Pražský Arduino Day 2016

[Jirka_US]

to sidlo:

Já jsem si NanoX koupil jako hotový produkt. Na to abych si to sám stavěl nemám ambice ani schopnosti. Je to pro mě dostatečně složité na to, abych to svěřil odborníkům.

To je ten duvod, proc bylo toto vlakno zalozeno a je zde DCC++ centrala jako dalsi "generace vyvoje DCC v CR", ktera tyto rekneme "bariery" odstranuje, jednoduche, srozumitelne i pro laiky a hlavne je to "levne" (naklady pod 500Kc). A predpokladam, ze toto vlakno bylo zalozena s cilem popularizovat (stejne jako kdysi prispeli k rozvoji DYI DCC v CR stranky DCC koleje a "houmr") reseni na bazi Arduino mezi zel. modelari a ukazat jim, ze i "digital" ve spojeni s pocitacem nemusi byt drahy.
Vubec netusim, proc se zde zacalo diskutovat o profi zarizenich, protoze nema smysl zde srovnavat DIY reseni, ktera neprochazi napr. NMRA certifikaci nebo EMI testy. Jen tak pro zajimavost, zda se, ze pouzivate osciloskop, tak si schvalne zmerte EMI centraly NanoX ze stavebnice, respektive DIY konstrukce dle bezne dostupneho schematu a porovnejte to s profi DCC centralou, ale lepe jiz do jineho vlakna.

pod pojmem shield bych si představoval hotovou dps a ne bastlovací spojovací pole s přidrátovanou telefonní krabičkou... I když to je samozřejmě na počátku každého vývoje.

Tak jeste jednou, zde je spravny link, nejedna se o zadne bastlovaci spojovaci pole, ale plnohodnotny shield:
http://www.spcoast.com/wiki/index.php/L ... ld#tab=1_4

[zugi]

tak moment,
Nikde jsem nenapisal, ze odsuzujem Arduino, to je klamstvo.
Muj nazor je, ze to je vyvojovy nastroj, ktery se stejne musi prekopat do nejake konecne verze. Nikdo nemuze nabizet Arduino jako vrabci hnizdo, to je nerealne.

Omlouvám se a beru zpět. Bohužel na mě diskuze začala tímto způsobem působit. Jsem velice potěšen, že mohu změnit názor.

Myslím, že všichni jsou si vědomi skutečnosti, že vývojové projekty na principu Arduina nejsou přímo obchodní záležitostí - ale kdokoliv může navrhnout, realizovat a komerčně nabídnout tzv. Shield. Existuje jich plno jak univerzálních (mortor-shield), tak jednoúčelových (3d tiskárny).
Dovolil bych si navrhnout, zda by šlo oddělit porovnávání DCC++ s ostatními řešeními/produkty do samostatného vlákna, stejně jako to prozíravě udělal Fulda s LN-header. Jsou to zajímavé informace a určitě pomohou nejen v rozhodování, a právě proto by mohly být samostatně a toto vlákno nechat k obecnější diskuzi o řešení jednotlivostí kolem Arduina (neskromně např. můj dotaz na F1-F28).

Z odpovědí jsem zjistil, že jsem zamotal názvosloví. Jako příklad jsem uvedl FUNKČNÍ dekodér, ale pro točnu jsem měl na mysli dekodér PŘÍSLUŠENSTVÍ. Všech tří typů (loko,funkční,příslušenství) dekodérů jsem si samozřejmě vědom, jen jsem to pomotal.
Jestliže bych si tedy k točně vytvořil FUNKČNÍ dekodér (kod pro Arduino je dotažený k triviálnímu použití), budu jej ovládat jako loko. Na myši navolím příslušnou adresu a pomocí Fxx pošlu příslušný příkaz. V programu budu vyhodnocovat změnu stavu příslušné funkce, protože její hodnota mě vlastně nebude zajímat. Možná by pak jako třešnička šlo použít sledování směru a rychlosti pro "ruční" otáčení točnou.
Pro dekodéry příslušenství tedy (jestli jsem to správně pochopil) možnost více stavů není. Navádí mě k tomu i Fuldovo řešení točny s AS5045, kdy je nutné využít skupiny adres. Příslušenství má tedy na jedné adrese "jen" přepínání stavu?

