Loconet / DCC s použitím arduino

[Jirka_US]

To se mi moc líbí. Ten LocoBuffer by se mi hodil na nějaké experimenty s I/O. Nejsem si ale úplně jistej jaká deska Arduino je na to vhodná. Nejraději bych nějakou s velkým USB konektorem. Stačí na to UNO? Hledal jsem nějaké co mají i DPS vyvedený ten CTS.

Zde si nejsem uplne jisty co ma byt "finalni" produkt:
1) pokud LocoBuffer, tak asi kvuli velikosti Arduino Nano, popr Arduino UNO, oba s prevodnikem CH340 kvuli CTS. Ja jsem zkousel i Mega, ale UNO a Nano jsou levnejsi.
LofoBuffer na zaklade Arduino, viz dole ten PIC neni treba:
http://pgahtow.de/wiki/index.php?title= ... net_Buffer

2) Pokud chci ovladat prislusenstvi, respektive mit co nejvice IO pinu tak samozrejme Mega2560 je spravna volba. Ale melo by to vypadat takto (nahodny vyber na eBay)
http://www.ebay.com/itm/ATmega2560-16AU ... SwY0lXReE6
Pokud pouziji softik pro DCC++, tak jiz zadny LocoBuffer nepotrebuji, rozhrani mezi PC a DCC++ je USB, vystup je DCC signal dle NMRA a navic mam spoustu volnych IO pinu, ktere maji primou podporu v JMRI, takze na malem kolejisti teoreticky ani nepotrebuji zadne DCC pro prislusenstvi, protoze je ovladano pomoci tech volnych IO pinu. Takze pokud clovek ani nepotrebuje DCC, ale chce vyuzit IO piny, tak jednoduse neosadi "motor shield".
http://jmri.org/help/en/html/hardware/dccpp/index.shtml
https://sites.google.com/site/dccppsite/home

[fulda]

Kluci, nedělejte z toho paniku. Tady máte dva obrázky mojí ekonomické varianty. Připájení drátku je otázka chvilky a dělat si starosti s vlikostí procesoru a hledáním vhodného DIP Arduina. Teoreticky se vejde do škatulky od sirek. U těch převodníků, co se zasouvají přímo do počítačů je dost protivná práce s USB prodlužovačkama.

Já to mám ještě propojené M/M kabelem, ale dá se připájet přímo drát do dírek.

[zdeno]

pekne se to rozbehlo, ALE...
DCC++ nema Loconet sbernici a tak je to jen takova hracka, kde se to musi prilepit.
Jinak mam blby dojem, ze plnohodnotnou centralu na tom neudelate, protoze Wiring je strasne pomaly a ukecany. Proste bez ASM nebo aspon 32MHz taktu to bude tezko realizovatelne.
Za nejvetsi chybu povazujem nepouzivani preruseni, bez ktereho se nedaji obsluhovat sloty na pozadi.
U ovladacu nebo prislusenstvi je to celkem jedno, ale centrala je neco jine.

[Jirka_US]

Jinak mam blby dojem, ze plnohodnotnou centralu na tom neudelate, protoze Wiring je strasne pomaly a ukecany

Uz jsi to zkousel, jaky motor shield jsi pouzil ? V cem to neni plnohodnotna centrala ? Jestli se mohu zeptat k cemu je beznemu uzivateli LocoNet popr, jina sbernice na prumernem ceskem kolejisti pokud pouziva DCC++, vse co potrebuje ma Arduino Mega2560 na sobe pripravene (chybi jen prislusne prevodniky IO portu) a jako ovladace pouzjie "bezdrat" at uz WiFi nebo BT. Uvazuji pripad, kdy nekdo zacina s digitalem, ten kdo jiz digital ma nebude predelavat centralu na DCC++ jen proto, ze je to "levne".
Ja jsem zkousel variantu jedna DCC++ pro trakci, jedna DCC++ pro prislusenstvi a zatim jsem nezaznamenal zadny problem, vcetne soucasneho programovani a provozu. A mimo jine DCC++ (varianta MEGA2560) ma vice slotu nez napr. Zephyr od Digitraxu.

