od Jirka1984 » stř 10 úno, 2021 11:54 am
ZDE JE ZACATEK MEHO PROJEKTU KTERY VYMYSLEL MILAN FERDIAN:
Kolibov IV.epocha H0/1:87 3260 x 3900 ELITE/15° zdroj: rám Jirka 1984
Kdo by neznal a neměl rád pohádky a takovou jednu vám budu vyprávět. Velmi známé jsou iniciativy verneřických podni-katelů a jejich snahu zpřístupnit železnici do své oblasti. Hlavní větev do Verneřic byla zprovozněna 18. srpna 1890 a odbočka do Úštěku 11.září 1890. Historii popisovanou dráhu známe, byla i publikována a část zfilmována (Páni kluci). Díky iniciativě občanského sdružení „Zubrnická muzeální železnice“ byl na části tratě do Zubrnice obnoven provoz. Nadšenci pokračují nadále svoji prací a úsilím k obnovení tratě až do Lovečkovic.
V minulosti hlavní větev tratě pokračovala do Verneřic a odbočná trať do Úštěku, ale málo se vypráví o jiné tajuplné lokálce. Vycházela též stejným směrem na Úštěk, odbočkou Červená trasa lokálky obkroužila vrch Mešník, překročila mostem silnici 240. Držela se neustále na vrstevnici, aby zbytečně nebyly zvýšené náklady pro stavbu tratě. Obloukem se přiblížila nad obec Lhotsko, zde byla zřízena zastávka s nákladištěm. Trať se prosmykla sedlem mezi vrchy Malé Sedlo a Sedlo. Překročila Kotelický potok a stočila se k Hornímu Týnci. Zde byla stanice. Přes Luční potok podél silnice trať dospěla k městu Třebušín, kde majestátně na železnici vzhlížel vrch Kalich. Následovala zastávka Všeradice, zastávka nákladiště Rydeč, další zastávka Ovčárna a jsme v městečku Tašov. Ta měla stanici. Trať se stočila doleva a po úbočí hory Kamenného vrchu jsme se vystoupali do nejvyššího bodu lokálky zastávky Čeřeniště. Trať pak už rychle klesala podél potoku Rytina a v místech Kolibov byla zřízená stanice, protože rakouská severozápadní dost prskala a o nějakém společném užití stanice Sebuzín, nepřipadalo z jejich strany v úvahu. Lokálka byla tedy napojena na jednu z kolejí sebuzínské stanice a to na kolej 6 (dnes snesena). Další iniciativou byly obce Tlučně a dalších v okolí na vybudování železniční spojky ze stanice Kolibov přes Tlučeň, Hlinnou až do Litoměřic. Sice do Litoměřic by jsme se dostali též po trati rakousko-severozápadní, ale ta vede podél toku Labe a obchází levou část českého středohoří.
Inu slovo dalo slovo, zlaťák ke zlaťáku, navýšili se akcie L.G.W.A. a pokračovalo se se stavbou lokálky dále. Stanice Kolibov původně mezilehlá má čtyři staniční koleje, z toho tři dopravní, jednu manipulační ke skladišti s rampou a volnou skládkou. Pro lokálku bylo založeno samostatné malé nádraží a to bylo napojeno na čeřenišském zhlaví. Původně měla být vložená druhá anglická výhybka, ale pro ušetření finančních nákladů se od koupi upustilo a místo dvou se koupila jen jedna anglická výhybka, která při budování malého nádraží byla vložena do zhlaví původní/velké stanice. Malé nádraží má tyto koleje. Kolej 13 je odstavná pro osobní vozy Be (7) a přípojné vozy Blm. Kolej 11 je objízdná s napojením na koleje 15 a 11b. Kolej 9 je hlavní a kolej 7 dopravní. Počítá se s velkým provozem, takže zatímco osobní vlak čeká na odjezd z koleje 7, na 9 může přijet buď manipulant nebo druhý osobní vlak. Zastavíme se u strojové stanici. Nepříznivé terénní podmínky strojovou stanici rozdělilo na dvě části, ale nějak tato komplikace provozu nevadilo, protože bylo napojeno na objízdnou kolej 11. V levé části se soustředilo vše pro zbrojení parních lokomotiv, tj. pískovací věž, popelová jáma s vodním jeřá-
bem, vodárna, točna (posáz.pacifik/délka mostovky 13,65 m), uhelný výtah a potřebná skládka uhlí. Později přibyla kolmo k točně kusá kolej pro čerpání nafty se skladem paliva do motorových vozů. Napravo je umístěná remíza o dvou stání na koleji 11b. Ve strojové stanici Kolibov, mají domov parní lokomotivy a motorový vůz M131.1/Hurvínek má svůj domov ve strojové stanici Tlučeň.
