Podklady pro stavbu vozů Uacs (Raj )

[Tempotaxi]

Uacs 84 54 932 3 369-4 Mogul Koramo a.s. Kolín.
Podle vzhledu, tak vůz ještě pamatuje logo ČSD.
Foto Martin_j.

[Cermis]

Dobry den,

Zde je Calofrig. velký ne 1:120

[Cermis]

Zde je cibule se znakem.

[Cermis]

Zde je další

[Cermis]

Tady jedna archiv.

[Cermis]

cibule

[Cermis]

další detail

[Cermis]

cibule znak

[Tempotaxi]

Kotouč Štramberk.
Historie výroby vápna ve Štramberku začíná rokem 1881, kdy společnost bratří Guttmannnů z Vídně odkoupila jižní polovinu vrchu Kotouč a otevřela zde lom vysokoprocentního vápence pro hutní účely. V té době se ve Štramberku pálilo vápno v kruhových pecích.
V souvislosti se zahájením těžby byla postavena i železniční trať ze Štramberka do Studénky navazující na hlavní trať Přerov - Ostrava. Významnými předěly v historii výroby vápna byl přechod na mechanizovanou těžbu a výstavba šachtových pecí na vápno v 50. a 60-tých letech minulého století. Pro zpracování nehutních vápenců a drobných frakcí postavili bratři Guttmannové v roce 1912 v bezprostřední blízkosti lomu cementárnu. Výroba cementu od té doby pokračovala nepřetržitě až do jejího zastavení v roce 1997.
Po roce 1945 se firma až do roku 1993 stává nedílnou součástí Vítkovic. Na základě rozhodnutí akciové společnosti Vítkovice došlo ke dni 1.1.1993 k vyčlenění vnitřní organizační jednotky Kotouč Štramberk na samostatný subjekt KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o.

[Tempotaxi]

VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. se nachází na Severní Moravě v okrese Šumperk, přibližně 7 kilometrů od Zábřehu na Moravě a patří mezi tři největší vápenky v České republice. Začátek průmyslové výroby vápna v lokalitě Vitošov se datuje rokem 1872, kdy zde byla postavena první šachtová pec. Stáří velmi kvalitního vitošovského vápence je odhadováno geology na 350 - 400 milionů let. V roce 1993 vstoupil do VÁPENKY VITOŠOV s.r.o. zahraniční partner a to významná německá firma FELS–WERKE GmbH. Základní sortiment tvoří vápenné a vápencové produkty určené pro hutní, chemický a energetický průmysl, zemědělství a ekologii. Nejvýznamnějším značkovým výrobkem VÁPENKY VITOŠOV s.r.o. je systém malt, omítek a barev SALITH®.

[Tempotaxi]

Závod Krkonošské vápenky Kunčice byl postaven na přelomu 50. a 60. let minulého století a do provozu uveden v roce 1963. Jeho umístění v obci Kunčice nad Labem přímo souviselo s výskytem vápencových ložisek v blízkém okolí a s několik století trvající tradicí těžby vápenců a výroby vápenických výrobků v oblasti Podkrkonoší.
Vlastní závod zprvu tvořil provoz v Kunčicích nad Labem s výrobou vápna, vápenného hydrátu a mletých vápenců, lomy Strážné a Černý Důl a mlýnice vápenců ve Vrchlabí. O 20 let později bylo do majetkové podstaty závodu začleněno ložisko Horní Lánov s těžbou dolomitu a výrobou drceného a tříděného kameniva. K dalšímu rozšíření, v té době již akciové společnosti, došlo v letech 1999 a 2002 a to o provozy na výrobu suchých omítkových a maltových směsí v Košťanech a Dětmarovicích. V dnešní době jsou Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. moderní společností, která v provozech Kunčice nad Labem, Černý Důl, Dětmarovice, Košťany, Kunčice nad Labem, Lánov a Vrchlabí vyrábí široké portfolio stavebních materiálů, stavební chemie, mletých vápenců a dolomitů a tříděného kameniva.

[Tempotaxi]

NHN.
Uacs 83 54 932 2 543-6 , Uacs 83 54 930 7 661-5 .

[Tempotaxi]

Vůz Uacs , ,
Foto Petr Polák, žst. Dalovice 1995, lok. 735 125-7 , vůz Uacs ???? asi Sadová.
Dalovicíchje panelárna.

