DISKUZE - Různé styly staveb

[Ferda]

Asi teď poruším nějaká autorská práva, ale opravdu nemohu najít zdroj. Jestli se tu někde vyskytuje autor, ať se prosím ke svému dílu přihlásí.



Toto je podklad pro laserový model budovy typu B Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). Používala se především na lokálkách budovaných a/nebo provozovaných ÖNWB, ale i na některých hlavních tratích. Příklady: Třebelovice (Mor. Budějovice - Jemnice), Žleby (Čáslav - Třemošnice), Sychrov (Turnov - Liberec)... znalejší mě snad doplní...

Tady je odkaz na autorovy stránky:
http://www.vlakytt.cz/index.php/stavby/nadrazi.html

[_lt_]

Pro milana je to TT 2 x 7.

A ještě pro hanka, turnus sestaven mám, proto jsem psal, že z 12ti deponovaných vozidel se v depu najednou vyskytne nejvíce 8 kusů a to v noci mezi půlnocí a třetí ráno. Jinak je to v průběhu dne 5 vozidel, v časech kdy se překrývají návštěvy depa tak 6 kusů.

[hank]

K tanvaldským lokomotivám.

Po výstavbě v r. 1888 se na RGTE v úseku Liberec - Jablonec začínalo se dvěma 3spřežkami (u ČSD 300.2) a dvěma 4spřežkami (ČSD 400.0), pozdější 313.4 přišly v r. 1894 po dokončení větví Jablonec - Tanvald a Žel. Brod - Tanvald, bylo jich 5 ks. Obě 4spřežky byly pak přesunuty do Smržovky pro josefodolskou lokálku. ČSD sem začaly nasazovat 423.0 až kolem roku 1930. V r. 1938 se v Liberci předávalo DR 12 ks 423.0 a 7 ks 313.4. (Kdybys potřeboval, mám jejich čísla.) Předpokládám, že se do Tanvaldu mohly podívat i jiné liberecké stroje, třeba 354.1, možná 354.4 nebo 411.0, později 434.0/2. Jo a ty dvě smržovské 4spřežky byly v r. 1933 nahraženy ... jinými stejně archaickými 4spřežkami , bývalými štégovskými stroji označenými u ČSD 400.1.

Těm 313.4 se prostě nevyhneš, většina se jich od DR do regionu vrátila a vyřazovaly se až začátkem 60. let a když se je Němci za rajchu pokoušeli něčím nahradit (třeba takovými klenoty jako BR 64), tak v místních drsných podmínkách většinou hanebně pohořeli.

[hank]

Pokud jde o vhodnou remízu, jsem na tom stejně bídně jako ty - podklady k pozemním stavbám SNDVB a ÖNWB = nula nula prd. Ale hodilo by se ti zřejmě třeba tohle:







O lepší kopie si prosím napiš Aleši Filipovi, který sem a na k-report chodí jako Alf, obrázky jsou kopie z jeho knihy ke 130. výročí dráhy v Letohradě. (A vzkaz adminovi: Kdy se už konečně udělá něco, aby se nemusely obrázky vkládat přes jiný server?)

Zobrazená remíza byla později přebudována na průjezdnou, každé ze 4 stání má kanál dlouhý asi 16,5 m, takže se ti tam vejdou i středně velké lokomotivy s tendrem jako 354.7 nebo 434.2 (ale v Kyšperku bývaly většinou tendrovky, hlavně 524.1.)

[milan ferdián]

Pánové,předsevzetí je krásné,ale realita je jiná.Nabídka staničních budov dle výkresu (jak se to vezme),tak jsou Krejčíříkových publikacích.Ing.Vladimír Londin se snažil v uceleném celku prezentovat výkresy staničních budov,skladišť,strážních domků, záchodů,stavědel,remíz a staveb pro úzkou pro danou oblast.Jak vše dopadlo,víme a velká škoda,že dílo nebylo dokončeno.Co se týče dalších podkladů něco je v různých brožurách o zaniklých tratí nebo se objeví střípky výkresů od různých železničních společností.Toť vše a potom mi řekněte z čeho si mají výrobci staveb něco vybírat,když těch podkladů je žalostně málo.Pak tu vzniká dojem,že firmy si navzájem kopíruj stavby,což není pravda.Můžou mít třeba jen jeden zdroj a z toho většina firem čerpá.
Třeba ta hodolanská výtopna,je poplatné své době (I.epocha) a zdroj co víme byl ve starém Železničářu.A tak by se dalo v lamentaci pokračovat dál.

