Kam s rozpojovaci

[belgarat]

Kolegove, predstavivost nemam, praxi (i znalosti) s tim, jak se organizuje posun nulovou. Potreboval bych pomoci s rozmistenim statickych rozpojovacu. Nadrazi viz orientacni planek:

puvodni funkce koleji viz schema:

Stanice je to odbocna, regionalni trat s odbockou "do kopcu" ke koncovemu nadrazi s vleckou (predpoklad: drevozpracujici zavod, pila; uvidime). Po "hlavni" (regionalni; v udoli vede usek dvojkolejky) se predpoklada i provoz rychlikove soupravy (skonci ve skrytaku), koncova "kopcova" stanice ma prostor tak loko + 2Y, takze asi motoraky/mensi soupravy, mozna by se tady obcas i odpojil pripojny vuz "mimo spicku".

Rozpojovace budou staticke, vzhled 'skoro jako' dreveny prechod pres koleje, pohon zespoda servem. Muzu je samozrejme naflakat na konce vsech koleji - ale je to ucelne ? Za rady a komentare k jak se v tomhle asi tak organizuje posun dekuji velmi.

Jinak pokud by se chtelo nekomu se zasnit, a vycucat si z prstu nejaky nastrel provozu ("grafikon" - s rezervou prosim) v tom kolejisti jako inspiraci, bylo by to prima voditko.

[Myšpulín]

S grafikonem se nebudu vymýšlet, ten si jistě z popsaného složíš sám. Takže co do koncové pojede z osobní dopravy. Sólo motor rozpojovače nepotřebuje, ale při špičce potřebuje přípojný vůz, nebo tam pojede třeba pára s vozy. Pára i motor s vozem dole (ale i nahoře) potřebují objet a motor i pára případně uklidit vůz či část soupravy. Takže zastavovat budou vždy na 5b, objedou po 3b a vrátí se na 5b. Takže odpojovač na 5b vlevo. Pokud přijede motor s vozem a bude odjíždět sólo, z 5b couvne na 5c a zde odpojí. Takže tady. Pokud přijede sólo a bude odjíždět s vozem, je to obdobné jako objetí popsané jako první, jen si po přijetí zajede pro vůz. Pokud bude nahoru zajíždět i něco většího, pak nahoru bude odjíždět z 3, pokud by se zde křižovalo pro odbočnou, pak třeba i z 1. Pokud to bude z hlavní vlevo, odpojovače nepotřebuješ. Pokud to bude doprava, pak na obou vlacích potřebuješ otočit lokomotivy, tedy vlevo na 3 i na 1. Vidím tu ale asi i depo vpravo dole. Takže předpoklad, že tam budou zajíždět lokomotivy od vlaků, co přijedou. Osobák z hlavní zde končí a loko dozbrojí, než se bude vracet, dál pokračuje jen motor popsaný prve. Takže kde bude zastavovat a odpojovat Os, tam odpojovač. Aby vozy neblokovaly stanici, měly by být odstavené někde vzadu, ale tam s nimi zajedeš cestou posunu, čili odpojovač až tam. Takže na 2 asi na obou koncích. No a nakonec, pokud by zajížděl nahoru rychlík, pak jen ten, co přijel zleva, ale to už se tu probíralo. Zprava by nahoru nezajížděl. A jdeme na nákladní dopravu. Tady nevím epochu, ale podle návěstidel soudím něco staršího, takže i víc nákladů. A zde máš víc možnosti. Ucelenky, náklady a vyrovnávky, to asi ne, takže nejspíše jen bumláky, a pokud ano, pak o nich platí to stejné jako o Os, jen by to probíhalo dál od výpravní budovy, tedy na 2 případně 1. A u Mn jde o to, jak je přivezeš a jak budou pokračovat. Buď pojede sem a odtud dál, a je jedno kterou kam, ale po stejné trase zpět, nebo přijede, odskočí si do konečné, vrátí se a pojede dál. Poslední možností je v depu stroj, co odtud poveze Mn do koncové. Takže pokud nepočítám rozpojovače potřebné k odstavení vozů zde ve stanici u rampy a skládky, pak určitě na 2. vlevo. Pokud bude obsluhovat koncovou a následně pojede dál, je otázka, jestli tu nechá ty vozy dál a opět si je připojí, až se vrátí, nebo je poveze s sebou. Tady ale nejsem znalec, zda-li to takto jde. Pak by zde byly někde nějaké odpojovače pro ten zbytek.
Pokud to tedy shrnu, potřebuješ na 5a na obou stranách pro odstavení vozů pro vykládku (neřeším jestli u volné plochy či skladiště), na 5b vlevo a 5c vlevo. Na 3a vlevo a 1 vlevo pro změnu směru odjezdu zprava vpravo. Na 2 vpravo i vlevo z důvodu obsluhy Mn vlaků, případně odstavení vozů Os z důvodu zbrojení loko. Co se týče koleje 4, tady ji vidím jen jako objízdnou. Asi by se nechala její levá část využívat i pro odstavení vozů během dne (osobní, nákladní) a depo obsluhovat jen z pravé strany. Pokud by to takto šlo, pak bych dal odpojovač i sem tak, aby se loko vpravo protáhla do depa, aniž by se spojila s odstavenými vozy vlevo. Ale bylo by to jen krátkodobé odstavení v řádu hodin, nikoli dní a jak píšu, nevím, jestli to není nesmysl.