[Tempotaxi]

Králodvorská cementárna.
V městské části Králova Dvora, Karlově Huti. - Závod založen v těsné blízkosti Králodvorských železáren původně jako cementárna na odpadní struskový cement (nápad Karla Wittgensteina z Pražské železářské společnosti). V r. 1889 ustavená a.s. Králodvorská cementárna zde podle plánů Adolfa Suesse v l. 1889-1891 vystavěla (pod názvem Königshofer Patent-Portland und Puzzolan Cement Fabrik) první část budoucího největšího cementářského podniku v Čechách. Zpočátku úzkokolejnou dráhou zásobován struskou z železáren, po zakoupení vápencových lomů obohatil sortiment o vápno vypalované v šachtových i kruhových pecích. V r. 1896 zahájena výroba struskových cihel, v l. 1901-1911 výroba portlandského cementu. Závod vybavený moderním kulovým mlýnem dánské firmy Smidth a dvěma rotačními pecemi na mokrý způsob měl i vlastní elektrárnu se čtyřmi trubnatými kotli a dvěma turbinami. Vápenec z lomu na vrchu Kosov dovážela unikátní lanová malodráha, později prodloužená až do Koněprus (v provozu do r. 1962). Během první světové války v továrních budovách mj. kompletovány i dělostřelecké granáty z komponentů dodávaných plzeňskou Škodovkou. Poválečná zvýšená poptávka po stavebním materiálu vedla k založení dalšího výrobního komplexu. Nový závod s rotačními pecemi na suchý způsob výroby cementu, jeden z nejmodernějších v Evropě, postavily mezi řekou Litavkou a železniční tratí Beroun-Plzeň v l. 1926-1927 firmy dr. K. Skorkovský a Pittel & Brausewetter (strohé železobetonové budovy patří k ukázce špičkové meziválečné průmyslové architektury). V l. 1939-1940 cementárna opravena a upravena pro potřeby Třetí říše (výroba poklesla o téměř 90 %). Po válce v r. 1945 na cementárny uvalena národní správa, v r. 1946 závod znárodněn a a. s. Králodvorská cementárna se stala součástí n. p. České cementárny a vápenice. V l. 1948-1951, 1959 a 1969 rozsáhlá rekonstrukce (Závody I, II a III), po r. 1953 také změněn název na Králodvorské cementárny Antonína Zápotockého. Výroba cementu kulminovala v r. 1978 na hodnotě 980 472 tun, což je historicky nejvyšší výroba závodu. V r. 1980 vznikl koncernový podnik CEVA Beroun složený ze závodů: Králodvorská cementárna, Velkolom Čertovy schody, Vápenka Velké Hydčice, navíc byly začleněny Berounské eternitové závody. V r. 1990 ustavena a. s. CEVA Králův Dvůr, r. 1991 založena a. s. Králodvorská cementárna. V r. 1992 do Králodvorské cementárny vstoupil německý akcionář - společnost Heidelberg Zement. V r. 1995 vznikla společnost Cement Bohemia Praha (fúzí akciových společností Pragocement, Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna), která se 1.8.1995 sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá a vznikla nová a. s. Českomoravský cement. Postupně byla v závodě provedena rekonstrukce a výstavba nových částí technologického zařízení, zároveň odstavovány z výroby nejstarší, kapacitně i technicky nevyhovující provozy. - V současnosti společnost Českomoravský cement zaměřena na těžbu vápence z Velkolomu Čertovy schody v Českém krasu, specializuje se na výrobu a expedici baleného cementu.

[Tempotaxi]

Historie společnosti Lasselsberger v ČR:
1996 zahájení kapitálových aktivit v ČR a vstup do společnosti Chlumčanské keramické závody a.s.
1997 pokračující kapitálový vstup do společnosti Keramika Horní Bříza a.s.
1999 vznik obchodní společnosti Lasselsberger s.r.o.
2000 kapitálový vstup do společnosti Calofrig a.s. a následně se stává jediným akcionář také v CHKZ a.s. i HOB a.s.
2001 vstup do společnosti Kemat spol. s r.o.
2002 kapitálový vstup do společnosti RAKO Rakovník a.s.
2003 založení akciové společnosti LASSELSBERGER, provozy realizující těžbu a úpravu surovin se staly součástí divize Minerals
2005 pokračovala fúze společnosti Lasselsberger a do její divize Minerals byly začleněny těžební závody společnosti KERKO Košice a.s.
2007 došlo k rozdělení a to formou odštěpení části majetku firmy LASSESBERGER, a.s. na tři nově založené akciové společnosti LB MINERALS, a.s., LB Cemix, a.s. a LB IMMO, a.s. Od tohoto data, tak působí vedle sebe čtyři obchodní společnosti, jejichž jediným akcionářem byl Lasselsberger GmbH, Pöchlarn, Rakousko.
2009 transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Plzeňsko

