Čeština v příspěvcích - vážně i nevážně

[Sandy]

........

A stále platí, že jakýkoli projev, tedy i ten psaný v příspěvcích, je vizitkou každého z nás.

Jo, jo: "Člověka po hlasu, ptáka po peří.."
Psát ledabyle (a tím myslím všechny formy psaného textu) je vyjádřením neúcty ke čtenáři.

[Jarda H.]

Ještě bych přidal jeden postřeh s jazykem: v mé generaci (ročník 1986) jsme se méně setkávali se slovenštinou.

........... O to víc mě zamrzí, když někdo napíše e-mail a úvodem se velmi omlouvá, že píše slovensky

To asi proto, že čeká neporozumění textu ve slovenštině od mladší generace ?! Nás starší nepřekvapí rušeň, čučoriedky ani vreckovka ... Slovenské pondělky v československé televizi udělaly své .
Všeobecně mne ale překvapuje i úpadek mluveného slova, jak u amatérů, tak hlavně u "profíků" - občas mám TV zprávy jako kulisu u práce na PC a když během 5 vět či souvětí 3-5 x slyším nicméně, musím přepnout jinam Zmizela slova /respektive odporové spojky / ale, avšak, přesto, ... úroveň mluvené řeči některých lidí je úděsná

[sidlo]

Byly doby, kdy výraz nicméně byl nespisovný. Tím jak se čeština přizpůsobuje mluvenému slovu tento patvar z nespisovných výrazů vypadl.

[hank]

Byly doby, kdy výraz nicméně byl nespisovný. Tím jak se čeština přizpůsobuje mluvenému slovu tento patvar z nespisovných výrazů vypadl.

Omyl, když už, tak byl považován za archaický. (I když je fakt, že v některém vydání Slovníku spisovného jazyka českého se neuváděl, což by mohlo být i argumentem pro domněnku, že tím pádem nebyl považován za spisovný. Avšak takhle autoritativní Slovník nebyl snad ani za nejhlubší normalizace... ) Za patvar bych ho rozhodně nepovažoval. Znala ho už stará čeština, která ho zřejmě převzala z latiny (nihilominus), i obrozenci resuscitující češtinu na přelomu 18. a 19. století pomocí německo-českých a česko-německých slovníků a německy či latinsky psaných českých gramatik (např. Josef Jungmann v l. 1835 - 39).
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6957
Tento odkaz je nicméně starý už 30 let, takže dnes už to zase může být jinak. Někdo se tu zmínil, že je nebo byl učitelem češtiny. Třeba nám k tomu podá zásadní vysvětlení nebo nám zprostředkuje dnešní stanovisko Ústavu pro jazyk český.

I angličtina má podobný výraz: Nevertheless. Spousta jazyků zřejmě cítí potřebu nahrazovat spojku ale na začátku věty (i vedlejší v souvětí) něčím jiným, nicméně nicméně lze použít ve větě i jinde, což byl kdysi jeho hlavní význam (přípustkově odporová spojka - viz ten Jungmannův příklad citovaný v odkazu); přece jen ta dvě slova nejsou synonyma. (Více viz ten odkaz.) A možná k renesanci slova nicméně přispívá právě i dnešní obecná tendence k širokému používání anglicismů (nebo spíš otrockých překladů některých anglických slov a frází).

[czhunter]

Mladí lidé tohle diferencují. Diplomovou práci, profesní životopis, pracovní náležitosti určitě musí psát pravopisně správně a styděli by se za chyby. Text na netu, který může být i za určitou přezdívkou anonymní, pro ně nemá význam opravovat a zatěžovat si mozek pravopisem, protože to zkrátka nepovažují za důležité.

Tenhle argument je docela zajímavý ... přemýšlím, kde nemám automatickou kontrolu pravopisu (která sice čárky v souvětích opravovat neumí, ale překlepy, S/Z, I/Y včetně shody s podmětem a další gramatické jevy ano).
V Androidu je, ve Wordu je (tam je dokonce hodně dobrá - chyby, které si nevšimne Word si nevšimne ani 99,999% VŠ profesorů čtoucích diplomky), v prohlížeči (Opera - ale věřím že to existuje pro všechny běžně používané prohlížeče) ji mám taky ... já se vlastně ani moc snažit nemusím, tato moderní IT technika opraví většinu mých gramatických chyb za mě (ovšem stylistických obvykle ne - kromě např. zdvojených slov)
Ti mladí tedy ani moc diferencovat a hloubat nad pravopisem nemusejí - to co drží v ruce to udělá za ně - pokud to ovšem umějí používat.

Víte, že všichni renomovaní výrobci mají svůj účet na různých sociálních sítích?

Dokonce i ti nerenomovaní

[Kulsud]

Možná by ses hodně divil, kolik životopisů (a psaných ne zrovna pro výběrové řízení na kopáče) a kolik diplomových prací je vzorem čirého zoufalství.

Nedivil bych se....ale já myslím, že důvod se našel. Jestliže dříve, tedy před příchodem internetu, byla korespondence spíše soukromá a veřejně psali spisovatelé a reportéři, dnes píše každý, kdo má do pr...e díru. A nestydí se za to.

