Otázky z železniční historie ČSD

[hank]

Aha. A ta zastávka je na modulu H3? To už by bylo logičtější, kdyby byl strážní domek tam... Každopádně by měl být u jednoho z těch přejezdů. Takhle uprostřed je to nelogické. Nevím, kterou epochu modeluješ, ale jestli je to III nebo IV, možná je i ruční obsluha závor na obou přejezdech z jednoho stanoviště - závorář by pak mohl mít na stanovišti dvě kliky, akorát by měl vidět na oboje závory. Kdybys měl ten domek na H3, mohl by tam závorář i prodávat jízdenky. A dal bych mu tam i tu budku, třeba tuhle:

stanoviste_kkStB_zdene-page-001.jpg

Nebo rovnou strážní domek se služebním přístavkem, třeba tenhle:

strdomek_29_maly.jpg

A u takových domků bývaly tyto vedlejší budovy - tedy u jednoduchého domku jen polovina, jak je znázorněno na půdorysu dole uprostřed:

normalie107_mala.jpg

Ty výkresy mám i v lepším rozlišení.

[Střelec]

Ten první vechtr dělá BK model a jako odlitek v H0 ho dělal Berka. Na ten druhej si asi počkáme stejně, jako na vyobrazenou celodřevěnou podružnou budovu. Polozděnou podružmou budovu taky nabízí BK model a nabízel ji i Bubi model, ale čert ví, v jaký kvalitě...

[Petr Zatrepalek]

Ten vechtr je K.F.N.B. Stavebnici dělá KB - http://www.kb-model.eu/mtbmodel/eshop/5 ... K-F-N-B-H0 nebo jako v mým případě, mírně odlišnou, od Igra model, ale s dodělanou omítkou. S ohledem na už hotový rámy a vyřezaný tvar terénu nemohu ten domek dát na H3 modul. Z toho obrázku kresleného ve Wintracku to není sice moc dobře vidět, ale lesní cesta vede na modulu H2 vlevo pod tratí propustkem, pokračuje stoupáním pod vechtrem vpravo na přejezd a pak nahoru podél zastávky na H3 dál do lesa. Taky uvažuju o posunutí přejezdu blíž k tomu domku, tak jak je to nyní, nepovažuju za ideální. Zatím ještě rubám základní reliéf terénu z polyše a PU pěny, takže hejbat s přejezdem stále můžu. Horší bude sehnat hezký "český" závory, dělat je z gruntu se mi moc nechce. Stačí mi, že už od června občasně dělám na předvěsti z leptu od kolegy Lepieše s pohonem od Viesmanna... Holt kdyby bylo toho času víc, ale takhle... Mám doma sice letitou stavebničku čsd závor, ale je na nich spousta práce, proto jsem chtěl původně jen nechráněný přejezd. Nejradši bych koupil už něco hotovýho včetně pohonu... Nebo má smysl dávat u starého vechtru na přejezd s lesní cestou raději místo závor rovnou blikače co by modernizaci pro Pražáky-lufťáky? Má to být ale lokálka z přelomu sedumdesátých a osumdesátých...

[mlha]

Ten první vechtr dělá BK model a jako odlitek v H0 ho dělal Berka. Na ten druhej si asi počkáme stejně, jako na vyobrazenou celodřevěnou podružnou budovu. Polozděnou podružmou budovu taky nabízí BK model a nabízel ji i Bubi model, ale čert ví, v jaký kvalitě...

Druhej bude v prototypu cca do půlky října, vedlejší budova 102 H už v prototypu existuje
https://www.facebook.com/photo.php?fbid ... =1&theater
tady ještě rajče
http://mlha40.rajce.idnes.cz/vedlejsi_budova_102_H

[JanoH0e]

Nebo má smysl dávat u starého vechtru na přejezd s lesní cestou raději místo závor rovnou blikače co by modernizaci pro Pražáky-lufťáky? Má to být ale lokálka z přelomu sedumdesátých a osumdesátých...

Možnosti je niekoľko . Môžu tam byť blikače, môžu tam byť trvalo spustené a uzamknuté závory, cesta sa už nepoužíva, Pražákom postavili "magistrálu" bez zákrut a stúpaní, používajú ju len občas lesáci a vechtr chodí odomikať, pokiaľ by vechtrovňa bola obsadená. Potom tam môžu byť iba kríže, cesta je miestna komunikácia, po zdegradovaní. Záleží iba na vhodnom námete.

