Otázky z železniční historie ČSD

[Vladimír_B]

opw taky znamenalo opravy polských wagónů...

[Petr Zatrepalek]

Pánové, nevíte zda byla v Kácově na Pacifiku instalovaná odjezdová mechanická návěstidla? Co mám fotky našel jsem jen jednoramenný vjezdový mechaniky, který dnes nahradily světelnýma. Světelný odjezdový jsou tam taky "jen" pár let.

[milan ferdián]

Pánové, nevíte zda byla v Kácově na Pacifiku instalovaná odjezdová mechanická návěstidla? Co mám fotky našel jsem jen jednoramenný vjezdový mechaniky, který dnes nahradily světelnýma. Světelný odjezdový jsou tam taky "jen" pár let.

Nebyla.

[Petr Zatrepalek]

Milane díky, o hodně se mi zjednoduší a zlevní stavba

[milan ferdián]

Milane díky, o hodně se mi zjednoduší a zlevní stavba

Není zač.Přesně zmapovanou tuto stanici měl Dan Buchtela.Jedno foto z roku 1935,odkaz posázavský pacifik.

[Jarda H.]

Vlastně nevím, kam tuhle poznámečku o pivákách (historické vozy na přepravu piva) napsat, tak to padne sem ... pokud někdo občas prolistuje časopis "ČD pro vás", tak upozorním na červencové číslo - vyšlo právě v těchto dnech, na netu snad bývají se zpožděním pár týdnů taky přístupné - na 3-stránkový článek o pivákách.

Netroufám si hodnotit, jak věrohodné údaje poskytuje, ale najdete zde třeba počty vozů u jednotlivých pivovarů, taky další informace - pro mně zajímavé třeba to, že u zrodu piváků byl snad nápad žateckého obchodníka, majitele pivovaru Žatec, Měcholupy a Schwechat (u Vídně) A.Drehera nebo že třeba ve 30.letech šlo potkat vlak, kde bylo až 25 piváků Fotky mám dojem jsou většinou dostupné na netu. Takže kdo se chce pokochat ...

[radeksindy]

Věta ... u zrodu piváků byl snad nápad žateckého obchodníka, majitele pivovaru Žatec, Měcholupy a Schwechat (u Vídně) A.Drehera ...", je skoro správně, až na to slovo "žateckého" Anton Dreher senior si k pivovaru ve Schwechatu u Vídně v roce 1859 koupil pivovar v Žatci, v 1862 si koupil další v Budapešti a nakonec 1869 ještě pivovar v Terstu. Ten měl syna, taktéž Antona, kterého napadlo pořídit si pro vývoz piva chladicí vozy. Později díky rodiným vazbám se dostal v roce 1913 ještě k dalším dvěma pivovarům ve Vídni. Senior i junior se narodili buď ve Schwechatu nebo ve Vídni, se Žatcem je spojovalo jen vlastnictví pivovaru. Po roce 1900 to byli největší pivovarníci v Rakousku-Uhersku, vyráběli ve 4 pivovarech více než 1mil. hektolitrů piva, druhý Prazdroj tuto hranici překročil až v roce 1913. Ale to byl zase jediný pivovar, nikoli celá skupina. A jen na doplnění, třetí po roce 1900 byl Smíchovský pivovar, ale ten prakticky nepotřeboval piváky, protože se to všechno vypilo v Praze

třeba ve 30.letech šlo potkat vlak, kde bylo až 25 piváků

Před rokem 1918 bylo možné vídat vlak skládající se jen z piváků, jezdil totiž přímý vlak z Měšťanského pivovaru do Vídně. A vzhledem k tomu, že samotný Měšťanský pivovar (Prazdroj) měl v meziválečném období přes 300 vozů a První akciový (Gambrinus) přes 100, tak něco podobného mohlo být zajisté k vidění cestou z Plzně.

[BohousP]

Vlastně nevím, kam tuhle poznámečku o pivákách (historické vozy na přepravu piva) napsat, tak to padne sem ... pokud někdo občas prolistuje časopis "ČD pro vás", tak upozorním na červencové číslo - vyšlo právě v těchto dnech, na netu snad bývají se zpožděním pár týdnů taky přístupné - na 3-stránkový článek o pivákách.

Červencové číslo bude od 25.7. na http://www.cdprovas.cz/archiv-magazinu

[radekkrupka]

Neví někdo, k čemu slouží (sloužilo) toto zařízení u koleje v Jindřichově na Moravě? Zaujaly mě ty elektromotory a taky že je to zastřešené. Nějaké stáčení nebo pohon na šneky? První mě napadlo uhlí, ale na to je tam nějak čisto. Pravděpodobně to souvisí s fabrikou naproti...