Omlouvám se za "tahání" informací které jsou součástí normy a děkuji ochotným znalým . Jsem sice zvyklý nastudovat programové příklady i v AJ, ale ucelený text je většinou i přes vynaloženou snahu (min translator) nad mé jazykové síly. Už delší dobu jsem se chystal zeptat na použití Arduina, ale nakonec jsem to odložil s tím, že musím ještě studovat. Tohle založené téma mě potěšilo, nakoplo a dodalo odvahy. Takže ještě jednou díky.
PS: jakmile přejdu od teoretické přípravy a zkoušení jednotlivých prvků, znovu k zamotávání čapího hnízda pro točnu, tak to vypíchnu samostatně...

[sidlo]

I pro dekodéry příslušenství je možné využít více stavů než dva. Znamená to použít extended control packet. Ale nevím, zdali jsou k tomu hotové a použitelné i další potřebné součásti (nevím zdali to MM umí).
Držel bych se doporučení BohousP, který multifunkční dekodér (lokomotivní) pro točnu použil. Je to nejschůdnější cesta.
Doporučuji přečíst si dokument od Mark Riddoch http://mrrwa.org/articles/. Velmi srozumitelně tam popisuje jak fungují funkce a jejich použití s knihovnou NmraDcc.

Padlo tady, že projekt založený na Arduinu se dá zvládnout za dva týdny. S tím časovým odhadem bych byl velmi opatrný. Já se navrhováním elektroniky ani programováním neživím. Na každou triviálnost v zapojení nebo v programu se musím ptát. V mém konkrétním případě trvá jednoduchý projekt s Arduinem od zahájení vývoje po hotovou a vyzkoušenou desku několik měsíců.

PS příspěvky od sob 09 dub, 2016 12:03 am si říkají o přeložení do jiného vlákna, např Arduino a točna

[BohousP]

Také bych se přimlouval za vyčištění vlákna. Tady může zůstat info o akci a nějaké ty plky (pokud je autoři nesmažou).
Arduino a Loconet již vlákno mají (http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=6&t=10120,
teď vzniklo nové vlákno XpressNet a Arduino http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=6&t=10122#p196781.

[workous]

A co si zmodifikovat dle potřeb tohle - http://model-railroad-hobbyist.com/node/19446 - prakticky jen doplnit posilovače výstupů pro přestavníky výhybek.

Nebo hledat inspiraci u P. Šídla - https://sites.google.com/site/sidloweb/ ... ro-16-rele ...

Jendo děkuji za odkaz - ještě jsem si stáhnul jsem bibli o Arduino no moc moudrej nejsem , ale mám jasno o typech desek - na tvém odkazu se toho dá hodně vyčíst a je tam spousta hotových programů do dekodéru. Ještě to zvážím, ale vzhledem k ceně to asi zkusím maximálně budu mít dekouš na světla

[zugi]

Jenom tak trochu úkrok stranou - připravuji si nějaké arduino plošňáky.
A tak přemejšlím, že bych některé mohl udělat nějak kulturně aby je mohl někdo další použít.
Jedná se mi zejména o LocoNet header a XpressNet header.
Myslí si tady někdo, že by uvažoval o použití arduina pro hraní si s některým z těchto rozhraní??

dovolím si reagovat na "starší" fulduv příspěvek, protože až teď mi cvaknulo, co tím asi myslel
osobně bych považoval za velice přínosné, kdyby profík fuldova formátu navrhnul jednoduchý PCB (tím myslím jednostranný, spáchatelný v domácích podmínkách). Jeho účel/obsah bych viděl v korektním rozhraní pro čtení DCC a případně i potvrzování příkazů a především v doporučení vyhovujících součástek. Že by DCC mělo být přes optočlen asi víme všichni, ale většina (a my začátečníci asi všichni) dokola hledáme správné zapojení a součástky. Na netu je vše dohledatelné, ale každý použije mu dostupné/šuplíkové brouky. Také vím, že čtení potřebuje jeden z pinů s přerušením (External Interrupts) , ale s potvrzováním bych např. experimentoval na pinu 13 (build-in LED). Ostatní piny arduina vyvést třeba na lištu a využít tak onu pověstnou stohovatelnost arduino projektů. Prostě při sebeblbějším nápadu na UNO/Nano připlácnu Fulduv Header-shield, vrabčím hnízdem vyzkouším/vyvinu potřebné řešení a nakonec si ještě mohu vybrat, zda do krabice zavřu hnízdo, vytvořím si shield s vlastní částí nebo opravdu zneužiji Fuldu a jeho desku rozšířím o tu vlastní část.
Jak je vidět, i teoretik si dokáže vymýšlet. PCB bych asi zvládnul (opravdu jsem nad touto univerzální částí uvažoval), ale bude mě to stát opravdu kvantum času a potu. Holt praxe s Egle chybí a nabírá se pomalu.

