Ona je teď trochu okurková sezóna, ale měl jsem dnes dopoledne zrovna jednoho Kocoura vyndaného z krabičky
(analogového slovenského - porovnával jsem proudové odběry Roco Bardotky + Kocoura s PIKO Hektorem + Sergejem) a tak jsem se k tomu možnému naklápění podvozku mimoděk dostal...
Chystal jsem si Ti proto teď v poledne napsat - a vidím, že po delší pauze od Tvého dotazu kolegové shodou okolností vytvořili zrovna právě teď během pár hodin celou smršť příspěvků, což je jenom dobře

Můj názor/zjištění je, že
dvounápravové podvozky Kocoura umožňují svým konstrukčním provedením a uchycením k rámu toto:
1)
Vodorovné otáčení kolem
svislé osy (samozřejmost potřebná pro průjezdy oblouků o malých poloměrech) 2)
Poměrně velký náklon v podélném směru. tj. kolem
příčné osy (to je potřebné zejména nebo typicky při změně podélného sklonu koleje) 3)
Menší (malý), ale přesto patrný žádoucí náklon i v příčném směru. tj. kolem
podélné osy (to je vhodné-potřebné pro jízdu po koleji, která je, z různých důvodů, mírně "do vrtule") Čili jestli všichni mluvíme o tomtéž (bod č. 3), tak podle toho, co vidím u jednoho ze svých modelů (u ostatních kusů to bude stejné),
malý příčný náklon je tou konstrukcí a jejím výsledným provedením umožněn.
Sice je ten disponibilní náklon podvozku v příčném směru (kolem podélné osy) o poznání menší než ve směru na něj kolmém, ale přijde mi to technicky v pořádku. U mne ten "rozkmit napříč" dělá na koncích podvozku (vně kolejnic) asi tak 1 až 1,5 mm (baj voko - neměřil jsem to), a to stačí pro zvládnutí jízdy po "mírně zkroucené" koleji.