Trixt píše:...upozorňovali mne na to, že v realitě to takto nebývá...
Kecali. Bývalo to tak v počtu případů více než malém a záleželo jedině na místních terénních, dopravních a vlastnických poměrech.
Trixt píše:...že tam stojí dvě staniční budovy, kdy každá trať pak měla svého provozovatele...
Byly časy, a třeba pro tratě založené v českých zemích zhruba v letech 1855 - 1875 to platí skoro na 100%, že když se ve stanici potkávaly dvě nebo více tratí, tak každá měla jiného majitele, i když provozovatele mohly mít klidně stejného - do toho roku cca 1875 tím provozovatelem byla jedna ze dvou velkých soukromých společností, tehdy tedy KFNB nebo StEG, později - po slavném burzovním krachu z roku 1873 a následující hospodářské krizi - už pak znovu vznikající státní dráhy kkStB. (Možná nevíš, že první dráhy tady stavěla ferdinandka, tj, soukromá Severní dráha císaře Ferdinanda KFNB, a potom už stát, který ale hospodařil tak perfektně, že státní kasu přivedl cu grunt a na Silvestra roku 1854 prodal všechny dosud vybudované státní dráhy konsorciu s převahou francouzského soukromého kapitálu; tak vznikla soukromá Společnost státní dráhy StEG, která odkoupila celou trať z Brna přes Českou Třebovou a Prahu až do Děčína a ke státní hranici se Saskem. Znovu byla postátněna - spolu s KFNB - až v r. 1906.) A po r. 1893, ve zlatém období lokálek, bylo pravidlem, že lokálku skoro vždy vlastnilo nějaké sdružení místních zájemců a provozovala ji skoro vždy kKStB.
Nic z uvedeného ale neznamenalo, že když byla zaústěna trať do jiné trati na opačnou stranu od stávající staniční budovy a vlastnil/provozoval ji někdo jiný než tu původní stanici, že musela nutně mít svoji vlastní budovu. Není nic jednoduššího než to řešit (v menší stanici) přechodovou lávkou nebo (ve větší stanici) podchodem. A když to fakt bylo na nějaké chcípácké lokálce ve stanici se dvěma nebo třemi kolejemi, tak se to neřešilo nijak. Vposledku vždycky záleželo na tom, a) jak moc se ty dvě společnosti uměly/chtěly dohodnout (a ta "starší" společnost té "mladší" dost často a zlomyslně házela klacky pod nohy), b) jak moc té "mladší" společnosti záleželo na prestiži a reprezentaci a taky na pracovních podmínkách jejího (přinejmenším komerčního) personálu, c) jak moc ta "mladší" společnost byla podezděná finančně.
Například v Týništi nad Orlicí to "mladší" StEG namísto zaústění své dráhy na vzdálenou stranu kolejiště řešila výstavbou mostu přes trať "starší" Rakouské severozápadní dráhy ÖNWB. Na druhé straně třeba ve Skalici nad Svitavou skutečně lokálka od Boskovic měla svou vlastní budovu. No a lipenka v Rybníku nemá a nikdy neměla žádnou samostatnou budovu a odjakživa se tam přechází přes koleje. Příkladů jsou tucty, přečti si třeba Krejčiříkovu knihu Po stopách našich železnic.
Ještě je nutno podotknout, že při dnešních "racionalizačních" = bouracích akcích SŽDC budov těch "mladších" tratí rychle ubývá, takže chceš-li je vidět v terénu, měl by sis pospíšit... Nevím, kterou epochu budeš modelovat. Jestli V nebo VI, tak se bez takové samostatné budovy v pohodě obejdeš a nejspíš už tam nebude nutná ani ta lávka.