Horní Bříza
1877 Byla zahájena těžba a plavení kaolinu.
1882 Tohoto roku byla založena Továrna na výrobu hliněného, kaolinového a šamotového zboží.
1899 Založeny Západočeské továrny kaolinové a šamotové, a.s.
1929 Došlo k připojení magnezitových závodů na Slovensku.
1950 Byly odděleny Hornobřízské kaolinové závody.
1958 Opětovné připojení těžeb a vznik n.p. Západočeské keramické závody.
1992 Díky kuponové privatizaci vznikla akciová společnost Západočeské kaolinové a keramické závody.
1997 Název podniku změněn na Keramika Horní Bříza a.s.
1999 Kapitálový vstup společnosti Lasselsberger Holding International.
2001 Jediným akcionářem se stává firma Lasselsberger.
2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.
2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Kaznějov
1904 Započata těžba, kombinovala se povrchová i hlubinná , těžilo se ručně.
1905 Uzavřena smlouva o pronájmu kaznějovské kaolinky rodem Metternichů akciové společnosti „Západočeské továrny kaolinové a šamotové v Horní Bříze“.
1919 Vypovězení smlouvy ze strany Metternichů, dále ji provozovali sami.
1931 Západočeské kaolinky kupují Kaznějovské kaolinové závody.
1944 Zastavení těžby pro nedostatek pracovních sil.
1945 Znárodnění Západočeské kaolinky a od 1. ledna 1946 se změnily v národní podnik „Západočeské závody kaolinové, šamotové a magnesitové“.
1950 Kaznějovská kaolinka přechází pod národní podnik Hornobřízské kaolinové závody.
1951 Obnovení těžby kaolinu.
1957 Spojení národních podniků Západočeské keramické závody a Hornobřízské kaolinovézávody.
1989 Přeměna národního podniku na státní podnik.
1992 Založeny Západočeské kaolinové a keramické závody a.s.
1997 Název podniku změněn na Keramika Horní Bříza a.s.
1999 Kapitálový vstup společnosti Lasselsberger Holding International.
2001 Jediným akcionářem se stává firma Lasselsberger.
2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.
2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Chlumčany
1873 V tomto roce byla zahájena těžba a upravování kaolinu.
1909 Závod koupila nově vzniklá společnost „Dobřanské kaolinové závody Fiedler a Eisenschimml, s.r.o.“
1912 Předchozí společnost se přetransformovala na „Dobřanské kaolinové a šamotové závody, a.s.“
1913 Tohoto roku byl přihlášen pobočný závod „Dobřanské kaolinové a šamotové závod, a.s., v Chlumčanech“.
1926 Akciová společnost se sloučila se „Západočeskými továrnami kaolinovými a šamotovými, a.s.“, což závodu velice prospělo.
1933 Kvůli hospodářské krizi došlo k zastavení výroby některých produktů, teprve ke konci roku 1936 byla výroba plně obnovena.
1945 Vyhláškou ministerstva průmyslu byla celá akciová společnost znárodněna zestátněním.
1950 Samostatnou hospodářskou organizací se chlumčanská keramička stala v roce 1950, kdy vznikly „Chlumčanské keramické závody, n. p.“
1957 V tomto roce byly k podniku připojeny závody Poběžovice a Jehnědno.
1990 Chlumčanské keramické závody získaly statut státního podniku.
1992 Vznik akciové společnosti Chlumčanské keramické závody.
1999 Kapitálový vstup společnosti Lasselsberger Holding International.
2001 Jediným akcionářem se stává firma Lasselsberger.
2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.
2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Třeboňsko