[Pavel Čáp]

Ale kdež, v archivech se toho dá leccos dohledat. Ovšem, je to časově náročné a úspěch není ani zdaleka zaručen. A k mnoha společnostem se asi nedá dohledat nic, leda snad ve kdyby se člověk vydal bádat do Vídně. Čímž se od modelaření dostáváme k historickému badatelství. Inu, železniční modelářství je mnohaoborové hobby.

[hank]

Po vlastních zkušenostech nezbývá než konstatovat, že jediné spolehlivé zdroje použitelných dat jsou dva:
1. primární zdroje v archívech
2. vlastní měření v terénu

ad 1. Bohužel některé drážní archívy jsou spíše archlívy, navíc konstatuji propastné rozdíly v přístupu jednotlivých organizačních složek, které na zacházení s nimi mají gebíry (a nota bene taky nějaké zákonné povinnosti v některých případech bych to viděl skoro na trestní oznámení jejich neplnění... ). Zřejmě jedničku s hvězdičkou by ode mě v ČR dostal archív bývalého ředitelství Č(S)D Olomouc a především osobně jeho správkyně pí Věra Alexová (odtud bohatě těžil i zmiňovaný ing. V. Londin, také ale lidi jako M. Leštinský, A. Borovcová aj.). Slušný je podle odezev lidí, kteří tam chodí, i přístup archivářů v Praze (ale tam to mám moc daleko a je tam na můj vkus moc živo...) Opačný extrém je např. archív plzeňský, který se údajně válí nevytříděný v lepenkových krabicích v nějakém mokrém zámeckém sklepě a není šance se k němu jakkoli dostat. No a bezkonkurenční jsou zřejmě archívy vídeňské, kam speciálně jezdívá např. profesionální archivář M. Kunt a občas něco taky publikuje, ale jak se říká: Bez peněz nelez do hospody a bez znalosti němčiny a švabachu do vídeňského archívu. Nicméně rakouský stát se k tomu staví progresivně a některé archivní zdroje se postupně digitalizují a dávají k volnému stažení přes internet ( - takhle lze např. stáhnout všechny kompletní ročníky časopisu Die Lokomotive a je až dojemně kouzelné, jak jsou naskenovány i s českými rukopisnými poznámkami badatelů minulých generací, kteří do vídeňské státní knihovny zřejmě jezdili studovat v dobách, kdy ještě museli překonávat železnou oponu... ), tak stále doufám, že se to ještě za mého života bude týkat i drážní architektury...

ad 2. Vím, že ne každý (týká se i mě, bohužel... ) má čas a peníze jezdit na terénní měření, ale před časem kolega jafobe (teď už nevím, jestli to bylo tady nebo na papíráckém fóru) předvedl, jak se dá získat použitelný podklad pro model skutečné budovy z kombinace fotek (v případě historických budov lze zkombinovat i třeba se starými pohlednicemi, jejichž kopie jsou často na aukru apod.) a ortofotomap, a když k tomu přidáte ještě náhled do katastru, který uvádí skutečně zaevidované výměry ploch staveb i pozemků a kde lze přímo v letecké mapě na jejich webu použít jejich pomůcku k odměření délek a ploch, pak není co řešit. A mimochodem, prastará pomůcka Malé železnice D-3 uvádí, jak lze z fotky s pomocí jednoduchých ( jak pro koho, já jsem na prostorové vnímání natvrdlej ) pravidel deskriptivní geometrie odvodit hlavní rozměry budovy i při záběru z jakéhokoli úhlu...

Toto je zároveň moje odpověď tomu předřečníkovi, který tady někde jinde pravil, že nákupčí laserovánek od Šikulů nejsou modeláři, ale sběratelé: Stejně ty laserovánky jsou polotovar (a takto s nimi leckdo i zachází, což je jen dobře) - když se chce člověk dopracovat ke zobrazení skutečnosti, stejně se se časem dostane - tedy když to chce dělat poctivě - k nutnosti řešit shora naznačené problémy. A taky tomu, kdo se tady v jiném vlákně snaží třídit modeláře do různých šuplíčků: Mně to je jedno, jestli někdo je nebo není aktivní modelář, ale když mi ukáže, jak se dělá něco, co neumím, tak mu poděkuju a ne že se mu budu vysmívat, že je žvanil a sám nic neumí