[Jirkátor]

Odpovím ti asi tak, jak to slyšet nechceš, ale ať jich dáš sebevíc, tak v provozu zjistíš, že jich máš stejně málo a potřeboval bys je i jinde.

[belgarat]

Odpovím ti asi tak, jak to slyšet nechceš, ale ať jich dáš sebevíc, tak v provozu zjistíš, že jich máš stejně málo a potřeboval bys je i jinde.

No jasne. Snazim se tomu nejit zbytecne moc naproti. Ale zmena je zivot - nadrazi je na postelovych pantech, odklapeci ...kdyz to nepujde snest, prijede stavebni ceta.

[belgarat]

Myspulin: dekuji velmi za cas. Precetl jsem nekolikrat ... a asi jeste parkrat prectu, nez mi dojdou souvislosti - je to hutne a pro neznalka super !

Mozna pitomy dotaz (opravdu nemam predstavivost) -- Pokud bych chtel u Mn treba odvesit cast a tu pak poslat do koncove stanice analogicky pak privesit "prazdne" a poslat je po "regionalni trati" at uz tam ci tam 'do velkeho mesta' ... bude mi stacit bod rozpojeni na koncich koleji, nebo i nekde 'uprostred' ?

[Myšpulín]

...

Prakticky: pokud mi ty vozy nebudou překážet tam, kde zrovna stojí, tak je odvěsím, odjedu, najede na ně lokomotiva od Mn a odveze je (jak jsem psal, přesné předpisy neznám a nevím, jestli lze odjet z koleje, kde jsem zanechal část zátěže, jistě by to bylo popsané ve staničním řádu dané stanice, tady z okolí takový případ neznám). Jenže to bys musel mít rozpojovače co cca délka vozu vedle sebe. Ale proč složitě? Takže buď:
- tyto vozy budeš mít hned za lokomotivou, tedy popotáhneš na příslušný odpojovač na 1, 2 či 3, necháš tam zbytek, přejedeš někam jinam (asi by šlo právě využít 4), tam je necháš a vrátíš se pro zbytek. Připojíš, odjedeš.
- vozy budou na konci, takže vytáhneš celé ven, zajedeš na nějakou jinou (viz víše), odpojíš konec na nejbližším rozpojovači a vrátíš se se zbytkem. Odjedeš. (nejvíc modelové, nepopotahuješ)
- vozy budou na konci stejně jako předchozí, popotáhneš na příslušný odpojovač na 1, 2 či 3, necháš tam zbytek, přejedeš někam jinam (ne na 4). Odjedeš. Tady nevím jestli lze, protože posun nekončí na stejné koleji jako začal.
- nepředpisově provedeš popotažení nad rozpojovač, odvěsíš a odjedeš.
Pokud vozy odstavíš na 4, pak si je zde vyzvedne loko Mn a zajede s nimi na nějakou dopravní kolej a odjede. Jak asi víš, vlak nesmí odjet z manipulační koleje. A měla by se provést zkouška brzdy (asi stačí zjednodušená), takže po konci posunu by měl být chvilku klid. A jen malá poznámka, pokud modeluješ hlavně parní dobu, Ds je řazen za lokomotivou, aby osádka vozu v zimě nezmrzla, takže při posunu pendluje spolu s lokomotivou, odvěšuje se až za ním, topná spojka zůstává spojená. Takže pokud máš dostatečně dlouhé koleje, dej odpojovače tak, aby se ti mezi ně a návěstidlo vešla jak loko, tak Ds, ať nemusíš zbytečně popotahovat. Samozřejmě platí, že si můžeš dát těch rozpojovačů na jednu kolej i víc a při příjezdu si hned pohlídat, že zastavíš tak, aby jsi stál daným místem hned nad rozpojovačem. Ovšem ve skutečnosti už by například v koleji 2 žádné přechodové můstky nebyly.

