Stanice Nová a Stará Ves

[Tempotaxi]

A zde je pak celkový pohled na železniční dílny.

[Tempotaxi]

A pak je zde úplně celkový pohled na obě stanice Stará a Nová Ves, na obě výtopny, skladištní areál, traťovku a železniční vozové dílny.

[Tempotaxi]

Tak jsem přidal trochu nepořádku, nářadí, stůl a na něm je zase nářadí, elektrický rozvaděč, listová péra a vzduchové jímky.


Stojan na zarážky a čelo otevřeného vozu.

[Tempotaxi]

Po delším čase hledání a čekání až bude k mání „ Kolový zákopový stroj TMK 2“, tak jsem se ho dočkal.
Opravdu parádní model a ještě větší paráda skutečná předloha. Tak tuhle potvoru vidět v akci.
Další budoucí vojenská přeprava, možná cvičení Varšavské smlouvy, ale jistě to budou zase ženisté, uvidíme, co z toho vyleze.

[Tempotaxi]

Dalším modelem, který spadá do 50let je nákladní auto Tatra 128.



Trochu jsem model patinoval. Takže mám několik možností následujícího provozu. Nechat model tak a dát ho do vojenského transportu. Armáda ČSLA jede ze cvičení.
Příkladem může být tato fotka, kde je tatra při nácviku vojenské přehlídky v roce 1954 v Bratislavě. Jen pro zajímavost SPZ je černá a bílé písmo.

Protože tento nákladní automobil se moc pro armádu nepovedl, tak byl následně odprodáván do civilního sektoru. Mám další možnost nástavbu na korbě odebrat. Příkladem mně může být tatra, která byla použita při stavbě cihelny ve Zlaté Moravce v roce 1959.


Zdroj fotek: TASR

[Tempotaxi]

Trochu jsem upravil vnitřek jedné lodě v železničních dílnách. Bohužel fotka vždy odhalí plno nedostatků, tak se bude muset na vzhledu dílen trochu zapracovat. Nakonec pak bude na podlaze dlažba.

[Tempotaxi]

Takže trochu jsem opravil malování, doplnil dlažbu a vystavěl rampu.

[vojtas]

A ta zeď která v půlce budovy musí být a vyčuhuje na střeše je kde? Takhle by tam ta rampa přece nikdy nemohla být. Stejnětak nějaká konstrukce krovu a komíny.

[Tempotaxi]

A ta zeď která v půlce budovy musí být a vyčuhuje na střeše je kde? Takhle by tam ta rampa přece nikdy nemohla být. Stejnětak nějaká konstrukce krovu a komíny.

Vážený kolego, když napíšete písmeno „A“, tak napište vše až po písmeno „Z“.
To znamená, jak to má správně vypadat a pro pochopení mně i ostatním čtenářům, je nejlepší náčrtek správného uspoření jedné lodi dílen.

[Tempotaxi]

V železničních dílnách přibylo pár sudů, popelnic, poškozených starých beden, dvojkolí, přepravních plechových beden, pracovníků, venkovní sklad plynových lahví a další drobný materiál. U vrátnice přibylo pár stromů.

[Tempotaxi]

Předpokládám, že bude občas potřeba manipulovat těžším dílem, tak bude potřeba postavit sloupový otočný jeřáb do prostoru patkových zvedáků.

[Tempotaxi]

Zde je pak příklad schématu sloupového jeřábu.
I zde na modelu bude potřeba jeřáb, který má výšku k výložníku 5 m, což bude výška v modelu 57,5 mm.

Další potřebné rozměry ke stavbě lze najít i zde. Ale rozměry dílů se musí přizpůsobit k výšce jeřábu.

Za předpokladu, že výška jeřábu bude zhruba 60 mm, tak průměr sloupu by měl být aspoň 8 mm. Ale musím brát v úvahu, že jeřáb by měl být vyšší než je železniční vůz. Tak aby kočka dokázala zvednout břemeno ze střechy vozu. Což je zhruba 65 mm až 70 mm. Tím pádem se musí sloup mít i větší průměr aspoň na 9 mm.
Délka výložníku může být 60 mm. Nosník výložníku by měl mít aspoň odpovídající výšku a i šířku. Počítám profil písmene “H“ 3,5 až 4 mm. Výložník má ještě nosnou vzpěru ve tvaru trojúhelníka.
Pak podél výložníku jsou krycí plechy proti dešti.
Na druhé straně výložníku u sloupu je motor, převodová skříň a ozubená kolo na otáčení výložníky a vše je zakryto plechem proti dešti.
Hezká teorie, jak postavit sloupový otočný jeřáb. Takže zavelím si a postavím si.

[Tempotaxi]

Nejprve jsem zpátky vrátil odstraněný rohový sloupek, který právě vadil při pokládání podlahy a natírání stěn. On taky ten sloupek krásně zpevnil střechu.

[vojtas]

No a právě v místě toho sloupku musí být buď zeď skrz celou budovu, nebo alespoň jeden sloup uprostřed, překlad nad ním a zeď až nahoru. To co vidíš na střeše je koruna zdi ve stejné tlouštce jako obvodová zeď na druhé straně, a rozhodně není možné, aby to udržel krov, nebo tadyten minisloupeček a dlouhý překlad.

[MartinMach]

Dobrý den,
smekám před tempem výstavby a pravidelně sepsanou rozvahou, jak by daný celek mohl vypadat a fungovat. Celá idea dvojnádraží je zajímavá a neotřelá. Rozhodně jsem z ní paf!

Mám několik připomínek, které vznáším poněkud pozdě. Dříve jsem si vlákno nepřečetl.

A je to vidět i zde na fotce, Pardubice v roce 1945.

Určitě se nejedná o nádraží v Pardubicích v roce 1945 - viz. všudy přítomné troleje troleje. Fotografie je pořízena na Hlavním nádraží, směrem k dnešní ulici Legerova. Dům s vížkou (vlevo od nápisu HOTEL) býval v místech ulic U Divadla X Legerova. Za ním se skrává Německé divadlo (dnes Státní opera).

Druhá připomínka je k pískovému hospodářství velkého depa (19.3.2021). Děkuji Vám z fotky, které jste mi zaslal již na jaře. Tehdy jsem reagoval na příspěvek v některé z FB skupin.

"Dále se budu muset zabývat vytápěním. U stropu je vidět izolované potrubí, tak počítám, že sušení písku se provádělo ostrou párou. Zda parní had byl pod rotačním válcem nebo byl ve vnitřku válce je otázka. Škoda detailní fotky nemám. Ale nad odpadní rourou do zásobníků je nějaká kostka a ta může být na připojení parních hadic.

Pec byla vytápěna naftou, či LTO. Viz. doplněné popisky. Izolované potrubí je tu jen tak mimochodem.

Přeji mnoho zdaru a těším se na další neotřelé nápady a zajímavé technologické celky.

S pozdravem, MM