nebo projekt odložit a pátrat dál, což už pochybuji, že něco vypátrám něco nového.
Další zamyšlení je, že většina kotlových vozů má vstupní hrdlo uprostřed jímky, ale zde je vstupní hrdlo na kraji jímky.
Podle mě je to taková splácanina, ze všeho možného, což bylo zcela běžné u podnikových vozů.

[Tempotaxi]

Protože se jedná o Třinecké železárny, tak zde bude i železniční vliv z polské stany.
Našel jsem podobné dvounápravové vozy, které mají jímku, kde je hrdlo na kraji jímky.
Bohužel hned je vidět, že vozy vypadají úplně jinak, než je kotlový vůz v Třineckých železárnách.


Podle mě je to pořád nějaký slepenec kotlového vozu.
Dále bude se jednat o vůz fekální nebo na odvoz různých kalů, které vznikají při výrobě.
Je také vidět, že kolem vstupního hrdla je na jímce velký nános nečistot.

Podle polského textu se jedná o tři kotlové vozy na přepravu olověných kalů.

[Tempotaxi]

Podobná konstrukce kotlových vozů má i Košicko-bohumínská dráha.