Borovany
1898 K tomuto roku se datuje počátek těžby žáruvzdorných jílů.
1919 Po vzniku samostatného Československa došlo spojením pražské firmy Forbesser Kieselguhr und Tonwerke, A. G. A vídeňských firem Kleiner u. Bockmayer a Matausch - Werke k založení akciové společnosti, která byla přejmenována na Calofrig „akciová společnost pro isolační korkový a křeménkový průmysl“.
1946 Došlo k znárodnění Calofrigu, o rok déle byl začleněn do Západočeských kaolinových závodů.
1950 Calofrig se stává samostatným národním podnikem.
1977 Došlo k zahájení provozu v závodě Živec Halámky.
1991 Národní podnik Calofrig byl transformován na státní podnik.
1992 Došlo k privatizaci státního podniku a vznikla akciová společnost Calofrig.
1999 Kapitálový vstup společnosti Lasselsberger Holding International.
2001 Jediným akcionářem se stává firma Lasselsberger.
2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.
2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Chebsko

Skalná
1785 Z tohoto roku se zachovala první zmínka o těžbě jílů v okolí Skalné.
1873 Ve Skalné byly postaveny čtyři pece na výrobu šamotu a kameninového zboží. Tím se prakticky započala éra zušlechťování skalenských jílů průmyslovou tovární výrobou.
1909 Díky spojení malých soukromých těžařů ve větší společnosti dochází k intenzivnímu rozvoji dobývání jílů. V tomto roce vznikají „Spojené skalensko-novoveské hlinné závody.“ V dalších letech jsou to akciová společnost ve Skalné, firma Eberle, Adolf Gottfried ve Vonšově, Chebské jílové závody a firma Reichel.
1929 V tomto roce bylo na Skalensku v činnosti již 26 lomů a odklizů, těžících jíly a písky, ve kterých bylo zaměstnáno kolem 1300 lidí.
1945 Po znárodnění připadla těžba jílů organizačně Sedleckým kaolinovým závodům v Karlových Varech, o rok déle byly vytvořeny spojené Sedlecko-vildštejnské kaolinové a hlinné závody, tato organizace pracovala podstatě až do roku 1990 pod různými názvy.
1991 Po rozpadu Keramických a sklářských surovin (od roku 1967 přejmenované Sedlecko-vildštejnské kaolinové a hlinné závody) se utvořil samostatný státní podnik KEMA - keramické materiály Skalná, provádějící těžbu a úpravu surovin v chebské pánvi.
1996 Privatizací samostatného podniku KEMA - keramické materiály Skalná vznikla zcela privátní společnost KEMAT spol. s r. o.
2002 Firma se stává součástí skupiny Lasselsberger.
2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.
2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Rakovník
1882 Uhelná společnost Moravia se rozhodla nepokračovat v těžbě uhlí, ale využít haldy lupků a místních jílů k výrobě režných dlaždic a žáruvzdorných cihel.
1894 Postaveny nové budovy s řadou pecí a rozšířena výroba o glazované a zdobené dlaždice.
1898 Noví majitelé pánové Kasalovský a Sommerschuh za přispění špičkových výtvarníků zavedli výrobu keramických dlaždic, obkladaček, mozaiky, kachlových kamen a i jiných keramických výrobků.
1907 Kníže Jan II. z Lichtenštejna spojil keramické závody v Rakovníku a Poštorné. Generálním ředitelem zůstal Emil Sommerschuh, který pokračoval v započatém vývoji a vzniklé mozaikové obrazy v budovách po celé Evropě slouží dodnes.
1920 Akciová společnost s většinovou účastí Živnobanky, zavedena řada mechanizačních novinek a postavena většina výrobních hal.l
1945 Závod znárodněn, vznik Rakovnických keramických závodů, výroba keramických dlaždic a obkladů, těžba jílů z blízkých lomů zejména pro potřeby jejich výroby.
1964 Výrazná rekonstrukce provozů, zavedení moderní technologie a výstavba nového provozu RAKO III.
1980 Zavedení automatizace a robotizace při výrobě keramických dlaždic a obkladů.
1993 Již státní podnik se stává součástí nadnárodní skupiny Deutsche Steuzeug.
2004 Jediným akcionářem se stává firma Lasselsberger.
2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.
2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Morava

Ledce
2004 Tohoto roku zde byla započata těžební činnost v podobě zkušebního provozu, předmětem hornické činnosti je dobývání živcové suroviny a její úpravu praním a tříděním.
2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.
2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.