Stanice Nová a Stará Ves

[Tempotaxi]

Železniční přejezdy
Zákaz vstupu a vjezdu na železniční přejezdy před přijíždějícím vlakem upravovalo nařízení ministra obchodu č. 169/1890 ř. z. z 30. srpna 1890 „jak se má chovati obecenstvo u přehrad železničních zvonítkem opatřených, pak u přechodů místních drah opatřených výstražnou tabulkou Pozor na vlak“. Nově pak problematiku upravil v § 108 československý zákon o drahách 86/1937 Sb. z. a n. Břevna závor byla opatřena odrazkami.
Mezinárodní železniční unie se v listopadu 1928 dohodla na provádění dopravního značení nechráněných přejezdů. Každý takový přejezd měl být opatřen výstražným tzv. ondřejským křížem a jeho ramena měla být natřena stejnými barvami, jakou se v příslušné zemi natírala břevna závor. V Československu byl tedy od roku 1931 zaveden černo-bílý nátěr, který se dosud používal i na závorách. Černobílé provedení závor bylo zvoleno pro snadnou údržbu a nařízeno výnosem ministerstva železnic roku 1907. Zároveň bylo výslovně zakázáno červenobílé provedení, které bylo více prosazováno mezinárodně. Červeno-bílé provedení povinně nařídila všem smluvním státům až Úmluva o silniční dopravě z roku 1948.
Značení přejezdů výstražnými značkami a návěstními deskami nařídila až vyhláška 100/1938 Sb. z. a n. v rámci systému dopravního značení. Tento typ značení vycházel z německé úpravy z roku 1937.

Vládní nařízení č. 242/1939 Sb. vlády Protektorátu Čechy a Morava mělo harmonizovat české dopravní značení s německým, o což okupační orgány usilovaly už od jara 1939. Některé dosavadní české značky (například značení železničních přejezdů či hlavní silnice) byly převzaty z německé úpravy již podle nařízení z roku 1938. Zásadní byla změna barevného provedení výstražných značek, které se přiblížilo dnešní podobě, červenému orámování s černým znakem v bílém poli. Byly zavedeny dodatkové tabulky. Pro informační tabule a směrovky byly zavedeny žluté pravoúhlé značky s černým orámováním a černým textem. Texty na značkách byly dvojjazyčné, první německé a druhé české. Okupační orgány na provedení této změny velmi naléhaly. Obce, které měly německý ekvivalent názvu, byly uváděny dvojjazyčně. Objevil se dokonce požadavek, aby všechny české názvy byly pro snadnější čtení transliterovány do němčiny.

Po druhé světové válce řada obyvatel dopravní značky ničila jako symbol okupace, což se týkalo zejména dvojjazyčného orientačního značení. Mnohde byly tyto značky spontánně nahrazovány nestandardizovanými značkami. Nejednotnost značek a jejich špatný stav vyvolaly diskusi o budoucí podobě dopravního značení. V odborných kruzích byl patrný příklon zachování protektorátního způsobu značení, který byl výraznější a více odpovídal evropským trendům. Ministerstvo techniky vydalo pokyn, podle kterého mělo být značení s dílčími odchylkami provedeno podle protektorátního předpisu. Přetrvávala však silná averze k žluto-černému orientačnímu značení, ač z hlediska bezpečnostního a technického se tato kombinace jevila nejvhodnější. Proto byla zvolena kombinace žluté a tmavomodré, která měla obdobné parametry, ale nebyla národnostně choulostivá. Definitivní kodifikace dopravních značek byla zatím odložena.

[Tempotaxi]

Další zajímavost z roku 1951.
Poloviční závory.
Závory jsou umístěny, jak vpravo, tak i vlevo, přitom druhá půle je volná.

[Tempotaxi]

Upravené výstražné kříže jsou umístěny na přejezdu Praha Zličín a na silnici Praha – Plzeň.
Ale tohle jsou už zase 70 léta.

[Tempotaxi]

Zde na pár stránek, řádcích jsem shrnul problematiku železničního přejezdu, který prošel nějakým technickým vývojem, bohužel do všeho ještě zasahuje národnostní a politické uskupení tehdejší doby.
Jenže předpis byl, vyhláška nebo zákon také, ale účinnost takového nařízení byla vždy naplánována na pozdější léta, ale v praxi to mohlo, dopadnou na daleko pozdější léta. A předělávat něco co funguje, bylo celkem zbytečné. Ano na hlavních, takzvaně státních silnicích se to postupně upravovalo, změnilo, ale v zapadlých vískách, šel čas pomalu dál.

[Tempotaxi]

Dále se musím zmínit i o autobusové dopravě, které započalo již v roce 1908. Od roku 1919 vznikla autobusová doprava, která byla řízena Ministerstvem pošt a telegrafů. Dále autobusovou dopravu od roku 1927 provozují také dráhy ČSD. V roce 1932 byla provozována i soukromá autobusová doprava. Poštovní linky, autobusy, personál od roku 1933 postupně přecházejí pod jednotlivá ředitelství státních drah. V roce 1949 vzniká Československá autobusová doprava, která se v roce 1952 mění na Československá státní autobusová doprava a bylo zřízeno 19 samostatných krajských národních podniků. Až v roce 1957 přebírá řízení autobusové dopravy KNV.