[rawen]

Nazdar,
prosím železničáře o pomoc s identifikací této skříňky. Na malém čtyřkolejném D3 nádražíčku jsem napočítal šest kousků v různých modifikacích.
Není problém je vysochat podle předlohy, ale přece jen jsem zvědavý, k čemu slouží. Případně pomůžou i normomíry, i když podle paměti a okolních objektů na fotkách je skříňka cca metr a půl od země, resp. chodníku.

Díky, Radek

[T 478 3022]

Jenom tipuju,ale připadne mě to jako nějaká zásuvková skřín.Uvnitř patrně budou zás. na 220V a 380V.Jestli se nepletu,tak z boku je takový ten otočný vypínač co se jím v případě nouze ta skřín uvede do beznapěťového stavu.

[saman55]

Jenom tipuju,ale připadne mě to jako nějaká zásuvková skřín.Uvnitř patrně budou zás. na 220V a 380V.Jestli se nepletu,tak z boku je takový ten otočný vypínač co se jím v případě nouze ta skřín uvede do beznapěťového stavu.

Máš pravdu ZS značí zásuvková skříň čílo 2, jelikož jich je po nádraží více tak se číslují. Pokud by tam bylo ZSE je to zásuvková skříň s elektroměrem. Norma neurčuje jak má být velká, my máme složený celek ze 4 kusů U skříní a ty jsou dělány v různých velikostech.
Jirka - saman55

[Ferda]

Ví někdo i od kterého roku se takové skříně budovaly?

Byly by to ideální objekty k umístění InfraBran v dopravnách. Předpokládám, že se umisťovaly hlavně v okolí zhlaví. InfraLED, nebo fototransistor by se do toho akorát vešel.

[saman55]

Ví někdo i od kterého roku se takové skříně budovaly?

Kouknu zítra do dokumentace a dam sem co zjistím.
Jirka - saman55

[saman55]

Ví někdo i od kterého roku se takové skříně budovaly?

Zdravím
tak sem v práci trochu pídil a došel sem někdy k roku 1980 kdy tam byly ještě kovové oválné zásuvky 380V/25A. Možná se montovali i dřív, od nás to nikdo neví.
Jirka-saman55

[Polabský]

Ví někdo i od kterého roku se takové skříně budovaly?

Zdravím
tak sem v práci trochu pídil a došel sem někdy k roku 1980 kdy tam byly ještě kovové oválné zásuvky 380V/25A. Možná se montovali i dřív, od nás to nikdo neví.
Jirka-saman55

Zásuvkové stojany podobného tvaru ale dvě krabice nad sebou stávaly v Liberci, kde se používaly pro napájení jeřábu a stály tam ještě před cca pěti lety.
Na víkách bylo označení Siemens - Halske. Lze z toho odvodit, že pamatují minimálně období Protektorátu, případně První republiky. Začal bych hledat ve starých fotografiích.

K výstroji současných zásuvkových stojanů doplnění. V některých s vypínačem je uvnitř trafo na 24 voltů a venku i zásuvky na 24 voltů.
Hezký den.

P.S. Někde se dříve vyskytovaly i zděné "antoníčky", sloupek s pojistkovou skřínkou a litinovou zásuvkou 380 voltů.

[rawen]

Prosím o identifikaci plošinových vozů, na kterých se v 80. a 90. letech mohlo vozit řezivo z pil.
Viz např. http://spz.logout.cz/provoz/chornice2005.html

Dnes to vozí kamiony nebo Res a kryté novoty.

Radek

[hank]

Původní vozy Nas (cca 3000 ks) se vyráběly už od r. 1967 a hromadným rušením prošly od r. 1994, vozy Res/Nas (asi 4000 ks) na podvozcích 26-2.8 od roku 1976, pozdější typ Res s podvozky Y25 (asi 1500 ks) od r. 1983. K tomu přibylo ještě přes 1000 vozů Res z Rumunska (od r. 1977, později reko kvůli potížím s podvozky). Tohle v podstatě nahradilo starší řady. Mohu dosvědčit z vlastní zkušenosti (papírna Loučovice měla i vlastní pilu...), že ještě ve 2. polovině 90. let se skutečně řezivo na nic jiného nenakládalo.

[rawen]

Díky za podrobnou odpověď.
No nepotěšilo mne to - mnohem dostupnější by v TT byly dvounápravové Kbkks...

Radek