[zdeno]

uz si nekdy zkousel pripojit Freda nebo podobny ovladac k DCC++ ?

[Jirka_US]

Ano "bezdrat" (WiFi i BT) a to od te doby co jsem zde uvedl prvni prispevek DCC++. Jestli se mohu tedy opet zeptat, co mas vyzkousene s DCC++ ? Abychom se posunuli trochu dopredu, me celkem zajima, jestli je tam nejaka chyba. Preci jen jeden clovek nepokryje vsechny pripady, ktere mohou nastat. A projekt DCC++ patri rozhodne k tomu lepsimu co s Arduinem lze delat. Ikdyz knihovny DCC, LocoNet byly napsany relativne pred dlouhou dobou, tak si osobne myslim, ze klicove pro rozsireni je prave prima podpora JMRI a Rocrailu.

[JenikPluto]

Malá aktualizace softwaru FREDuina.

- zelená dioda indikuje namáčknutí tlačítka Shift namísto provozu v LocoNetu
- opakovaný stisk Shift ruší předchozí namáčknutí

JP

FREDuino1.0.1.ino.zip

(4.08 KiB) 308 krát

[fulda]

Tak se mi asi podařilo vychytat hlavní masařky, TADY je popis zpětného hlášení a nějaké příklady.

V podstatě pokud člověk použije PC rozhraní a zpětné hlášení, tak si může pomocí LocoNetu rozšířit jinak celkem slušně fungující Roco MultiMaus a 10764
Pochopitelně to je také užitečné pro lidi, co mají Daisy II a neví, co si pošít s detekcí obsazení a s jízdou z PC.

[TonikM]

Jen bych u toho vynechal ty odporové sítě, protože ATMegy mají na všech portech už PullUp odpory obsaženy, jen je stačí příkazem připojit.

[fulda]

Jen bych u toho vynechal ty odporové sítě, protože ATMegy mají na všech portech už PullUp odpory obsaženy, jen je stačí příkazem připojit.

To je myslím dost chytrej nápad, ale jelikož si čtu datasheety (jak ob MCU, tak od optočlenu), tak je tam nechávám (ačkoli v kódu povolené jsou).

[TonikM]

,

[TonikM]

Jen bych u toho vynechal ty odporové sítě, protože ATMegy mají na všech portech už PullUp odpory obsaženy, jen je stačí příkazem připojit.

To je myslím dost chytrej nápad, ale jelikož si čtu datasheety (jak ob MCU, tak od optočlenu), tak je tam nechávám (ačkoli v kódu povolené jsou).

Takže jako že jsi teď udělal z těch odporů pro dosažení zaručené přesnosti odpor s paralelním řazením 10K a k němu 20 až 50K? Nebylo by tedy naopak lepší je vypnout, aby jsi vůbec věděl, co tam máš za výsledek (vycházím z toho, že ten přesnej výsledek potřebuješ, protože jinej důvod nevidím)???? PS: jinak vycházím z předpokladů z tvých předchozích návrhů co máš na stránkách.
Když nás teď poučíš, co že jsi to v těch datasheetech našel jiného, že to tak je udělané, rádi se tu přiučíme.

[fulda]

Takže jako že jsi teď udělal z těch odporů pro dosažení zaručené přesnosti odpor s paralelním řazením 10K a k němu 20 až 50K? Nebylo by tedy naopak lepší je vypnout, aby jsi vůbec věděl, co tam máš za výsledek (vycházím z toho, že ten přesnej výsledek potřebuješ, protože jinej důvod nevidím)???? PS: jinak vycházím z předpokladů z tvých předchozích návrhů co máš na stránkách.
Když nás teď poučíš, co že jsi to v těch datasheetech našel jiného, že to tak je udělané, rádi se tu přiučíme.

Přesný odpor nepotřebuješ, ale potřebuješ dostatečnou protiváhu pro dvě věci. První, která se projeví prakticky okamžitě je LEDka označená jako L (v referenčním schématu LED1). Prostou matematikou - její úbytek je někde kolem 1,2V, pokud si tedy vezmeme dělič 1K:20K, tak jeho podíl bude cca 0,18V, takže máme na vstupu 1,38V a to je prosím v 5V logice považováno za nulu (a to jsem si dovolil použít tu nejoptimističtější hodnotu vnitřního pull upu, kterou jsi napsal).