[Tempotaxi]

[Tempotaxi]

Po technické stránce mě zrovna ta 50 léta se moc líbí. Na dráze jezdilo vše, co mělo kola, jezdila zde celá Evropa. Bylo zde mnoho řad a typů lokomotiv, nákladních i osobních vozů.
V silniční dopravě zde jezdilo také vše, co mělo kola. Je pravda, že osobní automobilová doprava byla plenkách, ale nákladní a autobusová doprava byla také typově různorodá.

Stačí se podívat na pár fotek:
Osobní vlak Praha Bráník 1949.

Osobní vlak Praha hlavní nádraží 1955. Každý vůz je prostě jiný.

Bohužel to byla doba politické agitace.
Ostrava důl Trojice 1951.

Praha 1949.

Byla to i doba budovatelská a výstavba velkých závodů. Praha 1951.

Potom to byla doba velkých akcí ROH a podobných společenských organizací.
Vrchlabí 1948.

[Tempotaxi]

A tohle vše by mělo kolejiště mít, ten duch, tu dobu 50 let.
Jenže to je problém. Ano jsou fotky, jsou filmy, jsou různé dobové texty, které jsem použil, ale bohužel během dalších let vyplulo mnoho dalších fotek a poznatků, že to bylo zase úplně jinak.
Berte prosím kolejiště takové jaké je a kdybych na stejné téma stavěl jiné kolejiště, tak ho budu zase stavět jinak. Jen od doby stavby až po dnešek se vyrojilo tolik vhodnějších staveb a doplňků. A za pár let to bude třeba v nabídce produktů lepší nebo také horší.
Každý modelář, který staví model, až po stavbě modelu zjistí, že model mohl postavit jinak a lépe.

[Fox]

No, je vidět, že na tom máš práce ještě na tři další životy. Ať se daří!

[Tempotaxi]

No, je vidět, že na tom máš práce ještě na tři další životy. Ať se daří!

Ale nemám.
Kolejiště je takzvaně hotové, ale přesto je možnost něco vylepšit, něco více napatinovat, ale do větších rekonstrukcí, předělávek se mně nechce. Občas je možné něco doplnit, ale opatrně, aby to pak nebylo přeplácané. Jak se říká, vše s MÍROU.
Ale přesto něco dohledávám a upřesňuji svoje poznatky.

A každý, kdo tohle čte, si může udělat svůj vlastní obrázek, může použít moje informace, fotky, nákresy i výkresy ke svoji modelové činnosti. Může použít i připomínky jiných modelářů nebo i jiných rejpalů, protože každý si staví svoje kolejiště a to jen pro sebe a zda ho bude někde prezentovat je už jeho počin.

[Tempotaxi]

A zapomněl jsem – ještě musím elektrifikovat přestavníky a sem tam přidat drátek ke kolejnici pro lepší přívod proudu. Analogově, vše fungovalo, ale digitálně, stačí někde nečistota, špatný spoj a pak nic nejede.

[Dovi]

Tempotaxi>
Obdivuji šíři záběru a bohatost Tvého archivu, to množství nashromážděného dokumentárního materiálu a práci s ním. No a samozřejmě, a to především, Tvoje rozsáhlé budované finišující modelářské dílo.


Pro ostatní:
Možná některým z vás/nás starších připadá ta černobílá fotografie stopujícího cestujícího s kufrem na silnicí lemované po obou stranách patníky poněkud povědomá, ale nějak si nemůžete vzpomenout.

Malá nápověda:
Tomuto cestujícímu a následně ani výletníkovi s batohem na zádech ještě řidič autobusu Josef Bek nezastavil. Avšak poté už neodolal a zastavil fešné Valentině Thielové alias nejchutnější kávičce na dvaapadesáté rovnoběžce...

Už víte?

[Tempotaxi]

Obdivuji šíři záběru a bohatost Tvého archivu, to množství nashromážděného dokumentárního materiálu a práci s ním. No a samozřejmě, a to především, Tvoje rozsáhlé budované finišující modelářské dílo.

Tak nějaký archív mám a je tam toho dost.
Ale jinak se využívá internet, digitální knihovny a další možnosti sdělovací techniky.
Prostě potřebné informace si musí modelář najít, jenže něco najde hned a něco se hledá dlouho a něco se vůbec nenajde. Co se najde, tak uložit.
Dále na různých železničních akcích, všichni fotí lokomotivy, nadávají, že se tam všichni pletou, málo lidí pak fotí vozy a skoro nikdo nefotí to co je v kopřivách a přitom ve stanicích a v depech je plno zákoutí, které je potřeba pak použít nebo upravit na stavbě kolejiště.

[tomkanka]

... Už víte?

Sokolovská 13:30

[tomkanka]

Dále na různých železničních akcích, všichni fotí lokomotivy, nadávají, že se tam všichni pletou, málo lidí pak fotí vozy a skoro nikdo nefotí to co je v kopřivách a přitom ve stanicích a v depech je plno zákoutí, které je potřeba pak použít nebo upravit na stavbě kolejiště. ...

Přesně pro to mi udělala radost ta fotka z Braníka z roku 1949! (Bez čekárny, mostu, s původním skladištěm ...)