Momentálně máme na lokálce připraven k odjezdu osobní vlak složený parní lokomotivou řady 423.0/433.0/, služebním vozem a dvěma vozy Be(7). Čeká se na motorový rychlík, který teprve zastavuje ve stanici složen z motorového vozu řady M262.0 a dvěma zbrusu novými přípojnými vozy Balm (Studénka). Netrpělivě též na rychlík čekají oba osobní vlaky, tažené parními lokomotivami řady 464.0 (ušatá), služebním vozem a čtyřmi vozy Be (9,4). Stanice má čtyři stavědla, dvě na hlavním a dvě na místním nádraží. Je vybavena mechanickými odjezdovými návěstidly, vidíme i seřaďovací. Z místního nádraží nejsou vedené přímé vlaky na Třebušín a proto je kryto seřaďovacím mechanickým návěstidlem. Nákladní zátěž se přestavují z velké stanice na malé nádraží a opačně. Většinou se odstavuje na části manipulační koleje 5.
Skupinové mechanické odjezdové návěstidlo na místním nádraží nám dává rozkaz k odjezdu. Lokálka se vine krajinou českého středohoří. Pro hustý provoz, vlaky křižují ve výhybně Nové Mlýny, trať stoupá a dominantou kolejiště je ocelový příhradový železniční most s horní mostovkou nad údolím. Míjíme zbytky hradu (ty brďo to budou v budoucnu pokuty) a jsme ve stanici Tlučeň. Stanice o třech průjezdných kolejí. Počítalo se zde se křižováním vlaků, proto dvě dopravní koleje 1 a 3. Kolej 2 slouží jako manipulační. Kolej 5 manipulační vede ke skladišti s rampou a volnou skládkou. Je zde lokomo-
tivní remíza (typ Ledečko), točna 13,65 m a vybavení pro zbrojení jak parních lokomotiv, tak i motorových vozů.
Proč stavba tratě nepokračovala dále, protože rakouská severozápadní se zalekla, že by přišla o část nákladní zátěže a po domluvě ústeckou-teplickou dráhou o nenapojení lokálky v Litoměřicích přímou styčnou stanici na trať ústecko-teplické dráhy. Verneřičká akciová společnost usilovalo o klasické napojení na trat než má ve stanici Úštěk horní nádraží na UTD.
Čas běžel, po nedomluvě a nedohodě zůstala nakonec stanice Tlučeň koncovou. Přesto tato trať je hodně turisticky využívaná k návštěvám této oblasti českého středohoří i přítomnost nedalekého obnoveného hradu Kamýk. Drobný průmysl a zemědělské statky hojně využívají naší lokálku.
No a zazvonil zvonec a pohádky je konec…..
Poznámka:
Byly provedené dvě drobné korekce tratí. První napravo hlavní trať, T.K. +/-0 původně 177,12 mm nově 137,12 mm. Hlavní kolej na malém nádraží T.K. +130, původně 102,52 mm nově 161,52 mm. Dodatečné úpravy byly provedeny na výkresích.
-m-
- Přílohy
-
-
- Kolibov skrytá výhybna DF.jpg (24.51 KiB) Zobrazeno 3649 krát
-
Naposledy upravil
Jirka1984 dne úte 09 led, 2024 3:28 pm, celkově upraveno 2