Pro ostatní: Jsou tu znalci předpisů, aby mi případně některé chybné věci vyvrátili? Jak píšu, nejsem praktik ani znalec D1, popisuji pouze to, co jsem se dočetl z různých knížek pro modeláře, tak ať tu nešířím nepravdy.

[belgarat]

Poznamka: modelovane obdobi bude zrejme 1970-80(-85), pary uz moc ne. Elektrika nebude zadna, ani na 2kolejce v udoli.

[belgarat]

Jeste dotaz: jakym zpusobem se v danem planku "zachazi" s koleji c. 3 (a, b) ? Ve schematu je oznacena jako dopravni; tedy pripadny osobak vlak zustava a musi se "vejit" na 3b pred stanici ?

[Pavel-HP]

3a + 3b i přes tu spojku.

[Sedli-CB]

Ahoj, na plánku stanice jsem si všiml jedné drobnosti, která s rozpojovači nesouvisí. Týká se návěstidel. Díky kolejovému uspořádání je nemožné mít pro pravé zhlaví skupinové návěstidlo pro koleje 3b a 5b. Každá by musela mít své + skupiňák pro koleje 1 a 2 nebo varianta skupinových směrových - ta jsou umístěna za krajní výhybkou na záhlaví a platí pro odjezd jedním daným směrem. Jde o to, že díky konfiguraci zhlaví lze odjíždět z 5b na vedlejší a současně ze 3b na hlavní trať. Při změně na ta směrová bych pak posunul odjezd i na levém zhlaví za poslední výměnu, aby byly stejně.

Co se rozpojovačů týče, tak já mám na svém kolejišti v jedné koleji dokonce 5 rozpojovačů za sebou. Vzniklo to po první výstavě ještě bez zaštěrkování, kdy jsem si ověřil technologii posunu a zjistil, kde ty rozpojovače budou nejvíce potřeba. Takže řešení by bylo si to doma třeba i "nasimulovat", tedy sestavit na stole a jedno odpoledne si zajezdit a především zaposunovat. Z toho Ti vyjdou místa, kde budeš rozpojovače potřebovat

A poslední věc, vzhled rozpojovače... S přechody bych byl opatrný, protože například vzadu na koleji 4 u levého zhlaví (v podstatě v pustině na okraji stanice) nebude dávat smysl. Stejně tak pokud nebudou v řadě a když je srovnáš u jednoho zhlaví vedle sebe, zkrátíš si na nejdelších kolejích jejich užitnou délku. Sám jsem tento problém řešil a přistoupil k němu následujícím řešením. Cívky rozpojovačů jsou navinuty na plexisklovou špulku od šicích strojů. Nechají se koupit za pár korun. Navinuto izolovanou licnou 0,2 mm, počet závitů hodně (navinuta plná špulka, nepočítal jsem), odpor vycházel cca kolem 220Ω (záleželo na počtu závitů, což ovlivňoval i výrobce licny a tloušťka její izolace - doporučuji jednoho výrobce!). Každou cívku jsem před osazením vyzkoušel přes trafo a nechal 5 minut. Většinou se hřály, tak jsem zkusmo přidával předřadné výkonové odpory 5W a hodnotu 15 nebo 20 nebo 30Ω. Pak i po 5 minutách OK - lehce vlažné (5 minut stejně nikdy nebude držet!). Na cívku jsem na velkých stolních pákových nůžkách nastříhal proužky plechu a přes vyrobené kopyto vyrobil nástavec. Do něj uprostřed vyvrtal díru na šroub a cívku do něj vložil. Použitý šroub je mosazný M3, dlouhý asi 8 cm (dle tloušťky podloží). V TT je díky pluhům maximální přípustná podélná délka zvedací části na cca 2 pražce, pak už nerozvěsím 2 loko u sebe - zvedám loko za pluhy. Vzal jsem mosazný šroub, nařízl do jeho hlavy drážku a naletoval mosazný drát průměru 1 mm. Ten jsem za šroubem ohnul o 90° směrem dolů. Na to přišla naletovat mosazná destička o velikosti cca 5,5 mm (šířka) x 8 mm (podélně). V kolejišti jsem vysekl 2 pražce a ty nepatrně zkrácené nalepil na tuto destičku. Do vzniklého místa jsem vyvrtal 2 díry nepatrně menší a vtlačil do nich napevno 2 mosazné trubičky s vnitřními průměry 3,2 mm (pro šroub) a 1,2 mm (pro vidící drát). Vodící drát je zde kvůli neotáčení té desky a zapadnutí rozpojovače zpět na své místo. Pod to jsem ze spodu přilepil cívku s pólovým nástavcem a malý plošňáček s odporem a zhášecí diodou přišrouboval vedle. Jako jádro jsem na tomto šroubu použil vstřikovací trubku z motoru Liaz (Tedom). Díru jsem na soustruhu převrtal na 2,6 mm, vyřízl uvnitř závit a pak našrouboval na šroub a na soustruhu lehce líznul. Zjistil jsem totiž, že díra není přesně uprostřed té trubky. Výška jádra je cca 9 mm. To se pak ze spodu natočí na ten šroub a dá se tím i vyladit zdvih rozpojovače. Po vyladění zdvihu jsem zespodu zakápl jádro barvou, aby se neroztočilo. Následovalo zamaskování štěrkem. Snad je můj popis pochopitelný. Přidám ještě odkaz na mou galerii na rajčeti. Od této fotky dále jsou rozpojovače a jejich výroba zachyceny, je tam i nějaké video. Odkaz: https://www.rajce.idnes.cz/sedli-cb/alb ... 1601811112 Je to sakra pracné, cca 27 ks rozpojovačů jsem před dvěma lety dělal ve volných chvílích asi 3 měsíce, ale výsledek stojí za to. Záměrem bylo, aby nebyly na první pohled v kolejišti vidět a aby zde nebylo na nesmyslných místech spousty přechodů. Posuďte sami: https://www.rajce.idnes.cz/sedli-cb/alb ... 1655968534 Na této fotce je jeden těsně před popelovou jámou v úrovni toho rychlostníku, druhý na sousední koleji vpravo v úrovni vodního jeřábu, další na koleji úplně vpravo (čistě zaštěrkovaná) na samém okraji fotky a další na koleji úplně vlevo zhruba v úrovni vyčkávacího návěstidla...

