Po vlastních zkušenostech nezbývá než konstatovat, že jediné spolehlivé zdroje použitelných dat jsou dva:
1. primární zdroje v archívech
2. vlastní měření v terénu
ad 1. Bohužel některé drážní archívy jsou spíše archlívy, navíc konstatuji propastné rozdíly v přístupu jednotlivých organizačních složek, které na zacházení s nimi mají gebíry (a nota bene taky nějaké zákonné povinnosti

v některých případech bych to viděl skoro na trestní oznámení jejich neplnění...

). Zřejmě jedničku s hvězdičkou by ode mě v ČR dostal archív bývalého ředitelství Č(S)D Olomouc a především osobně jeho správkyně pí Věra Alexová (odtud bohatě těžil i zmiňovaný ing. V. Londin, také ale lidi jako M. Leštinský, A. Borovcová aj.). Slušný je podle odezev lidí, kteří tam chodí, i přístup archivářů v Praze (ale tam to mám moc daleko a je tam na můj vkus moc živo...) Opačný extrém je např. archív plzeňský, který se údajně válí nevytříděný v lepenkových krabicích v nějakém mokrém zámeckém sklepě a není šance se k němu jakkoli dostat. No a bezkonkurenční jsou zřejmě archívy vídeňské, kam speciálně jezdívá např. profesionální archivář M. Kunt a občas něco taky publikuje, ale jak se říká: Bez peněz nelez do hospody a bez znalosti němčiny a švabachu do vídeňského archívu. Nicméně rakouský stát se k tomu staví progresivně a některé archivní zdroje se postupně digitalizují a dávají k volnému stažení přes internet (

- takhle lze např. stáhnout všechny kompletní ročníky časopisu Die Lokomotive a je až dojemně kouzelné, jak jsou naskenovány i s českými rukopisnými poznámkami badatelů minulých generací, kteří do vídeňské státní knihovny zřejmě jezdili studovat v dobách, kdy ještě museli překonávat železnou oponu...

), tak stále doufám, že se to ještě za mého života

bude týkat i drážní architektury...
ad 2. Vím, že ne každý (týká se i mě, bohužel...

) má čas a peníze jezdit na terénní měření, ale před časem kolega jafobe (teď už nevím, jestli to bylo tady nebo na papíráckém fóru) předvedl, jak se dá získat použitelný podklad pro model skutečné budovy z kombinace fotek (v případě historických budov lze zkombinovat i třeba se starými pohlednicemi, jejichž kopie jsou často na aukru apod.) a ortofotomap, a když k tomu přidáte ještě náhled do katastru, který uvádí skutečně zaevidované výměry ploch staveb i pozemků a kde lze přímo v letecké mapě na jejich webu použít jejich pomůcku k odměření délek a ploch, pak není co řešit. A mimochodem, prastará pomůcka Malé železnice D-3 uvádí, jak lze z fotky s pomocí jednoduchých (

jak pro koho, já jsem na prostorové vnímání natvrdlej

) pravidel deskriptivní geometrie odvodit hlavní rozměry budovy i při záběru z jakéhokoli úhlu...
Toto je zároveň moje odpověď tomu předřečníkovi, který tady někde jinde pravil, že nákupčí laserovánek od Šikulů nejsou modeláři, ale sběratelé: Stejně ty laserovánky jsou polotovar (a takto s nimi leckdo i zachází, což je jen dobře) - když se chce člověk dopracovat ke zobrazení skutečnosti, stejně se se časem dostane - tedy když to chce dělat poctivě - k nutnosti řešit shora naznačené problémy. A taky tomu, kdo se tady v jiném vlákně snaží třídit modeláře do různých šuplíčků: Mně to je jedno, jestli někdo je nebo není aktivní modelář, ale když mi ukáže, jak se dělá něco, co neumím, tak mu poděkuju a ne že se mu budu vysmívat, že je žvanil a sám nic neumí

... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.