820(Ex M240) + 020(Bix) od MTB

[JaroHo]

ZPĚT K ODSTÍNŮM:
čili dle vzorníku agamy-česká republika železnice odstíny na tyhle vozy: C56P krémová střední ,C55P červeň rumělková tmavá a jaká šedá?
Stavebnice jsem odchytl poslední dvě za příznivou cenu, pak mi přišlo že jsou docela drahé, jako by zdražily....

[Michal Šuhajda]

Co jsem se díval na web, tak na pojezdy.eu je Balm stále za stejnou cenu 749,- Kč
Ve svém povzdechl jsem měl na mysli stavebnici Baim (od MTB), kterou jsem zatím nikde neviděl a bohužel nejspíš v dohledné době ani neuvidím.

[vvitty]

Stavebnice Baim by me vcelku dost prekvapily.

[Michal Šuhajda]

To už jsem tu četl, že nejspíš nebudou. Nevíte proč? Resp. Proč Balmy jdou a Baim ne?
Viděl jsem nabízené Balmy ze stavebnice od druhomontérů (co si nakoupi stavebnice na kšeft a pak prodávají hotové vozy pod cenou originálu). Jestli je to kvůli tomu, že prodej stavebnic kazí prodeje hotových vozů, tak se nedivím.

[Patrik Novák]

ZPĚT K ODSTÍNŮM:
čili dle vzorníku agamy-česká republika železnice odstíny na tyhle vozy: C56P krémová střední ,C55P červeň rumělková tmavá a jaká šedá?
Stavebnice jsem odchytl poslední dvě za příznivou cenu, pak mi přišlo že jsou docela drahé, jako by zdražily....

čsn střecha šeď střední 1100 c52p , zábradlí a madla šeď pastelová 1010 c58p

[vvitty]

MŠ: řekněme že původní záměr byl dát modelářům možnost postavit si vlastní vozy, ne vytvořit prostor pro paralelní byznys s hotovými vozy pod cenou výrobce. A když se k tomu ještě přidají oblíbení kritici MTB s křikem jak to jde v kusovce levněji a zapomenou že prodejci chtějí taky nějakou tu marži, stát odvody DPH atd.. tak je osud stavebnic jasný. Prodejcům přijde to co měli ještě objednáno a další nebudou.

[Michal Šuhajda]

Přestat stavebnice vyrábět a prodávat znamená vylít vaničku i s dítětem. Což je pro modeláře škoda. Stavebnice bylo modelářsky (a finančně) příjemné řešení. Modeláři, kteří si staví vozy pro sebe (ne na kšeft) si nepočítají práci na modelu do nákladů, vždyť se tím baví. Aspoň já jsem se při stavbě bavil.
Ve výsledku mám z vlastního díla větší radost než z hotového koupeného vozu, ač doma třeba nemusím dosáhnout kvality originálního výrobce (např. povrchová úprava) . Na druhou stranu mi velmi vadí, když mi nezbyde nový vůz (lokomotivu) znovu rozebírat a předělávat, protože hotovka neodpovídá kýžené verzi, nátěru, provedení detailů...atd.)
Jak zachovat výrobu stavebnic?
Předesílám, že neznám výrobní náklady, náklady na formy, montáž, dopravu, marže, reklamu atd. Ovšem z toho co vím, /umím zjistit, mi vyplývá následující:
- prodejní cena hotového výrobku (Balm, Baim). Na naše končiny je nezvykle vysoká. Pomiňme to, že se prodává (to je dáno dalšími faktory), ale při jednoduchém pohledu (vagonek jako vagonek) vychází cena v porovnání s jinými výrobci (Tillig, Roco, Igra model…) cca 1,5-2x vyšší.
- prodejní cena stavebnice cena stavebnice mi nepřijde výrazně mimo rámec obvyklý na českém trhu (plastikové stavebnice nákl. vozů, Rybáků apod. jsou za cenu 500-600,- Kč)
- rozdíl mezi cenou hotového vozu a stavebnice je příliš vysoký, což vytváří prostor pro ty, kteří vyrábějí vozy na kšeft
Řešením tedy může být zmenšení rozdílu cen. Tím by se eliminoval prostor pro kšeftaře, protože by jim z cca 1500,- Kč zbyla daleko menší částka.
Možnosti:
- Zvýšit cenu stavebnice – za sebe se přiznám, že mě cena stavebnic Balm příjemně překvapila, protože jsem čekal cca dvojnásobek (a byl připraven si ji za tu cenu koupi, byť jen jednu).
Předpokládal jsem, že cena stavebnice nezohlední ceny podobných výrobků podobně jako cena hotového vozu. Podle mě je toto jediná možnost, která připadá v úvahu.

- Snížit cenu hotového vozu –Sice by to kupující přivítali, ale nevím zda je to možné. Podle mě tudy cesta nepovede. Jak jsem napsal neznám veškeré vlivy na cenu tedy to neumím posoudit. To, že Pepa Vomáčka si koupí stavebnici a prodává z ní postavené hotové vozy za 1999,- Kč, neberu jako relevantní. A změny výrobku (např. prodávat vůz bez osvětlení) asi nebudou pro MTB lákavé. Připraví se o marketingovou výhodu (byť z pohledu některých modelářů velmi spornou – viz výše), za cenu minimální úspory výrobních nákladů
- Kombinace obou možností – ovšem to je na kalkulaci. Otázkou je zda by stálo za to např. zvýšenou cenou stavebnice dotovat snížení ceny hotových vozů, ale proč by to výrobce dělal

Nejspíš pláču na špatném hrobě,. Navíc až se tu nabalí spousta balastu a urážek (jako obvykle) ještě budu rád, že za svůj příspěvek nevyfasuji BAN.

