1. Přiznávám, že jsem nějak nepochopil Zdeňkův postup s využitím neexistující lokomotivy, ale možná mám dnes jen dlouhé vedení
Chování v těchto situacích je bohužel závislé na implementaci v jednotlivých systémech, ale i na konstrukci ovladače. V každém systému, každý ovladač po připojení požádá centrálu o informace k lokomotivě, kterou chce ovládat (a to i přesto, že poslední informace k ní může mít uloženy v paměti). U inkrementálních ovladačů, tj. těch, které mění rychlost a směr buď tlačítky nebo dokola se otáčejícími enkodéry, lze jednoduše takto obdrženou informaci vzít a začít ve stavu, který si naposledy pamatovala centrála a který je vysílán do kolejí. Takže nebude žádné škubnutí. Tedy pokud autor programu v ovladači dal přednost informaci z centrály před nastavením ovladače. Ale potenciometru, který je na maximu, asi nevysvětlíte, že centrála naposledy posílala komotivě rychlost někde v polovině rozsahu. Tady se škubnutí těžko vyhnete. Nemluvě o přepínači nastaveném pro druhý směr.
2. To kam jede lokomotiva na povel "vpřed", je v první řadě dáno způsobem zadrátování dekodéru do lokomotivy. Pokud se to udělá spravným způsobem, tak je lokomotiva vůči ovladači orientována správně. Ale lze to změnit přeprogramováním CV. Programům v PC je to úplně jedno, jim se to na začátku jednou řekne a podle toho se chovají. Tady bude opět záležet na konstrukci ovladače. Pokud je schopen zobrazit a přejmout informace z centrály, tak uvidíte kam pojede. Ale to jak je orientovaná na kolejích za vás v manuálním provozu nikdo nevyřeší (tady člověk ocení pokud má lokomotiva světla přepínaná podle směru jízdy).