Já jenom zdálky koukám, čemu posloužil můj námět, a tiše závidím těm, kdo mají smysl pro vnímání prostoru... Mně prostorová představivost chybí (proto jsem taky studoval chemickou technologii výroby papíru

a ne třeba strojařinu nebo stavařinu...) a deskriptivní geometrie mi na střední škole vždycky kazila vysvědčení... A přestože už jsem mezitím začal stavět (ne, fotky sem ještě dávat nebudu, na ploše budoucího kolejiště mám kromě zhruba 80% spodku a asi třetiny napevno položených zatím nezaštěrkovaných kolejí nemóresní pracovní binec

, kterým se tu opravdu nehodlám chlubit...) a pořád si po ploše všelijak šíbuju půdorysy různých budov, přestože mám i lepenkovou vrstevnicovou maketu terénu 1:5 s vyznačenou trasou, stejně nemám tu správnou představu, jak to bude nakonec vypadat. Nejspíš ne tak ideálně hezky jako Milanovy 3D obrázky

Proto jsem vděčný za to, co se tu teď děje. Když ty obrázky viděla manželka, pronesla něco o hozené rukavici

Ona totiž ví své o mé řemeslné zručnosti..

No ale protože jsem zastáncem názoru, že v modelové krajině je důležitý celkový výsledný dojem, tak se nechám sám překvapit, jak to všechno nakonec dopadne

... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.