[look23]

Jedin řešení je si pořídit vozy dva a provozovat je osvětlením na kraji. Spíše nechápu proč tam MTB cpe rozhranní NEM651, když z pohledu uživatelů je NEM652(Plux8) už přežitek.
Navíc samo MTB osazuje motorové lokomotivy a motorové vozy rozhranním Plux22.

[vvitty]

jaky by tam byl prinos Plux22?

[look23]

jaky by tam byl prinos Plux22?

To bylo jen pro porovnání Plux8 a Plux22 u lokomotiv.

[Bedlisch]

jaky by tam byl prinos Plux22?

Plux 22 by byl zbytečný, ale 6pin je poněkud mimo mísu. Lepší by byl, když už, tak Plux16 nebo Next18, který má vyvedený +pol a zem, takže by tam šel připojit powerpack. Což pro osvětlení vozu by bylo víc než vhodné.

[vvitty]

Bedlisch> ano, to by melo smysl.

[Petr S.]

jaky by tam byl prinos Plux22?

Plux 22 by byl zbytečný, ale 6pin je poněkud mimo mísu. Lepší by byl, když už, tak Plux16 nebo Next18, který má vyvedený +pol a zem, takže by tam šel připojit powerpack. Což pro osvětlení vozu by bylo víc než vhodné.

Myslím , že Plux22 není zbytečný , protože ho využijí detailisti , kterým se pohybují ležící figurky . Na druhou stranu , mě osobně to moc nebere , protože vozím hlavně uhlí ( bez pohybu a osvětlení ) .
Čus , Petr

[Jindřich Bek]

Ahoj všichni stavitelé Balmů,
zatím jsem se tady nedočetl o spojování těchto modelů nakrátko. Kdo chce u těchto modelů využít možnost spojování nakrátko by měl vědět, že pro nejrealističtější svěšení modelů Balm je použití krátkého spřáhla Roco. U tohoto svěšení se nárazníky téměř dotýkají. Druhou možností je použití univerzálního spřáhla Roco(Universalkupplung), mezi nárazníky je jen malá mezera ale klepeta spřáhla nejdou úplně zvednout. Nevhodná jsou krátká spřáhla Märklin a Fleischmann u kterých brání zvednutí třmenů spřáhel karoserie modelu. Při použití klasického třmenového spřáhla je mezi modely velká vzdálenost daná jeho konstrukcí.

[Jindřich Bek]

Pro mladší ročníky:
Aby se to tu neplevelilo, co kdo myslel či nemyslel apod...

U nás většina motorových vozů M240.0 až na výjimky dojezdila do pol. 90.let, a to v nátěrech ještě z 80.let, ponejvíce jako červenokrémové s 30cm oranž.pruhem. Nátěr, zvaný tenkrát "unifikovaný", tedy celočervený s 60cm žlutým pruhem, obdrželo jen něco přes deset vozů "českých" (006, 009, 012, 020, 021, 024, 035, 046, 056, 063, 068, 089, 099). Z nich jako poslední dojezdily 820.021 a 063. Na Slovensku se "unifikovaného" nátěru dožilo vozů o něco více (820.014, 015, 016, 026, 032, 036, 042, 069, 080, 082, 093, 097, 102, 103, 116, 117 a 119).
Po "Velké listopadové kapitalistické revoluci" už mnoho "singrovek" u nás ve svém pravidelném provozu nový nátěr neobdrželo. Došlo k postupnému odstavování a snižování jejich počtu. V Kralupech mizely rychle, v Karlových Varech byla snaha je v provozu ještě udržovat a tak se odstavovaly jen ty, které byly hodně shnilé. Pamatuji si, že např.u jedné při zvedání na zvedácích prošel její rám ramenem zvedáku... Odstavení pro praskliny v rámu bylo běžné. Následně, v době příznivé pro slušivé nátěry bylo několik "singrovek" ještě opraveno a postupně dostaly lak víceméně podobný laku výrobnímu. Ovšem každá vpodstatě nějaký originál. První byla 820.100, následovaly v různém pořadí 820.030, 046, 56, 57 a 110. Z těch nátěrově starších přežívaly cca v období po roce 1995 už jen 820.021 (Kralupy), 820.063 (Kralupy), 820.089 (záložní Kolín) a 820.114 (Krnov) - časem též natřená do polomáčeného se žl.pruh., na vlečce LETu Kunovice 820.012 a 820.113 a v depu Veselí nad Mor. "muzejní" 820.083, u Chemopetrolu 820.028 a snad pro úplnost 820.033 (ACHP Černovice u Chomutova).
Na Slovensku v první pol.90.letech natřeli 820.002, 048 a 054 a 081 do krémovočerveného se žl.pruhem, časem se v červenokrémovém objevily 004, 038, 039, 042, 047, 070, 086, 094, 116 a 118.
Nátěr se širokým 60cm krémovým pruhem se u nás začal používat cca v roce 1997. V té době už "singrovky" jen dojížděly svoje poslední roky a když se pak ještě některá natírala, tak již vpodstatě jako muzejní do nátěru historického.
Z toho tedy vyplývá, že nátěr se širokým krémovým pruhem, takový jaký měly Bixy a Bifxy, nebyl u těchto mot.vozů uplatněn.
Pozn.: příspěvek sestaven z osobních pozorování, nemusí být kompletní.

Unifikovaný nátěr s pruhem 600 mm širokým se začal uplatňovat na hnacích vozidlech od ledna roku 1989 podle směrnice FMD z roku 1988. První vozidlo na zkoušku s tímto unifikovaným nátěrem z výroby byl M152.0678 už z května roku 1983. Byl dodán do LD Ostrava a provozován ve strojové stanici Studénka. Jedním z odlišných znaků od unifikovaného nátěru byla absence "stadionu" ČSD.