[zdeno]

no nevim, skutecny profik asi nesahne po Arduino, ale vytvori si vlastni navrh. Ono pouzivat hotove veci je dvojsecne a nekdy sebevrazedne.
Musis totiz ovladat nejen dany procesor, ale i vychytavky te-ktere vyvojove desky. A ze tam jsou, na to muzes vzit jed.
---
Pro mne neni problem Arduino pouzivat, protoze mam zazite datasheety procesoru tam pouzivanych a nedela mi problem se prizpusobit.
Navic nemam rad, kdyz si procesor dela co chce a ja nemam kontrolu nad programem. V tomto jsou vyssi jazyky dost problematicke a navic strasne "ukecane".
Navic Wiring je C++ klon a kdo nema zkusenosti s C++, tak tvrde narazi. Da se to naucit, ale jsou to spousty hodin testovani a odvsivovani. Urcite se to neda naucit za par vikendu
---
Samotne DCC je pomerne trivialni protokol a krome "zpetne kompatibility" nema zaludnosti. Je velmi slusne popisany v NMRA normach a kdo chape vyznam precteneho, tak s tim nema problem pracovat.

[BohousP]

no nevim, skutecny profik asi nesahne po Arduino, ale vytvori si vlastni navrh. ...

Toto vlákno je o Arduinu, pro modeláře, t.j. amatéry (bez urážky).
Už jsem to tu napsal, jeho předností je velké rozšíření. Proto je o něj zájem i mezi modeláři. Ve zbytku máš v mnohém pravdu, ale zkus ch.át proti větru.

[zugi]

no nevim, skutecny profik asi nesahne po Arduino, ale vytvori si vlastni navrh. Ono pouzivat hotove veci je dvojsecne a nekdy sebevrazedne.
Musis totiz ovladat nejen dany procesor, ale i vychytavky te-ktere vyvojove desky. A ze tam jsou, na to muzes vzit jed.

Zde jsem se za profíka nepovažoval já, ani jsem neukazoval na případné budoucí uživatele, ale toto označení jsem použil pro Fuldu. Ať si říká kdo chce, co chce, pro mě Fulda určitě profíkem je. Má za sebou mnoho dokončených řešení s PIC a určitě ještě víc návrhů PCB - o které v mém příspěvku šlo především.
IMHO jsem snad pochopil tvůj přístup k arduinu a akceptuji, že se svými znalostmi a praxí vyžaduješ plnou kontrolu nad procesorem, AT328 dokážeš vyždímat díky vynechání vyšších programovacích jazyků, ale JÁ tohle nedokážu. Proto se v případě svého "hračičkování a objevování" spoléhám právě na např Wiring. Umožňuje mi relativně lehce docílit požadovaného výsledku. Že jeho fungování je pro procesor v podstatě zdržujícím balastem vím, ale z mého pohledu je to problém toho procesoru. Věřím, že tak jak se budou rozrůstat projekty s univerzálním Arduinem, tak bude postupně i růst výkon použitých procesorů. Už teď existují klony s ARM a možná za pár měsíců/let bude běžné Arduino "MiniMax" kterého základem bude čtyřjádro - v tuto chvíli úsměvné, ale dvoujádrový mobil býval taky High-tec - nerozebírejme řízení programu na více jádrech...
Ještě k Wiringu: nikdy jsem nedělal s C++, v pravěku jsem čuchnul k Pascalu, postupně zkusil JavaScript, lehoulince se otřel o Javu, celý život dělám v Foxpro. Přesto jsem s Wiring neměl problém. Okoukat pravidla, projet běžné příkazy... Pokud je k něčemu potřeba opravdu rychlý kód, většinou existují knihovny - a proč je nevyužít, když autoři si s tím dali práci a ještě mi to poskytnou zdarma. Pokud knihovna nefunguje, buď je rozpracovaná, opuštěná nebo zastaralá a docela určitě existuje alternativní. Jak už jsem jednou psal: berme to jako LEGO. Hračky přece mají být jednoduše použitelné. A kdo si hraje, nezlobí - navíc z toho může vzniknout zajímavá věc/řešení.
DCC je triviální: vím jak si hrát s bity, pracovat s byty, ale nejlíp se učím na příkladech. Programy pro PIC jsou většinou zveřejňovány v HEX, tam toho moc nevyčtu. Je mi jasné, že program je úsporný, účelný, rychlý...vím jak se asi chová k paketům a k výstupům, ale Wiring je pro mě asi jako "máma má mísu..." Pro Wiring existuje knihovna ze které "vypadne" přežvýkaná informace z paketu, ale stejně tak existují příklady ve kterých se bez knihovny načte paket do proměnných, rozebere se, vidím jak se v příkladu pracuje s přerušením... Tohle je pro mě zábava, která funguje díky mnoha jiným ochotným lidem a jsem jim za to vděčen. Sám pak ve svém hlavním oboru rád poradím ze své skušenosti. Jsou to jiní lidé, ale vesmír je jen jeden
Zde bych si dovolil opět vynést Fuldu a ještě LokoPina. Jejich texty k projektům a testům člověku opravdu přinesou poznání. Díky.