Další věc kterou se snažím podchytit je "Response Time vs. Load Resistance", ale to tak ze zvyku, tady se moc neprojevuje. S čím jsem se ale v praxi mnohokrát setkal je, že vzhledem k obdélníkovosti DCC signálu a kapacitě vedení zůstávají LEDky v optronech mírně rozsvícené a Ice je mnohem větší než Iceo, takže se na tranzistoru zachytává nějaký náboj a ten se projevuje jako občasné pulzy.

Takže tak.

Pokud tomu nevěříš, není nic jednoduššího než si to zařízení postavit, zapojit do kolejiště a vyzkoušet.

[TonikM]

Takže jako že jsi teď udělal z těch odporů pro dosažení zaručené přesnosti odpor s paralelním řazením 10K a k němu 20 až 50K? Nebylo by tedy naopak lepší je vypnout, aby jsi vůbec věděl, co tam máš za výsledek (vycházím z toho, že ten přesnej výsledek potřebuješ, protože jinej důvod nevidím)???? PS: jinak vycházím z předpokladů z tvých předchozích návrhů co máš na stránkách.
Když nás teď poučíš, co že jsi to v těch datasheetech našel jiného, že to tak je udělané, rádi se tu přiučíme.

Přesný odpor nepotřebuješ, ale potřebuješ dostatečnou protiváhu pro dvě věci. První, která se projeví prakticky okamžitě je LEDka označená jako L (v referenčním schématu LED1). Prostou matematikou - její úbytek je někde kolem 1,2V, pokud si tedy vezmeme dělič 1K:20K, tak jeho podíl bude cca 0,18V, takže máme na vstupu 1,38V a to je prosím v 5V logice považováno za nulu (a to jsem si dovolil použít tu nejoptimističtější hodnotu vnitřního pull upu, kterou jsi napsal).

Ano to máš pravdu, ale to se bavíme pouze o jediném vstupu, já se ptal, na všechny vstupy, tedy ten zbytek vstupů těch 15. Ale klidně by jsi mohl tu ledku na arduinu použít místo té co přidáváš možná i zbytečně. Ale to je věc jiná.

Další věc kterou se snažím podchytit je "Response Time vs. Load Resistance", ale to tak ze zvyku, tady se moc neprojevuje. S čím jsem se ale v praxi mnohokrát setkal je, že vzhledem k obdélníkovosti DCC signálu a kapacitě vedení zůstávají LEDky v optronech mírně rozsvícené a Ice je mnohem větší než Iceo, takže se na tranzistoru zachytává nějaký náboj a ten se projevuje jako občasné pulzy.

Takže tak.

Pokud tomu nevěříš, není nic jednoduššího než si to zařízení postavit, zapojit do kolejiště a vyzkoušet.

S88_sch.gif (11.35 KiB) Zobrazeno 6270 krát

Nemělo by se tedy i u tohoto běžně používaného zapojení (vstup také CMOS - vysoký vstupní odpor) zaměnit ta hodnota odporů 47K na těch cca 8k, když to dělá problém?
Jen se bez urážky ptám, nebrat to opět osobně.

[fulda]

...
Nemělo by se tedy i u tohoto běžně používaného zapojení (vstup také CMOS - vysoký vstupní odpor) zaměnit ta hodnota odporů 47K na těch cca 8k, když to dělá problém?
Jen se bez urážky ptám, nebrat to opět osobně.

To je otázka do pranice.
Tady je to trochu jednodušší proto, že ten CMOS za tím je R/S klopný obvod a tak není tak náchylný na krátké špičky. Tedy on na nich udělá něco jako debounce, takže je to na pohled trochu jednodušší, ale jinak máš pravdu, že pokud mám delší dráty mezi DO a KZH, tak ty odpory dramaticky zmenšuji, těch 47k je dobrých tak akorát když jsou DO na stejném plošňáku.