[belgarat]

V TT je díky pluhům maximální přípustná podélná délka zvedací části na cca 2 pražce

Vidis ... a presne tenhle pripad mne nenapadl. Dekuji ! Ja mam mechaniku servo + pres slabe (zalomene do "Z") pruzne tahlo ovladany 'zvedacek'; takze nadzvedavani loko nehrozi, to tahlo se napruzi. Ale plosinka by se mi mezi pluhy nezvedla, na kombinaci loko+vagon je to OK (loko nenadzvedne, pak vyskoci). Zvedaci mechanika je duty ctvercovy profil, a v nem vlozeny ctvercovy profil, na ktery je nasazena (prilepena) plosina ("prechod"); vodici drat netreba.

Zkusim to tvoje; pracne to mozna ani tak nebude, ja si ty prechody a cast podlozi koleji s sachtou na duty profil tisknu na 3D tiskarne

[belgarat]

Dalsi ze serie uz jen mirne souvisejici s posunem - zato vsak s elektrikou.

Nadrazi viz planek nahore. Elektricky oddelene useky viz schema zde v prispevku (barvicky jsou vodice, sejdou se mi v detektorech obsazeni). Vyhybka ma rovnou cast obarvenou podle useku, jehoz by mela byt soucasti. Tedy vyhybka D565 je soucasti zelene casti zhlavi, zatimco vyhybka DU69 ke soucasti obvodu depa.

Prosim o prakticke zkusenosti tech, kteri provozuji libovolny JMRI / TC / RocRail (ja budu mit rocrail), jak zhlavi vpravo a prejezdy z 1. na 2. kolej shora "rozusekovat" tak, aby to vyhovelo stylu PC rizeni, a nebranilo vecem jako
- jizda D4 -> V1 a zaroven D5 -> U1
- posun D# -> D7 a zaroven jizda U/V -> nadrazi
- Posun D3 -> D8 a zaoven jizda U/V -> nadrazi

Nebo mam nektere (?) vyhybky udelat uplne samostatne odizolovane a detekovane ?
(znaceni prosim radeji nekomentovat, je v tom system sice blby, ale muj)

[Myšpulín]

Na první pohled dobrý. Jen bych nechal tu zmíněnou DU69 samostatnou. Bude-li ti něco stát na D#, neprojedeš D7 třeba U1. Odjet nesmíš, neboť to je manipulační kolej, ale posunovat můžeš.

[belgarat]

A poslední věc, vzhled rozpojovače... V TT je díky pluhům maximální přípustná podélná délka zvedací části na cca 2 pražce, pak už nerozvěsím 2 loko u sebe

Legracka: podlozka pod TT koleje s vykusem na "dvouprazcovou" plosku (s nalepenymi prazci) a dirama na LEDky optocidla (sklon sachet k sobe je asi 10st). Ale k prakticke zkousce musim nejdriv snest na stul tu pryskyricnou tiskarnu a natisknout si i tu placku s vyrezem na tahlo, to na FDM nedam dost presne.

[marian_r]

Čo má zachytiť tá optika?