[jafobe]

s hledáním podkladů v archivech to občas bývá komplikované, ale je to vždy jen o lidech, nejen o nás jak do archivu přistupujeme, ale i o archivářích jestli práci v archivu berou jako opravdovou práci v plném nasazení a trochu třeba i jako koníček, nebo jestli to je pro ně jenom "zaměstnání" ...
s tou němčinou a švabachem to není jen v archivech rakouských či německých, ale tak trochu i v našich v závislosti na lokalitě a období z něhož hledáma informace ...

a když už se mluví o vlku, a vlk za dveřmi ... o těch stavbách bez plánů mám něco málo zmíněno tady na fóru v sekci papírových modelů kam to trochu patří ohledem na to že modely tvořím jako vystřihovánky ... http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=48&t=8017 je to trochu o matematice, o rýsování a prostorové představivosti ale dá se i to trochu ošidit, když znám půdorys, můžu si udělat z papíru kvádr v určitém měřítku daného půdorysu s o trochu vyšší výškou než je předpokládané výška budovy, najít správný úhel pohledu s ohledem na fotku kterou mám k dispozici, a pak tužkou načrtávat na kvádr detaily a porovnávat s fotkou, i tím se dostanu k jakési trochu přibližné podobě modelu budovy, pak se třeba zohlední rozměry které jsou trochu typizované a jsou patrné z fotky (okna, dveře, cihly ...) je to sice taky piplačka, ale může to člověk dělat doma, o volných chvilkách, nemusí nikam jezdit a hledat po archivech ... ale je to o určitých komromisech, není to nic pro "počítače nýtů", ale opticky přijatelný výsledný efekt se tím získat dá

a co laserovánek týče týče z mého pohledu, viděl bych jako hank, je to dobrý základ pro další úpravy ... jen občas mám pocit že umění improvizace se trochu vytrácí nejen z našich řad a nejen v modelaření, takže někteří lidí berou výrobky jako jednu danou hotovou věc bez možnosti úprav, a ani je nenapadne jak by se to dalo poupravit k jeho potřebě

[hank]

jafobe: Ono jde taky dost o cenu, jinak se jeden staví k vystřihovánce, která stojí třeba dvě stovky, takže si ji klidně koupí dvakrát nebo naskenuje a vytiskne doma kolikrát chce a její prvky použije na víc modelů nebo si ji všelijak rozřeže, rozstříhá, zkrátka upraví podle potřeby, a jinak k laserovánce za tisícovku, která se nota bene vzhledem ke tloušťce materiálu řeže dost blbě

[jafobe]

tak cenový rozdíl v tom roli hrát bude určitě, možnost pokazit model za tisícovku, nebo za dvě stovky je znatelný rozdíl, s tím souhlasím. i rozdíl v případném opracování bude znatelný ( i kdy zatím jsem laserovánku v ruce neměl, tvořil jsem už nějakou budovu na podobném principu, jen řezanou skalpelem, takže vím že vyřerat třeba zámky v rozích budov aby dobře seděli je dobrá pakárna, ale ne úplně neřešitelná, viz driketa nalevo)
ale nemám fotky z její stavby, takže ani důkaz leda že bych ji rozmontoval
ale někdy se nemusíme trápit co nejpřesnějším řezáním hrubé stavby jako celku, někdy víc udělají finální fasády, dovnitř každé stavby nemusí být vidět, takže nebude tak vidět jestli jsme budovu zevnitř nastavili o nějakou část neesteticky, pokud zvenčí fasáda bude vypadat jednolitě a neporušeně, a to už je o řezání slabších kartonů ... některé laserovánky v závislosti na tom jak jsou udělané konstrukčně by mohli jít třeba i zrcadlově otočit, takže třeba nemusíme čekat až se vydá zrcadlově otočenou jako hotovou
alespoň tak tomu je z mého pohledu

[milan ferdián]

Napadla mě otázka,třídit ne podle společnosti,ale dle použití stavebních výkresů u jednotlivých společností.Samozřejmě v období výstavby lokálních tratí,protože ty velké společnosti měly svoji charakteristiku drážních staveb.
Jako příklad bych vzal ZVKČ (zemský výbor Království českého) a trať Česká Lípa střelnice - Kamenický Šenov.
výpravní budova 16/H
výpravní budova LVI/H
výpravní budova LVII/H
prostý strážní domek s podružnou budovou LXXXVII/H
skladiště 23/H
skladiště 25/H
záchod 19/H
záchod XXXV/H
topírna CXVIII/P

Když projedeme nabídku sortimentu jednotlivých firem,tak nám již chybí jen ta topírna,která by měla býti v budoucnu,taktéž realizována.
Teď by to chtělo přiřadit jednotlivé tratě,které právě využívaly stavební výkresy.