[BohousP]

Měl jsem kdysi (-20 let) ve svém týmu vynikajícího programátora. Vystudovaný geograf, ale živil ho internet. Po prvním dokumentu pro zákazníka jsem mu vynadal, po druhém zakázal jakoukoliv písemnou komunikaci mimo urgentních emailů. Vše, co bylo delší než 1 věta jsem musel opravovat. Dnes vím, že se tomu říká dysortografie, ale byl to zážitek...

[Střelec]

Problém je v několika rovinách:
4) v klesající úrovni vzdělávacího systému, o kterém rozhodují různí aktivisti snažící se zrušit známkování [bla bla bla]

Oblíbený argument na téma "kam ten svět spěje" - až na to, že empiricky vypozorováno nejvíc hovadsky píší lidé, kteří (horko těžko) absolvovali základní školu zhruba před 30-40 lety (takzvaní "SDÍLEJTE NEŠ TO SMAŽOU!!!!!!")
Zjevně už tehdy stálo to vzdělání za velký kulový.

Kdybys měl v rodině tři učitelky s desítkami let praxe (50, 45 a 35 let ve škole) v několika okresech, tak by sis ty pindy odpustil.
Systém se sype, některé předměty se z ideologických důvodů berou hákem - dějepis ve výuce dneska končí většinou u Napoleona (než se do toho obula BIS, tak se končilo první světovou). Útoky rodičů na učitele za to, že nedají flákačům slušné známky "za účast" jsou dneska běžné. Pokud je rodič prachatý sponzor školy, skáče škola, jak píská. Před pár lety přišel za ředitelem jedné varské školy tatík projednat mizerný prospěch svého flákače s brokovnicí v ruce. Až na krátkou zmínku v místním tisku mu to bez následků prošlo. Minimálně patnáct let tu platí befel, že dávat špatné známky zaostalejším jedincům je diskriminace a ani za bolševika nebylo žádoucí nechat podobné exempláře propadnout (i když to šlo, byť ztuha). Před 30 lety byl problém v lidech, dneska je v systému, přesněji v jeho faktické neexistenci.

[Ruda72]

Problém je v několika rovinách:
4) v klesající úrovni vzdělávacího systému, o kterém rozhodují různí aktivisti snažící se zrušit známkování [bla bla bla]

Oblíbený argument na téma "kam ten svět spěje" - až na to, že empiricky vypozorováno nejvíc hovadsky píší lidé, kteří (horko těžko) absolvovali základní školu zhruba před 30-40 lety (takzvaní "SDÍLEJTE NEŠ TO SMAŽOU!!!!!!")
Zjevně už tehdy stálo to vzdělání za velký kulový.

Kdybys měl v rodině tři učitelky s desítkami let praxe (50, 45 a 35 let ve škole) v několika okresech, tak by sis ty pindy odpustil.
Systém se sype, některé předměty se z ideologických důvodů berou hákem - dějepis ve výuce dneska končí většinou u Napoleona (než se do toho obula BIS, tak se končilo první světovou). Útoky rodičů na učitele za to, že nedají flákačům slušné známky "za účast" jsou dneska běžné. Pokud je rodič prachatý sponzor školy, skáče škola, jak píská. Před pár lety přišel za ředitelem jedné varské školy tatík projednat mizerný prospěch svého flákače s brokovnicí v ruce. Až na krátkou zmínku v místním tisku mu to bez následků prošlo. Minimálně patnáct let tu platí befel, že dávat špatné známky zaostalejším jedincům je diskriminace a ani za bolševika nebylo žádoucí nechat podobné exempláře propadnout (i když to šlo, byť ztuha). Před 30 lety byl problém v lidech, dneska je v systému, přesněji v jeho faktické neexistenci.

Naprostý souhlas se Střelec. A pak tyhle lidi přijdou do práce a diví se, že po nich šéf chce práci a když ji neodvedou, že se s nimi rychle rozloučí. To je najednou procitnutí.

[mariov8]

K češtině se nebudu vyjadřovat, nemám český pas a ani vzdělání českého původu. Ale mám v české škole dítě a co ze škol leze, vidím v práci. Naprostý souhlas pánové. Systém přestal existovat. Ve škole zmizel alespoň nenápadný důraz na nutnost vzdělání pro nějaký osobní postup. Byť sám tvrdím, že vzdělání je jenom předpoklad úspěchů. Blbce s VŠ lze potkat běžně a ten zmíněný programátor měl problém s úrovní projevu, ale práci zjevně odváděl nadstandardní. Mladým lidem, alespoň některým, chybí informace o tom, že pečené holuby nepadají do huby jenom za přítomnost... Já měl možná trochu tvrdší školu (matka mých dětí říká mé mamince po bývalém německém politikovi rakouského původu) a tátu se báli i cikáni v ulici, ale nemyslím si, že to bylo špatně. Doma se nic nepřehánělo ale hranice byly jasně dané a o požadavcích rodičů se nediskutovalo.