Díky všem za trpělivost nad mým vypovídáním, snad se s ním i někdo ztotožní. Tímto bych z mé strany uzavřel polemiku nad účelem a použitelností Arduina. Zkusím pro své pokusy realizovat DCC++ s JMRI jako levný zdroj paketů, určitě budu chtít nějakého vrabce jako DCC monitor, abych věděl že to běhá, a pak už můžu zkusit ovládat vlastně cokoliv - klidně čerpadlo k bazénu a nemusí být ani na kolejích

[Jirka_US]

Už teď existují klony s ARM a možná za pár měsíců/let bude běžné Arduino "MiniMax" kterého základem bude čtyřjádro - v tuto chvíli úsměvné, ale dvoujádrový mobil býval taky High-tec

Uz se stalo, je to sice RPi, ale snad take zajimave:
https://github.com/hsanjuan/dccpi

Zkusím pro své pokusy realizovat DCC++ s JMRI jako levný zdroj paketů, určitě budu chtít nějakého vrabce jako DCC monitor, abych věděl že to běhá

JMRI jiz obsahuje DCC++ monitor, neni treba nic bastlit.

[zdeno]

co zmamena DCC++ ??


PS dakujem za informaci

[sidlo]

DCC++ is an open-source hardware and software system for the operation of DCC-equipped model railroads.
stránka projektu https://github.com/DccPlusPlus
videonávody https://www.youtube.com/channel/UCJmvQx-fe0OMAIH-_g-_rZw

[fulda]

... navrhnul jednoduchý PCB (tím myslím jednostranný, spáchatelný v domácích podmínkách). Jeho účel/obsah bych viděl v korektním rozhraní pro čtení DCC a případně i potvrzování příkazů a především v doporučení vyhovujících součástek...

Myslíš, že má cenu dělat celej plošňák? Já jsem schéma s dostupnýma sočástkama zveřejnil třeba TADY (v druhé polovině článku) a zdají se mi dost jednoduchá na to, aby si je každej napíchal do nepájivého pole. Dělat jednostrannej plošňák je sice hezké, ale trochu neefektivní a trochu neodpovídající Arduino trendu. Já je klidně namaluju, ale mnohem lepší se mi zdá myšlenka, že by se sešlo pár lidí, kteří dají dohromady třeba 10ks plošňáků ve velké kvalitě a uděláme si pořádné desky.

Co se týká formátu, tak často se používají shieldy, které mají formát odpovídající Arduino UNO, já tyhle desky z různých důvodů používám celkem nerad, mnohem raději používám headery - menší desky, které se připojují pomocí drátků. Zrovna v případě DCC se mi to zdá vhodnější, protože se lépe utilizují menší desky (Arduino Pro Mini, Nano, ...)

[fulda]

Uz se stalo, je to sice RPi, ale snad take zajimave:
https://github.com/hsanjuan/dccpi

Obzvláště vhodné pro lidi, co mají sjednanou dobrou pojistku. Tenhle model totiž nemá vůbec žádnou ochranu proti zkratu, tak na to trochu pozor.

[Jirka_US]

Ale ma, dokonce ochrany 2 - proti zkratu a tepelnou. Ze to neni vhodna konstrukce pro mala meritka je vec jina.