[radeksindy]

..., leda snad ve kdyby se člověk vydal bádat do Vídně.

To většinou nepomůže, protože většina spisů týkající se našeho území byla po roce 1918 předána do Československa. Lepší je to jen se společnostmi, které měly alespoň částečně tratě na území Rakouska (KFNB. Navíc si uvědomte, že archivy jako NAČR nebo OeStA uchovávají primárně spisový materiál nikoli výkresový. Obzvláště budovy byly zaležitostí složek pro udržování dráhy a proto se nacházejí většinou jinde. Kromě budov ÖNWB (normálie existují třeba v Libni) je lepší hledat právě u stavebních složek jednotlivých ředitelství (viz třeba hankova zmínka o Července).

[hank]

No a já vím, že v té Libni byla - snad ještě je - kompletní sbírka normálií pozemních staveb ÖNWB a za ty roky, co o ní vím, si nikdo tu práci nedal, aby z ní něco pro veřejnost vytáhl tak, jako se o to já teď pokouším ohledně KFNB a lokálek v té Července. Přece jen to mám do Prahy trochu z ruky, zatímco kolem nádraží v Července jezdím denně do práce. Ale navíc se na k-reportu před časem objevila zmínka o tom, že někdo jeden exemplář té sbírky odněkud "zachránil" a pak ho nabízel na aukru za 5000 Kč. A přesto, že jsme to na tom káčku rozmázli, nikdo z odpovědných (a chodí tam taky diskutovat...) na to nijak nereagoval. Asi by museli přiznat, že svou nečinností se dopustili něčeho, co hraničí s trestným činem. Já bych těch 5000,- samozřejmě vypláznout mohl, ale kupovat kradené považuji taky za zločin a proto jsem to neudělal.

Jihomoravské stavby jsou uloženy někde ve Veselí nad Moravou, taky údajně nezpracované, bohužel se mi nepodařilo sehnat nikoho, kdo by k tomu měl blízko. Stejně tak svůj archív vrchní stavby a pozemních staveb mělo Staré Město (později přesunuto do Otrokovic), co se s ním stalo po zániku místní organizační jednotky SŽDC, mi není známo. A nepochybuji o tom, že leccos zajímavého bylo i v ostatních bývalých jihomoravských TD, jmenovitě ve Znojmě a v Jihlavě.

[radeksindy]

co o ní vím, si nikdo tu práci nedal, aby z ní něco pro veřejnost vytáhl tak, jako se o to já teď pokouším ohledně KFNB a lokálek v té Července.

To si bude muset dát práci někdo z té veřejnosti, kterou to zajímá. To nikdo za nikoho neudělá.

Ale navíc se na k-reportu před časem objevila zmínka o tom, že někdo jeden exemplář té sbírky odněkud "zachránil" a pak ho nabízel na aukru za 5000 Kč. A přesto, že jsme to na tom káčku rozmázli, nikdo z odpovědných (a chodí tam taky diskutovat...) na to nijak nereagoval. Asi by museli přiznat, že svou nečinností se dopustili něčeho, co hraničí s trestným činem. Já bych těch 5000,- samozřejmě vypláznout mohl, ale kupovat kradené považuji taky za zločin a proto jsem to neudělal.

To jsou dost možná zbytečná obvinění. Z vlastní zkušenosti vím, že v soukromých sbírkách se nacházejí značně zajímavější věci než ve veřejných archivech. Ale ne proto, že by někdo ty věci "zachránil". Ale opravdu je zachránil, protože se často jedná o běžné provozní záležitosti, které by jinak skončily ve sběru.

[Johny96]

Ohledně normálií ÖNWB z libeňského archivu - něco málo mám (dvoje desky, ale je tam mnohem více) bohužel pouze nafoceno, a navíc často i hodně špatně. Konec konců jsem tam byl kvůli jiné věci a tyto desky jsem si vyžádal, abych měl jistotu, jestli tam něco pro mě je nebo není.