Stanice Nová a Stará Ves

[Tempotaxi]

Hospodářské družstvo zase takhle vypadalo v Kralupech nad Vltavou.
Je zde i silniční váha.

[Zlámalík]

To je zajímavý. Ve všech vláknech je mrtvo, jen u Tempotaxiho SE to staví.
Ale asi jsem na to přišel: zotročil ostatní modeláře, aby mu na tom makali. To by vysvětlovalo obě skutečnosti.

Jinak obdivuju to nasazení a provedení, mnozí připomínkujeme detaily, ale ono to ve finále vypadá vážně dobře. Jen tak dál!

[Tempotaxi]

Nákladový prostor se o kousek rozšířil o silniční váhu.

[Tempotaxi]

Obilné silo je před dokončením. Dále jsem postavil kusou kolej.

[Tempotaxi]

Když přidám do koleje výsypnou jámu, tak je potřeba ji i zastřešit. Ale to se bude muset celé obilné silo zvednout. Budu to muset celé přeměřit.

[Jirkátor]

Když přidám do koleje výsypnou jámu, tak je potřeba ji i zastřešit...

Vím, že to asi nebude úplně ideální, ale než zvedat celou stavbu, tak co zkusit dát jen střechu z vlnitého plechu ve tvaru obráceného V na trubkové konstrukci?

[Tempotaxi]

Vím, že to asi nebude úplně ideální, ale než zvedat celou stavbu, tak co zkusit dát jen střechu z vlnitého plechu ve tvaru obráceného V na trubkové konstrukci?

Zásadní rozměr, který jsem ještě nezkontroloval, a většině modelářů tenhle rozměr nevadí, je výška nakládací lávky a výška podlahy vozu.
Od tohoto rozměru se bude vše pak vyvíjet dál.

[Tempotaxi]

Obilné silo ve Zbečně byl jen sklad na pytlované zboží.
Takže modelově to není moc zajímavé.
Pokud by se udělala výsypná jáma, tak se mohou použít na to přizpůsobené vozy, jako jsou vozy Zsa.
A když nejsou výsypné otvory, tak se to provede takto.

[Tempotaxi]

Jen taková malá poznámka.
Ve skutečnosti je nákladní rampa nízká a kusá kolej, která byla dříve průjezdná kolej, je dál od rampy.
Jak jsem zjistil, zde musel být prostor na ruční nošení pytlů. Pěkně na ramena a jedem. Není nad ruční práci.

Takže, jakákoliv úprava musí být citlivá a dobře naměřená. Předělat něco na trochu něco jiného je většinou nevratný zásah a vše se musí pořádně promyslet.

[Tempotaxi]

Nejprve jsem obilné silo výškově přeměřil.
Za prvé: když se výška zvedne o 3 mm, tak se dostane hlava kolejnice do stejné výšky, jako je beton kolem budovy.
Za druhé: když se výška zvedne o 5 mm, tak podlaha vozu je ve stejné výšce, jako je nakládací rampa.



Takže mám momentálně dvě modelové možnosti.
U první možnosti se nebude dělat výsypná jáma a tím pádem nebude ani zastřešení.
Při druhé možnosti, u výsypné jámy udělat obrubník, aby se vyrovnal rozdíl mezi betonovou podlahou a hlavou kolejnice. Tím pádem i rozměrově se může stávající stříška nad rampou prodloužit a tím pádem bude i zastřešení výsypné jámy.

[Tempotaxi]

Dále jsem upravil délku kusé koleje o další volnou skládku. Třeba v sezóně se zde můžou nakládat brambory a řípa.
Příklad je třeba zde ze stanice Lenártovce v roce 1960. Ještě v této době byl i koňský potah. A vše se dělalo ručně.


A když je řepy hodně, vlastně moc, tak se zavolá tehdejší mechanizace.
Rimavská Sobota v roce 1963.

[Tempotaxi]

Stanice Nová Ves bude mít také sypaná nástupiště, která budou na jedné straně ukončena betonovou hranou.

[Ivan]

A co dát sypku výše o 4 mm? Ten 1 mm se v tom skoro ztratí. A když ne, spíš bych se držel rampy.

Jinak ti to fakt hezky přibývá

[Tempotaxi]

Plno maličkostí většina modelářů neřeší.
Položí koleje, nějak to zaštěrkují nebo použijí geoline kolejivo a zase použijí štěrk nebo trávu. Plácnou k tomu nebo přímo na to budovu a je hotovo. A dále se nic neřeší.
Přitom ve stanicích, ve výtopně a nákladištích jsou dva základní rozměry výšky kolejiva a přilehlého terénu.
První mírou je pražec, výška pražce je 2 mm a přilehlý terén je ve výšce výšky pražce.
Druhá míra je hlava kolejnice, což je celková výška koleje 4,5 mm a přilehlý terén je ve výšce hlavy koleje.
To znamená, že i dlaždice, kameny (dlažba), beton, asfalt atd. dosahuje některou výšku a to buď výšku pražce, nebo hlavy kolejnice.
Většinou i každá budova nemá podlahu zároveň s okolním terénem. Kromě třeba garáží, továrních hal a podobně. Ale i zde je podlaha nepatrně výše, než je okolní terén, protože nechce, aby nám při deští vtekla voda do objektu. Což je v praxi, že podlaha je ve výšce aspoň o jeden schod, což v modelu může být třeba 1 mm.
A tohle vše je pak nutno dát do modelu. Někdo to zamaskuje travou, ale přesto nám zůstanou komunikace, chodníky, cesty a pěšiny, kde je vše vidět. Pak to dopadá, že vše pak leží na trávě, ale tráva má růst na těchto příkladech.
Proto se věnuji a zaměřuji se na reálný vzhled, který je pak vidět.
A právě sem patří i správné uložení budovy.
Budova obilného sila má kolem sebe betonový chodník. Který můžeme třeba i zatravnit, ale tím pádem bude tráva výše než podlaha do skladovacích prostor. Což je špatně. Od kolejí může být betonový chodník zároveň s hlavou kolejnice. Ale od silnice nám tím pádem vznikne schod a ten to terén bude mít výšku pražce. Ale u tohoto obilného sila bude přesto nákladová rampa níže. Což je logické. Z přistaveného vozu dostane pracovník pytel na ramena a pak ho položí na rampu, kde se rudlem převeze na uskladnění. Nebo se nakládka a vykládka pytlů dělá přes dopravníkový pás. Pak je výška rampy a výška podlahy vozu zanedbatelná.
Ale pak zde nemůže být výsypná jáma.

Na vykládku nebo nakládku se dal použit stejný nebo podobný dopravníkový pás.
Bratislava CHJD 1969.

[Tempotaxi]

Kdopak tohle pamatuje vykládka brambor. Pěkná ruční práce a pak byla plná hospoda dělníků.
Ale stejně tohle vždy odnesla armáda ČSLA. Branců bylo plno a vždy bylo nutné vojáky nějak zaměstnat.
Bratislava 1960.