České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

[hank]

Tak třeba pomůže aspoň tohle.

(První výkres je zřejmě z nějakého drážního archívu. Autor druhého výkresu je na němu uveden.)

[hank]

Taky na těch stránkách bylo tohle:

[Adam96]

Milan, Hank: pánové, oběma vám děkuji

[Střelec]

Hajzlíky z Hevlína dělala Igra a byly si dokonce podobný...

[hank]

Hajzlíky z Hevlína dělala Igra a byly si dokonce podobný...

Ostatní pozemní stavby z Hevlína nabízí Bubi model. Na základě vlastní zkušenosti doporučuji vyhnout se jim širokým obloukem.

[Zlámalík]

Kubická parabola byl web Ľubomíra Beňáka z klubu Moduly Brno. Takže by mohl pomoct přímý dotaz: https://www.modulybrno.cz/, případně mail uvedený na uložené stránce v archivu.

[Bw_Ig]

Vážení kolegové, chci se zde s vámi podělit o archivní nález.
Jeho rozsah je daleko větší něž podklady pro místní dráhy, přesto jej musím dát sem protože se to dotýká i lokálek. A pro modeláře zabývající se stavbou železničních vozů, nebo tramvají, tak toho je tam dost.
Jedná se o zveřejněnou digitalizovanou sbírku výkresové a technické dokumentace uložené v Technickém muzeu Brno. Když jsem tam byl před 35 lety, tak prý nic nemají, ať neobtěžuji. A to jsem hledal jen Královopolskou strojírnu. A hle, po 35 letech to digitalizovaly a co tam toho je.
Zde odkaz, na jednu tématickou stránku:
https://sbirkytmb.museion.cz/?kolekce=150600786
A co se tam dá najít - u sekce železniční výkresy, je tam třeba kompletní sbírka normálií vodáren kategorie M od kkStB - to už jsem v tématu místních drah. Pak výkresy vozů nákladních i cisternových produkce Královopolská, Györ i Simmering (sice toho moc není, ale to málo stačí). I výkresy výstavních pavilónů na Světové výstavě v Paříži a Miláně, kde byla přítomna Královopolská i Simmering, včetně rozmístění vozidel. Též vozové a lokomotivní točny. Zařízení a budovy železničních dílen a vodáren. Pokud zadáte i jiný pojem - tramvaj - tak je tam kompletní sbírka všech typů a druhů tramvají, ale ne z Brna, jsou to tramvaje v Praze.
V neželezniční sekci technické a konstrukční výkresy parních kotlů a parních strojů převažují výkresy Královopolské (od roku 1892), strojírny Brand-Lhuillier, atd. Z produkce Královopolské strojírny to jsou výkresy celých zařízení ropných rafinérií co se vyráběly pro Rumunsko. Atd.
No kdo chce tak tam dost najde. Vyhledávání už nechám na Vás.
A výkresy jsou ke stažení v dost dobré kvalitě. Až na rastr Technické muzeum Brno. No někomu by to mohlo vadit, ale... je to jen studijní materiál. Tak to stačí.
Děkuji za pozornost.

[hank]

Bw_Ig: Díky.

[kokr]

Prosím víte číselné označení vozů, které se pohybovaly za první republiky na trati do Starého města pod Sněžníkem? Dělám stanici Štíty a odhaduji, že se tam někdy mohli podívat. Jde mi o předlohu na nové modely od Pojezdy PG, kdy bych rád znal konkrétní čísla vozů lehké stavby BCl a Cl r.v. 1904/05. Předem děkuji.

[hank]

Prosím víte číselné označení vozů, které se pohybovaly za první republiky na trati do Starého Města pod Sněžníkem? Dělám stanici Štíty a odhaduji, že se tam někdy mohli podívat.

Za I. republiky nejspíš nemohly.

Vozy z prvního přídělu dostaly v r. 1925 u ČSD následující čísla:
Hytlák - DFl 6-9068.
BCl byl ještě před r. 1925 degradován na Cl, takže v r. 1925 byly oba staroměstské vozy vedeny jako Cl a přečíslovány na Cl 4-5956 a 4-5968. V r. 1933 byly převedeny mezi přípojné vozy pro motorovou trakci (což zřejmě souviselo se zahájením zkušebního provozu M 122.009 v r. 1934) a přeznačeny na Clm 4-5822 a 4-5825. Úpravy pro motorový provoz spočívaly obvykle v odstranění parního topení, sací brzdy a olejového/plynového osvětlení, dosazení kompletní výstroje tlakové brzdy, kamen na tuhá paliva a elektrického osvětlení. Kolik toho však najezdily, není úplně jasné; v polovině 30. let byla pořízena na mostě přes Krupou tato fotografie:

(Nekvalita kopie snímku je způsobena nekvalitní předlohou.)

Do Štítů 4okeňáky - aspoň pokud vím - nikdy nejezdily.