[greenery]

... no myslím, že hravě strčíte do kapsy leckoho s českým pasem.

[JenikPluto]

Kdybys měl v rodině tři učitelky s desítkami let praxe (50, 45 a 35 let ve škole) v několika okresech, tak by sis ty pindy odpustil.
Systém se sype, některé předměty se z ideologických důvodů berou hákem - dějepis ve výuce dneska končí většinou u Napoleona (než se do toho obula BIS, tak se končilo první světovou).

No, zrejme lepsi oddil... Nase deti, vcetne tech, ktere uz maji za sebou stredni, mely (maji) dejepis normalne vcetne modernich dejin (do 21. stoleti), a to celkem podrobne. A to na beznych "statnich" skolach, podotykam. Narozdil od nas, kteri jsme koncili "unorovym vitezstvim pracujiciho lidu", pripadne rychlou zminkou o kosickem snemu a federalizaci CSSR v '68...

Útoky rodičů na učitele za to, že nedají flákačům slušné známky "za účast" jsou dneska běžné. Pokud je rodič prachatý sponzor školy, skáče škola, jak píská. Před pár lety přišel za ředitelem jedné varské školy tatík projednat mizerný prospěch svého flákače s brokovnicí v ruce. Až na krátkou zmínku v místním tisku mu to bez následků prošlo. Minimálně patnáct let tu platí befel, že dávat špatné známky zaostalejším jedincům je diskriminace a ani za bolševika nebylo žádoucí nechat podobné exempláře propadnout (i když to šlo, byť ztuha). Před 30 lety byl problém v lidech, dneska je v systému, přesněji v jeho faktické neexistenci.

Vidis, je o to lidech. A je uplne jedno, jestli zjebat ucitelku prisel soudruh z OV, KV, UV nebo mafian s kverem, proslo to vsem stejne... System = lidi, z nebe nam sem nespadnul...

Stojim si za tim, ze dnesni "deti" statisticky nebudou ani hloupejsi, ani chytrejsi, nez predchozi generace, jen prijimaji jine podnety, formuje je spousta vlivu, ktere se lisi od tech, ktere formovaly nas, ale ty nejsou ani horsi, ani lepsi, jen jine. Samozrejme, ze pro ucitelku, ktera uci bambilion let je to klasicky stret generaci, ale nic vic, bylo a bude to tu vzdycky. A uprimne receno, jsem radsi, kdyz me dite posle dohaje, kdyz zjevne pindam pitomosti (i kdyz me to v danou chvili stve ), nez kdyby srazilo paty a ohlo hrbet, takovych lidi byly plne transporty, protoze to autorita naridila...

A jeste k te cestine - zkuste si precist text stary 50, 100 nebo 500 let, schvalne, jestli cestina v nich pouzita bude stejna. Cestina je zaplatpambu jazyk zivy a vyviji se, at se nam to libi nebo ne. Jak muzeme vedet, ze ausgerechnet ta nase pravidla jsou ta nej...

JP

[Sandy]

Malá odbočka od češtiny...
Oba 26 let, vysokoškolsky vzdělaní, v rámci cesty na předvánoční trhy v Polsku náhodná odbočka do koncentračního tábora v Osvětimi.
Po návratu oči navrh hlavy: " To bylo strašný, o tomhle nám ve škole nikdy neříkali!. My jsme si mysleli, že zabíjela jen Rudá armáda..."

[BohousP]

A jeste k te cestine - zkuste si precist text stary 50, 100 nebo 500 let, schvalne, jestli cestina v nich pouzita bude stejna. Cestina je zaplatpambu jazyk zivy a vyviji se, at se nam to libi nebo ne. Jak muzeme vedet, ze ausgerechnet ta nase pravidla jsou ta nej...
JP

Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Do svých 50.narozenin jsem žil na Slovensku, všechny školy mám slovenské. Češtinu jsem se nikdy neučil, doma se mluvilo česky i slovensky. Přečetl jsem ohromné množství knížek, tak jsem pravopis prostě okoukal. Ale ouha, po přestěhování, když jsem musel hodně psát česky, jsem zjistil že je něco špatně. S a Z mi dělaly problémy. Jednak zvyk ze slovenštiny, ale především to, že české knížky, které jsem četl, byly z 30. až 50. let minulého století. A ten rozdíl je výrazný. Dnes mi to už problém nedělá.

[Jarda H.]

....
A jeste k te cestine - zkuste si precist text stary 50, 100 nebo 500 let, schvalne, jestli cestina v nich pouzita bude stejna. Cestina je zaplatpambu jazyk zivy a vyviji se, at se nam to libi nebo ne. Jak muzeme vedet, ze ausgerechnet ta nase pravidla jsou ta nej...

JP

Ano, s tím souhlas, tak to i beru ... Já jsem narážel na úroveň mluvy, viz právě nyní mluvil v TV nejmenovaný politik (jak jinak než ke koronaviru) a v každé druhé větě nicméně - holt nezná jinou odporovací spojku či výraz ?! Mně zkrátka vadí četnost používání slova nicméně, nikoliv slovo jako takové !