[Petr S.]

I v 70 tých letech šlo potkat vlak , kde bylo až 25 piváků . Odjížděl mezi 19 a 20 hodinou z Plzně . Na Smíchově na společném pár vozů zůstalo a vlak byl doplněný o pivo z toho pivovaru jánevímjaksejmenuje topivonejdepít a pokračoval do Čierne nad Tisou a dál k sovětským soudruhům . V celé trati Plzeň - Čierna nad Tisou byl trasovaný jako Rn.
Zdraví Petr S.

[VojtikJ]

radekkrupka : na toto > http://2i.cz/afd2a78d5e
pro hladkej vjezd vozíků na vlek či náklaďák , kterej je vyšší, nebo nižší. Asi aby se nemuseli dávat kdo ví jaký prkna. Dle mého teda. jen na tvý fotce to už není

[hank]

radekkrupka: VojtikJ byl rychlejší a má v podstatě pravdu, tak já bych si to dovolil - jako bývalý technolog a vedoucí výrobního střediska jindřichovské papírny v letech 1979 - 84 - jen trochu upřesnit.

Rampa sloužila po odstavení jindřichovské celulózky 31. 12. 1974 převážně k vykládce základní suroviny k výrobě papíru - buničiny, která se vozila do papírny sušená v balících na europaletách v krytých vagónech všech druhů. Na rampě se buničina z vagónů překládala na atypické palety, jejichž rozměrům byly ty výklenky v rampě přizpůsobeny. V těch výklencích byly hydraulicky ovládané plechové plošiny, kterými se ty palety spouštěly z úrovně rampy na úroveň terénu. No a do závodu se ty palety navážely bočními vysokozdvižnými vozíky, které je buď stohovaly v hale skladu buničiny až ve třech vrstvách na sebe nebo rovnou navážely na plošinu v hale rozvláknění do výše 3,3 m nad úrovní terénu do prostoru řetězových dopravníků, kterými se zanášely do rozvlákňovačů. Na jednu paletu se vešly 4 stohy po 3 - 4 balících buničiny (to podle výšky balíků) o váze zhruba 200 - 300 kg, tj. průměrně zhruba 3,5 t buničiny. (Vozíky byly ve fabrice dva, v provozu vždy jeden a druhý jako záloha, případně když byl větší obrat, tak jeden vykládal vagóny a druhý navážel do provozu, a pokud se dobře pamatuju, tak měly nosnost 5 t.) Papírna tehdy vyráběla na třech papírenských strojích kolem 90 t papíru denně, z toho zhruba kolem 75 - 80 t podle druhu papíru byla spotřeba buničiny. Něco se sice už v těch letech naváželo po silnici, i tak ale pořád u rampy stálo několik vagónů k vykládce.

Typ těch vozíků už si nepamatuju, tenkrát je vyráběla Desta a Transporta a vypadaly nějak takhle:
http://www.drevari.cz/c5?cat=5&page=36# ... 5737%5D/0/
http://bagry.cz/cze/bazar/nabidky/vysok ... _5022_45ug

[milan ferdián]

Pánové to jsou cenné informace pro mne.Vypadá to,že papírenský průmysl bude dle vašich podkladů v publikaci pěkně zmapováno,samozřejmě jestli nebudete brblat .

[Vaclav86cz]

No za sebe bych řekl, že pokud chceš zpracovat nějaké průmyslové téma a nechceš aby to vypadalo jako bouda vedle koleje, tak bych řekl, že máš docela problém u jakéhokoliv průmyslu. Jsou samozřejmě odvětví, kde se podklady dají najít celkem rychle. Ale jsou taky odvětví kde hodiny a hodiny čteš pořád to stejné a hledáš užitečné informace a nebo člověka, který je sdílný a ví o daném tématu něco podrobněji.
Vždyť si vem třeba tu papírnu. Co nás učili ve škole. Že k výrobě papíru je zapotřebí dřevo a využívá se starý papír. Ale o tom, že existují různé metody výroby. Že né každá papírna potřebuje dřevo a tak. Jsem se dozvěděl až tady. A to jsem trávil hledáním každou volnou chvíli i v práci. A těch témat co by se dalo zpracovat na domácí kolejiště a nebo na moduly je nepřeberné množství. A určitě by stálo za-to to zpracovat a úvest třeba i příklady jak to fungovalo za dob ČSD.

[VojtikJ]

hank: a tak to je ještě jeden druh teda to co jsem přiložil já, nejde spustit až na zem